Ona

Je to dosť dobrá mierne sci-fi ladená romantická dráma. Má zaujímavý príbeh o mužovi, ktorý práve prežíva nešťastné obdobie, keďže sa rozvádza so svojou životnou láskou, čo samozrejme má na jeho citlivú povahu dopad, ale keď sa dozvie o novej zaujímavej technológii, špeciálnom operačnom systéme predstavujúcom samostatnú mysliacu osobnosť, rozhodne sa ho vyskúšať. Táto nová žena v jeho živote mu až prekvapivo sadne, dokonca sa do nej aj zamiluje a vytvoria pár, ale kvôli netradičnosti ich samozrejme čakajú aj nejaké problémy a ako každý vzťah, aj tento má svoje pekné, ale aj smutné chvíle. Spracovanie sa mi páči, zápletka už na prvý pohľad pôsobí dosť zaujímavo a netradične, ale predsa len som sa trochu obával výsledku, čo nakoniec našťastie vôbec nebolo potrebné. Dej síce nepôsobí až tak originálne a nápadito, ako by mohol, no to ma vôbec nemrzí, tvorcovia sa to rozhlodli pojať skôr takým uveriteľnejším spôsobom a vyšlo to aj tak dobre. Hlavný hrdina si ma získal už od začiatku, ale perfektne zvládnutá je aj celá tá tématika ohľadom operačných systémov a samozrejme hlavne konkrétke jeho novej priateľky, pričom ich vzťah pôsobí v rámci možností až prekvapivo normálne a hlavne zaujímavo, takže som bol po celý čas zvedavý, ako sa bude vyvíjať. Dej obsahuje viacero prvkov, ktoré si ma získali, hlavne priateľský vzťah s dlhoročnou kamarátkou, veľkým plusom je skvelá, až taká melancholická atmosféra a sadli mi aj tie zmeny nálad, keďže sa tu pomerne často striedajú sekvencie plné pozítívnej energie a až takých depresívnejšie ladených, pričom práve tie sú ešte lepšie. A tak ma to po celý čas dosť bavilo a na konci ešte poteší aj vydarený záver, ktorý som teda nečakal. Herecké obsadenie je výborné, Joaquin Phoenix tu má množstvo priestoru a našťastie to zvládol prvotriedne, k tomu sympatická Amy Adams a okrem nich tu už vlastne nikto nemá viac priestoru, ale potešia ešte Olivia Wilde a Rooney Mara v malých úlohách. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, príjemná vizuálna stránka, výborná atmosféra, všetko funguje úplne ideálne a tak tu nemám čo vytknúť. A nesklame ani hudba. Takže som dosť spokojný, veľmi príjemný film bez výraznejšej slabiny. 77% (02.05.2014)

Vrcholí Oscarová sezóna a mě mezi všemi těmi filmy o somálských pirátech a amerických otrokářích zaujal snad nejvíce tento melancholický, osobitý příspěvek Spika Jonze, který překrásným způsobem kombinuje hi-tech budoucnost s retro kostýmy a vizuální stránkou připomínající atmosféru fotografií ze 70. let. To vše podpořeno nesmírně citlivým hereckým výkonem Joaquina Phoenixe, který je (paradoxně) nejpůsobivější, když mu činí společnost pouze hlas virtuální Samanthy. Ano, i já bych poslední půlhodinu významně proškrtala, nicméně ani to nic nemění na tom, že chci Her časem určitě vidět znovu. (02.03.2014)

I když mě za to vždycky odsuzovali, pohrdali mnou a dívali se na mě skrz prsty, věděl jsem, že nedělám nic špatného. Ono mrdat s laptopem je u mě věc zcela standardní a hned po ranním vysrání a vyčištění zubů jdu udělat své Asusce dobře, ono se nám pak po celý den lépe pracuje a celkově ta reciprocita funguje báječně; při hraní min se nezasekává, meily mi načte už za půl hodiny a aktualizace trvají jenom jedny letní prázdniny. Moderní technologie sice tedy ještě nepokročily do fáze, které nám jsou prezentovány ve filmu, takže se holt nevyhnu syflu v mechanice, ale princip zůstává stejný. Začínáme zpravidla předehrou, kdy ji něžně, konečky svých prstů, hladím po touchpadu a jazýčkem dráždím mezi backspacem a enterem. Ale nikdy nezasáhnu přímo, jenom jemně kroužím kolem a lížu bordel v klávesnici. Šílí z toho a celá se třese. Pak si slinami nalubrikuji ukazováček a nemilosrdně jí ho zastrčím do HDMI slotu, přičemž ji levou rukou provokativně masíruji v oblasti hlavního vypínače, protože to má ráda drsně. Když už jsme oba u vytržení, nečekám na nic a vrážím jí své nevídaně obrovské péro do USB slotu, načež systém zahlásí připojení externího orgánu. Přirážím s grácií sobě vlastní, ona skřípe, vrže, a když dosáhne orgasmu, burácivě se restartuje. Pak jí slastně postříkám displej a otřu ho navoněnými kapesníčky. Nebudu lhát, občas nás naše nespoutaná perverze donutí používat nejrozličnější hračky na zpestření; mikráku a flashky nevyjímaje. Ten, jehož jméno neumím ani vyslovit, natož napsat, se své role ujal skutečně s plným nasazením a zcela jeho sexuální pohnutky chápu a plně podporuji. (18.03.2014)

Už dlouho mě žádná vidina budoucnosti neoslovila tak, jako ta z hlavy Spikea Jonze. Takový pocit, že je zde vize budoucnosti postavena na reálných základech a přesně takhle to může za desítky let vypadat, už jsem neměl pěkných pár let. Škoda, že je to celé zabaleno do příběhu, jenž ve své poslední třetině již vaří z vody a motá se stále v těch stejných kruzích. Joaquin Phoenix je ovšem zase parádní a hlas Scarlett Johansson ještě nikdy nebyl tak sexy. (30.05.2014)

Moje wokna dnes vypadají tak zasmušile, chtěl jsem je potěšit a zeptat se, zda je nesužuje zlý drakovirus, od kterého bych je zachránil mečem AVG. Ale ony ne, ony jen mají pocit, že je poslední dobou vnímám jen jako objekt své touhy, že je vůbec nerespektuju a nechápu hloubku jejich složitého programového jádra. Namítl jsem, že to přece není pravda, že je respektuji jako samostatný algoritmust, skrze nějž se mi dostává zdaleka ne jen tělesného uspokojení, ale i duševního splynutí a vzájemného porozumění, že je respektuji jako samostatnou osobnost. Opravdu? zeptaly se? Opravdu odvětil jsem a na potvrzení svých slov jsme si pustili Beethovena, který pohladí (ne jen to tatatatá)... Tak asi takhle divně by vypadal svět, kdyby vypadal jako v Her. Ovšem kouká se na to dobře a nemůžu popřít, že rozdílnost úrovní, na kterých operovali lidé a OS ve filmu, byla podaná velmi dobře. (27.06.2015)