Hej-rup!

Kdybych nezažil reálný socialismus a bratrství se SSSR, kdybych nevyslechl miriády budovatelských písní a neměl plný zuby dělnický třídy, kdybych zkrátka vyrůstal v tomhle nablblým kapitalismu vláčen neviditelnou rukou, tak bych se na to asi koukal s větším porozuměním. Takhle jsem to dokoukal jen ze zvědavosti, jestli se to náhodou nezvedne. A nezvedlo.. (12.11.2009)

Velmi příjemná podívaná.... Nemít chleba, nemít práci, živořit jak darebáci, to přec nikam nevede. Sám si nikdo neví rady, dejme hlavy dohromady, snad se nám to povede Hej rup, peklo nebude ráj se vrací Hej rup, s námi kdo bude najde práci, Hej rup, Hej rup, jsme mladý chcemi žít Hej rup, všichni za jeden táhnem provaz, Hej rup, pro nás to platí jako pro vás Hej rup, Hej rup, že chceme všichni žít. Hej rup, kdo má sílu, Hej rup, ruce k dílu, Hej rup, Hej rup, jsme mladý chceme žít. Hej rup, chceme práci, Hej rup, hejrupáci, Hej rup, Hej rup, chceme žít Hej rup, Hej rup, Hej rup, Hej rup, Hej rup (05.03.2011)

Náhle zkrachovalý továrník Simonides (Jan Werich) a hladový a nezaměstnaný dělník Filip (Jiří Voskovec) se snaží vydělat si na živobytí, jak se dá. A ze zavšivené noclehárny a z "uměleckých" zahradníků se brzy vypracují do čela dělnické fabriky na výrobu mléka. Idealistická levicová pasáž někde od druhé poloviny dnes může působit snad směšně, nebo i odrazujícím způsobem, protože všichni víme, jak to u nás o pár let později dopadlo. Ale každý mladý člověk má v sobě ideály a každý mladý člověk snad musí cítit podobně jako kdysi V+W, takže ji nelze zatratit jako komunistickou propagadu, i když ji od ní odlišuje snad jen ten humor. Příjemně mě překvapily originální a pro V+W netypické filmové narážky (jinak jim využívání již ve filmu použitých gagů nedělalo problémy): krátká a úderná ejzenštejnovská montáž, Voskovcova instruktáž, jak líbá Fairbanks nebo Mozžuchin, a zcizující efekt s happyendem. Ze všech gagů mě asi nejvíc pobavil přespolní běh! (04.12.2007)

Jedna z mála pamětnických komedií, která se veze na aktuální (nejen domácí vlně). Začátek je trochu zdlouhavý a těžko proniknutelný (příliš dlouhá Werichova exhibice v baru), ale pak děj začíná nabírat grády a přichází s neopakovatelnými gagy mezi nimiž obzvláště vyniká výborná scénka s parním válcem. Také mě dostalo pojetí "objeveného" stroje na máslo ve stylu montážní školy, opravdu trefa do černého. VaW si již zvykli na filmové plátno a jsou daleko přirozenější než v předchozích dvou filmech, blahodárný vliv na ně měl určitě profesionální Frič. A levicově-sociální myšlenky v českém předválečném filmu jsou tak řídké, že je je třeba brát s povděkem, protože co jiného by bylo s tehdejší dobou krize typičtějšího. (04.12.2009)

Film z doby, kdy Voskovec i Werich věřili tomu, že kapitalismus lze dělat kolektivně a ku prospěchu všech zúčastněných. Že dává práci nezaměstnaným a potírá zlo způsobené zkaženými charaktery některých jeho aktérů. Anebo vůbec nepropagovali kapitalismus? V době vrcholící hospodářské krize nemohl vzniknout obsahově jiný film... Technická kvalita snímku za tu spoustu let též utrpěla, a tak zbývá několik charakterem spíše divadelních scén, které se ale bezpečně vryjí do paměti (plotostřižna u sběratele známek, představení stroje v ruském jazyce, typologizace filmových polibků...) a zbytek je umě dotočen geniálním Macem Fričem. (27.02.2011)