VOD (1)
Obsahy(1)
Televizní zpracování slavné Čechovovy povídky. Na námluvy ke statkáři se dostaví jeho soused. Rád by za ženu jeho dceru. Než ale nápadník osloví dceru s nabídkou, rozhovoří se o svém majetku, do něhož patří i Volí loučky. Dcera však opáčí, že každý ví, že Volí loučky patří jim. Hádka vyvrcholí urážkami a odchodem nápadníka. Když se však dcera dozví, že právě přišla o ženicha, nutí otce, aby se muž vrátil. Sotva se však nápadník vrátí, dojde k další rozepři, tentokrát o kvalitu psa. A tak nakonec otec námluvy urychlí, s poznámkou, že tu začíná to pravé rodinné štěstí... Komediální miniatura režiséra M. Friče se skvělými hereckými výkony Jana Pivce (otec), Vlasty Chramostové (dcera) a Ladislava Peška (nápadník) vznikla podle předlohy A. P. Čechova. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Bušení srdce, hukot ve spáncích, babička naší tetičky, Volí loučky a tak podobně. Fantastický herecký koncert Ladislava Peška, Jana Pivce a Vlasty Chramostové. Soudobé vedení činohry pražského Národního divadla tuto Čechovovu komickou jednoaktovku bohužel nikdy neuvedlo a tak zůstala zachována alespoň v televizním provedení, které je ovšem v každém ohledu nedostižné. Šampaňské! ()
Velmi vtipná mikropovídka o námluvách v jedné ruské měštanské rodině, vzniknuvší podle scénáře Martina Friče a pod režijní taktovkou téhož. Předlohou byla hra Antona Pavloviče Čechova. Pro zajímavost, tento snímek získal v r.1962 v Monte Carlu Zlatou nymfu za nejlepší komedii. Naprosto geniální dialogy svědčí o tom, že právem!! ()
Babička tetičky, dědeček tatíčka, Ugadaj a Otkataj, Volí loučky a tento. K tomu ještě hučení v uších, tlukot ve spáncích, bušení srdce a tomu podobně. Drahý je nám princip. Námluvy jsou dokonalým příkladem toho, jak lze vytvořit naprostou bombu, i když máte jen 20 minut, tři herce a jednu místnost. Vytknout není co. Perfektní Čechov, perfektní obsazení, perfektně zahrané. Díkybohu za takovéto perly! ()
Každá delikatesa se podává v malém množství a každá rozkoš trvá krátkou dobu. Pochoutka jménem Námluvy to vrchovatě naplňuje. Když se vypracuje podle povídky A.P.Čechova precizní scénář s vybroušenými dialogy a ty se vloží do úst Janu Pivcovi, Vlastě Chramostové a Ladislavu Peškovi vznikne vrcholná škola herectví. Pak už jen postavili dvě kamery na stativ, Martin Frič se mohl usadit do křesla a bavit se tak, jako už několik generací diváků. Ti tři udělali všechno za něj. Tolik humoru a mistrovství v 23 minutách udělalo z Námluv národní rodinné stříbro televizní zábavy. ()
Ač krátký je tento klenot tehdejší televizní zábavy tak je stále krásnější a krásnější a především stále svěží. Jednoduchá zápletka, nádherné dialogy, především ta o "Volích loučkách" kdy Jan Pivec svým typickým způsobem a především svou typickou mluvou zcela rezolutně a zřetelně po Pivcovsku rozhodl že "Volí loučky" jsou naše holenku a basta ! Tedy Pivce a Chramostové. To nemělo obdoby, něco humornějšího jsem do té doby neviděl. Skvělý výkon téměř na pokraji všech svých sil podal i nápadník a uchazeč o ruku paní Chramostové Ladislav Pešek, nikdy taktéž nezapomenu na ten jeho kolaps a jeho následné zkříšení:-)) Mě nezbývá než vřele doporučit každému kdo ještě neměl tu čest a tento inscenační televizní klenot neviděl. Za 5* bez debat. ()
Galerie (4)
Photo © Archiv České televize
Reklama