Hájek na zámku, Petr v podzámčí

Hájek vychází ve svých názorech z konzervatistického fundamentalismu a byť se to mnohým nelíbí, tato ideologie si svoji konzistenci za léta existence vytvořila. Jeho problém není přímo demagogie, ale určitý druh exibionismu. Schválně své myšlenky neprezentuje v celé šíří, ale zcela záměrně vybíra ty provokativní části, aby upozornil na svoji existenci, respektive na existenci konzervatismu jako takového. To se mu ostatně, i díky zabedněnosti mnohých jeho oponentů, celkem daří. Problém je ovšem ten, že dokument se nesnaží diváka upoutat, či alespoň začlenit Hájkoy myšlenky do širšího kontextu. Nejzajímavější je chůze tunelem a debata v podzemí, kde skutečně jeho slova rezonují s ostatními prvky filmového média. Naopak momenty z chalupy mají tendenci uspávat a vede k otázkám, zdali by nevyšlo nastejno jeho slova nechat projít pouze tiskem. Režisérka se také mohla na diskuzi s Hájkem připravit lépe, protože doplňující otázky by mohly celé dílo oživit. (29.07.2012)

škoda přeškoda, tak zajímavé téma je zabito amatérskou stránkou technickou (kamera, problémy se zvukem, kdy kolísá hlasitost a sem tam není rozumět) a trošku i obsahovou, neboť madame autorka mohla volit jiné otázky a klást je jinak (tedy pokud si Hájek sám čert ví co nekladl za podmínky), taky by seč hodila alespoň o deset minut delší stopáž. To ale nic nemění na tom, že dá tento film nahlédnout na Hájka poměrně zajímavě (14.02.2013)

Tak dlouho se snažíte vyškrábat z toho podzemí, z toho osobního pekla, která má v sobě většina lidí geneticky zakódováno (tvrdí Hájek), až to přeženete a ocitnete se zcela mimo realitu. Hájek tuto pomyslnou hranici překročil už dávno a vzdaluje se jí i nadále se stále se zvyšující rychlostí, přičemž s sebou bohužel bere spoustu dalších blouznivců. Mimo Hampla, Konvičky a spol. (Budovatelé říše) další důležitá exkurze do bažiny českého konzervativismu; snad se časem dočkáme podobných sond i u jeho dalších exponentů (napadá mě např. taková sestupná osa Joch-Semín-Lahola). (08.06.2023)

Spíše snůška bonmotů a autoritářských monologů ultrakonzervativního kancléře, kterým dokumentaristka spíše nečinně naslouchá a nesnaží se vyvolat konfrontaci, oživit pomalu unavující proud. Postava nakonec vyznívá jednorozměrně, stejně jako je podávána v médiích, její portrét není nijak obohacen. Čtyřicet minut je na takový přístup bohužel příliš dlouhá doba. (30.10.2011)

Dokument na mě působil celkově příliš amatérsky. Špatný byl třeba v některých momentech i zvuk. Chtělo by to více času (alespoň hodinu), lépe připravené otázky a více konfrontační nebo alespoň vůbec nějaké reakce na Hájkovy monology. Upřímně řečeno mi Hájkovy názory příliš originální nepřipadají. Je to takový mišmaš katolického fundamentalismu, amerického kreacionismu, českého národovectví a konspiračních teorií. Nic z toho mi není v zásadě blízké či sympatické, ale to je celkem vedlejší. Kdyby ty své teorie alespoň dokázal nějak zajímavě prezentovat a obhajovat. To třeba umí mnohem lépe Hájkův chytřejší a mediálně obratnější kolega Jakl. Nejsem žádný nadšený zastánce multikulturalismu nebo Evropské unie, ale kdyby měli reálnou politickou moc lidi typu Hájka či Jakla, tak pánbu s náma. (22.06.2012)