Reklama

Reklama

Jaro 1958, Francie. 21 letá Rose Pamphyleová (Déborah François) žije se svým ovdovělým otcem, bručounem, který provozuje vesnický obchůdek. Rose je zasnoubená se synem místního automechanika a zdá se, že jejím údělem bude poklidný život hospodyňky. Ale po takovém životě ona netouží. Odjede do Lisieux v Normandii, kde podstoupí přijímací pohovor na místo sekretářky pojišťovací společnosti, které šéfuje velmi charismatický Louis Echard (Romain Duris). Pohovor dopadne katastrofálně, ale Rose aspoň předvede, že umí neuvěřitelně rychle psát na psacím stroji. Mladé ženě se tak nevědomky podaří v Louisovi probudit sklony ke sportovnímu fanouškovství. Rose se pod jeho vedením zúčastní své první soutěže v psaní na stroji. Cesta k opravdovým trofejím je však složitá. Láska ke sportu a k ženě si někdy mohou překážet. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (119)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Hlavním trumfem filmu je jeho nálada: slunečná, optimistická a především líbezně milá. Bručounský šéf trénuje svoji nešikovnou sekretářku na světovou šampionku v rychlopsaní v časech, kdy být sekretářkou bylo děsně cool, v kancelářích se kouřilo jak z továrního komína a ženy i muži chodili krásně a elegantně upravení. Většina postav snímku je děsně fajn a i záporné charaktery jsou nepříjemné jen trošičku nebo na krátký čas. Obvykle se k sobě lidé chovají vlídně a s laskavostí. Film tedy nepřekypuje bouřlivými emocemi, ale spíš nenápadnými gesty, která emoce vyjeví. Například scéna, kdy si šéf vybere z houfu zájemkyň tu zdánlivě nejvíce neohrabanou. Ale nedá se přehlédnout, že i když není předpisově oblečená jako sekretářka, tak jí to v letních šatech moc sluší. Když demonstruje svou rychlost při psaní na stroji dvěma prsty, a ke konci kulometného psaní se jí rozpustí vlasy a spadne ramínko šatů, je to evidentně pojaté jako scéna ženského vyvrcholení. Žádný div, že si šéf vybere právě ji. Nebo moment, kdy jí šéf řekne: „Aspoň něco tě nebudu muset učit.“ V tom je přece schovaný háček v podobě žárlivosti na neznámého soka. ___ Slečna sama je také zajímavý charakter. Přestože je vzhledem i chováním jasná naivka z venkova, tak úplně naivní není. A v žádném případě není nějaká submisivní myška. Dokáže se pěkně hlasitě ozvat a sebevědomě za sebe i svou lásku bojovat. SHRNUTÍ: Romantika u psacího stroje. ()

Mertax 

všechny recenze uživatele

Retrokomedie, u které naskakují slova jako "příjemně rozverná" nebo "pohodová". Zápletku má Populaire (značka strojů) poměrně originální, ale je až narážející, jak zpomaleně a líně film působí - a to vypráví o mistryních v rychlopsaní. Duris je šarmantní švihák, Bejo nevyužitá kočka a Francois projde značně schematickou proměnou z šedé myšky do oblíbené hvězdy. Škoda. Kostýmy to však má pěkné a scéna s cha-cha písní nebo dramatické prostřihy (obličej-ruce-stroj-papír) na soutěžích docela baví. [Kino] ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Roz(to)milé, skvostně stylizované, sympatické, se správně zvolenou i dávkovanou špetkou nadsázky, kde se speciálně "zápasy" vyvedly. Problém je jeden jediný, ovšem vzhledem k žánru zásadní; mezi ústředním duem to nezajiskří a nezajiskří. Oba tam sednou, ale dohromady jim to štymuje asi jako dvěma leklým rybám v jedné kádi. ()

arnybossy 

všechny recenze uživatele

Prosim teleportujte ma aspon na chvilu do Pariza z obdobia 50-tych rokov. Ta atmosfera, tie stylove panske obleky, zenske saty, ucesy, tie rozmanite farby, nadherna rytmicka hudba ktora rozhybe kazdy zadok :) To bolo teda nieco, zboznujem takuto eru. Samotny filmecek sice humorom neoslni, no bolo to romanticke a prijemne na spestrenie vsednych dni. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Nic viac, nez nudna francuzska konina, ktora nema co ponuknut /prazdne dialogy o hovne nepocitam/, plus obsahuje otrasne herecke vykony, nulovy dej a casto len prazdne tliachanie o medziludskych vztahoch. Plus tu sa predstavil opat Romain Duris /to bol ten vrcholny demental, ktory chcel spoznat ciganske osady v Gadzo Dillo/. Toto by sa malo pouzivat ako tortura miesto waterboardingu. A teroristom sa treba vyhrazat opakovanou projekciou tejto "meganadhery". 5 % ()

Galerie (31)

Zajímavosti (7)

  • Pro scény ze závodů v psaní všemi deseti hledala Productions du Trésor profesionály ve Francii, Belgii a České republice. Po navázání kontaktu se světovými rekordmany Helenou Matouškovou a Jaroslavem Zaviačičem se spolupráce s českou stranou ukázala jako zásadní. Ve filmu tak můžete vidět přes 20 českých děvčat v rolích soutěžících. Děvčata se mnohdy do svých rolí tak vžila, až je tým musel žádat o zpomalení, aby fiktivní favoritka Deborah Francois nebyla nejpomalejší. (Ladaque)
  • Déborah François nedokázala psát rychle jako české mistryně v rychlopsaní, a proto byly některé záběry na její ruce  nahrazeny záběry na rychlejší písařku. (Mertax)
  • Auto, na ktorom vo filme jazdí Louis Èchard (Romain Duris), je Panhard Dyna 55. (Laslo)

Související novinky

Dny francouzského filmu

Dny francouzského filmu

10.02.2013

Ve dnech 14. až 20. 2. v kině Lucerna a 21. až 24. 2. v kině Atlas proběhne přehlídka Dny francouzského filmu. V Lucerně ji odstartuje jeden z nejskloňovanějších snímků posledních dnů, film Michaela… (více)

Reklama

Reklama