Lžeš, zemřeš

Mě se ten film opravdu nelíbil, nezabíjej mě. Film, který si bere inspiraci z Kostky a Saw, kde jsou dva manželé uvězněni v nějaké místnosti (každý zvlášť) a odpovídají na otázky, které se týkají jejich vztahu. postupem času jsou otázky osobnější a horší a tak se oba dozvídají něco velmi hezkého na toho druhého. Nehorázně jsem nudil, přepísklá stopáž tomu moc nepomohla a ani děj, který nějak diváka nechytne. Mohlo to být lepší. Jdu se zeptat souseda jestli mě opravdu miluje a pokud zalže, sním mu křečka. (08.12.2013)

Keď vás vozia celý deň zavretého v kufri auta a dávajú vám hádanky a úlohy, to bolo zaujímavejšie ako táto šialená párová terapia. Podané to síce bolo drsnou formou, ale v princípe stačilo vyvolať len poriadnu hádku a všetko by to vyšlo aj tak na povrch. Tvorcovia sa síce vyhrali a zo začiatku to dokázalo udržať napätia a dokonca aj zaujať, následne vám to ale príde všedné a už len čakáte, kto zemre. 2 z 5 (16.01.2017)

Pořádně nevím, co si myslet. Nápad nijak převratný. Vlastně je to jen hra na pravdu a u té vždy záleží na tom, jak je zpracovaná psychologická stránka věci. A ta je tady značně kolísavá. V jednu chvíli je to fakt totální psycho, které nutí nedutat, v tu druhou chvíli nuda k ukousání a jindy člověk kroutí nad hloupostí postav. K pozitivnějšímu hodnocení mě přemluvily dvě třetiny herců, přičemž Ellen Hollman mě docela zaujala. Když si nehraje na germánskou válečnici, je to docela slušná herečka. 60% (05.01.2014)

Zmrvený dobrý námet. Snažilo sa to tváriť ako psychologický thriller, ale všetka snaha o rozumné psycho sa zastavila už niekde v prvej polhodinke a potom sa to už len tvárilo ako psycho. V skutočnosti to celé vypálilo ako nezmyselná blbosť. Dej preto logicky začal veľmi skoro nudiť. Zmysel toho, čo chceli autori filmom dosiahnuť a naznačiť bol síce jasný, len tá cesta k nemu bola hlúpa a výsledok ešte hlúpejší. A horor? To si niekto robí srandu? Sci-Fi? Možno tak v tom, že išlo o dobrý psychothriller. 35/100 (07.04.2014)

Kdo lže, ten krade. A kdo lže ještě víc, tak možná i zemře. Kate (Ellen Hollman) a Jack (John Brotherton) si přísahali lásku a věrnost až za hrob, kterou stvrdili manželským slibem. Kdyba tak tušili, že zanedlouho jim místo líbánek kdosi neznámý přichystá ožehavou zkoušku manželské věrnosti ve smrtícím pekle pasti ze které není úniku. Neznámý věznitel jim na dálku klade nepříjemné otázky na jejichž pravdivém zodpovězení závisí jejich budoucí osud. Pokud možno správným zodpovězením otázky v jednoduchém stylu "ano - ne" (ve filmu je to anglická varianta s tlačítky Y/N) sami rozhodují o tom, co s nimi bude v uzavřeném prostoru dál a současně jim pouští skrytou kamerou natočená videa zachycující je v kompromitujících situacích. Mladí manželé se ocitli v programu, který na dřen jejich psychického vypětí zkoumá odolnost a pevnost jejich manželského svazku. Kdo čeká explicitnost ve stylu série "Saw" bude velmi zklamán. Film si vystačí pouze s psychickým nátlakem na hlavní aktéry a asi by mu nejlépe sedlo označení "psycho thriller", ačkoliv příměsi hororových subžánrů se úplně neztratily. Rovněž nečekat žádného šílence nebo geniálního vědátora, který dlouze vysvětluje důvod svého konání. O programu se nedozvíme zhola nic. I tak, pokud máte v oblibě thrillery ve kterých jsou lidé vystaveni psychickému a fyzickému teroru, tak tohle je další přírůstek v mírnější formě, kterému i přes určité obehrané prostředí nechybí originalita. Přesto filmu, i přes částečně invenční pojetí, citelně chybí nějaké ostřejší scény. Jen náznaky takových scén nestačí. Asi nejdrsnější scénou je, že manžel je celou dobu pobytu v cele paralyzován od pasu dolů a oproti tomu se manželka snaží explicitnost (téměř) dohnat akutním obnažením svého vysoustruhovaného těla. Na Ellen Hollman byl v tomhle ohledu skutečně příjemný pohled. Z hereckého hlediska se však nikdo z aktérů přes standardní "televizní" herectví nedostal. Logiku věci narušoval záhadný fakt, jak se lidem z programu podařilo natočit tolik skrytých videí, aniž by si manželé všimli něčeho podezřelého. Instalace kamer a pohyb neznámých osob v jejich okolí musel být přece očividný a navíc se jednalo o záběry z delší etapy života manželské dvojice, což kladlo nemalé nároky na přípravu a provedení. Zřejmě je lepší u filmu moc nenamáhat mozkové závity. Ty pak v závěru dostanou solidní úder. Pro vyústění filmu se nabízelo hned několik variant. Ustanovila se ta nejméně pravděpodobná, která nezapřela svoji inspiraci v italských telenovelách, když už se jedná o italský horor v americké koprodukci v poněkud televizním formátu. Když to shrnu je to film, který se potýká s průměrností avšak nápad s bližším prozkoumáním lásky, pravdy a věrnosti v manželství určitě měl něco do sebe. A přitažlivá Ellen Hollman jako velice příjemný bonus. Polonahá holka se v hororu nikdy neokouká. Mé hodnocení: 60% (03.06.2014)