V domě

Tohle je snad ten nejvoyeurstičtější film co jsem kdy viděl. Claude chodí doučovat jednoho svého spolužáka k němu domů, aby mohl co nejpodrobněji sledovat život jeho a jeho rodiny, zatímco o tom píše "slohy" svému třídnímu učiteli, který ho zase doučuje v psaní a který je jeho detailním příběhem o oné rodině natolik fascinovaný, že chce, společně se svojí ženou, znát další a další pokračování, přičemž vůbec není jisté, kolik z toho je skutečnost a kolik z toho si Claude domyslel. A tahle hra na to, co vlastně je realita a co fikce, je uplatňována i na diváka. Není to ale zajímavé jenom tím - má to taky dobře napsané postavy, neustále to graduje a napíná odhalováním motivu, o co vlastně Claudovi jde a odehraje se tu i dost zajímavých zvratů (SPOILER ačkoli tu homosexualitu Rapha ml. tam Ozon přidal celkem na sílu KONEC SPOILERU) a ačkoli si to v poslední třetině neudrží tu neskutečně podmanivou atmosféru, i tak mě ten film hodně bavil a zároveň napínal tolik, jako už dlouho nic. A líbil se mi i ten konec, ačkoli mi jeho pointa byla dost jasná už po pár prvních minutách. Navíc tu je i překvapivě dost humorných scén (a u  jedné jsem dokonce dostal záchvat smíchu), které s celou zápletkou překvapivě dlouhou dobu dost dobře ladí. Měl bych i pár určitých výhrad ke scénáři a k celkovému vedení příběhu, nicméně i tak se mi tenhle Ozonův film (společně s Pod pískem) líbil z celé jeho tvorby nejvíc a popravdě jsem už teď dost zvědavý, co mezi jeho filmy ještě objevím. Snad mě zase nebudou čekat šílenosti ve stylu Sitcomu nebo průměrné prázdnoty ve stylu Bazénu... 4* (26.03.2022)

Naozaj zaujímavý film založený na slovách a dialógoch. Herci veľmi presvedčiví. Ako tu už niekto spomenul, keď prižmúrim oči, pripomína mi to tak trochu ukecaného Woodyho. A zase raz výborná muzika ... http://www.youtube.com/watch?v=lq8ZjgQQue4 (01.11.2013)

Příběh dělá nejen vyprávění, ale i konec. Příběh je dobrý, nejen to, je skvělý, má gradaci, dokáže nabudit, těšíte se na pokračování a jste zvědaví na vyústění. Dokážu si představit spoustu jiných konců, ale ten skutečný nebyl dech beroucí což je trochu zklamání a na kvalitě to ubírá. I tak si film zachoval svižné tempo, pohrál si s vykreslením postav, všechno působí přirozeně. Kdo se podívá, určitě neprohloupí. (01.03.2014)

Lišák François Ozon zase všechny dostal - profesora, jeho ženu, celou Raphovu rodinu i mě... Od prvních minut zajímavý příběh zloděje životů, který krade pro inspiraci, sám vytváří zápletky a co víc, dokáže zainteresovat nové postavy, ze čtenáře vytvořit spoluautora a jeho zvědavost změnit na voyaerskou posedlost, odkrýt skryté touhy, donutit ho udělat věci dříve nemyslitelné pro pouhé pokračování příště - tak tomu já říkám tvůrčí psaní... Škoda jen lacinějších triků mezi fiktivní a skutečnou rovinou. (11.03.2014)

Tohle byla vysloveně báječná lahůdka od Ozona. Dlouho jsem se tomu snímku vyhýbala, ani sama nevím proč a jako většinou jsem nakonec byla nadšená. Tolik proměnných a tak bezvadně sladěných situací jsem dlouho neviděla. Buď bylo pokračování naprosto nesnesitelné a nebo naopak zcela reálné. Já jsem jen mlaskala slastí nad celým neobvyklým zpracováním, protože to je potom osvěžením mezi tolika filmy. Já osobně tleskám a konec byla super tečka :-) (27.11.2016)