Psohlavci

Profesionálně velmi dobře uděláno, rozhodně lepší než přdválečné zpracování, prostě Mistr Frič se nezapře. Zajímavá záporná postava Jaroslava Průchy, který velmi dobře vyjádřil přetrvávající tendenci tohoto národa, kterou je neuvážené chování, ale i Radovan Lukavský, který odvolal své vesničany z boje, je také typicky českou postavou. Spousta kvalitních hereckých výkonů, zaujal mě tehdy mladý Miloš Kopecký, ale i František Kovářík na smrtelné posteli v pražském vězení. (21.02.2021)

Román Aloise Jiráska „Psohlavci" si získal hned od svého prvního knižního vydání v roce 1885 nejširší okruh čtenářů. Tento hluboce lidský a umělecky pravdivý obraz boje prostých českých lidí proti poddanství a útisku vždycky byl a je dosud výrazem odvěké touhy našeho lidu. po svobodném a rovnoprávném životě; zároveň v mistrovské zkratce zpodobňuje ušlechtilý odboj někdejších chodských strážců hranic proti tyranskému představiteli cizácké šlechty, Maxmiliánu Lammingerovi z Albenreuthu, v jedné z nejsmutnějších epoch našich dějin, na sklonku 17. století. — Jiráskův snad nejznámější a nejoblíbenější román zaujal nejen čtenáře, jak o tom svědčí více než 30 vydání této knihy, ale i výtvarné, hudební a dramatické umělce. Karel Kovařovic složil na námět „Psohlavců" stejnojmennou úspěšnou operu, na jevištích divadel se hrálo několikeré dramatické zpracováni „Psohlavců" — v Praze naposledy v roce 1953 v Armádním uměleckém divadle za režie národního umělce E. F. Buriana. — Čeští filmoví pracovníci se obracejí k Jiráskovým „Psohlavcům" již po druhé. V roce 1931 je natočil režisér Svatopluk Innemann podle scénáře Václava Wassermanna a Josefa Neuberga s Bedřichem Karenem v titulní roli. V jubilejním desátém roce naší zestátněné kinematografie přicházejí nově zfilmovaní „Psohlavci" opět do našich kin — „abychom se" řečeno slovy Zdeňka Nejedlého, zasvěceného vykladače díla Aloise Jiráska — „i potěšili i poučili o tom, co bylo a nikdy být už nemůže a nesmí, i o tom, co síly bylo a dodnes je v našem lidu." Filmový přehled 7/1955 (24.07.2009)

Další velkofilm z českých dějin, natočený v padesátých letech minulého století. Tentokrát se filmaři prosadili díky dobré předloze, kterou nenapsal nikdo menší než Alois Jirásek. A tak hrdina Kozina, kterého Chodové dneska trochu opomíjejí, se dostal prostřednictvím tohoto rozmáchlého filmu i do každé domácnosti, kde se o jeho skutcích mohou dovědět široké divácké masy. Film posiluje patrionismus, vlastnenectví, může se stát i podpůrným materiálem pro činnost leckterých ultrapravicových spolků činných právě v Chodsku. (09.09.2011)

Srovnávat s původní verzí Svatopluka Innemana z roku 1931 by bylo nefér už jen z toho důvodu, že Fričova verze byla natočena v jiných společenských podmínkách a měla lepší technické vybavení (např. barevná kamera). Raději srovnejme s Vávrovou husitskou trilogií, která je vrcholným počinem historického filmu 50. let. A tady Fričovi Psohlavci bohužel prohrávají. Samozřejmě i zde je skvělá výprava a jedno herecké eso vedle druhého, ale Frič narozdíl od Vávry neumí pořádně zacházet s komparzem, takže davové scény vypadají jako schůzka ochotníků. Ani závěrečná scéna Kozinova oběšení nevyvolává tolik žádaných emocí, jako tomu bylo u Husova upálení. Martin Frič zkrátka na objednávku a bez nějakého tvůrčího zapálení natočil velmi průměrný snímek, který sice odpovídá dobovým standardům, ale dnešním divákům už může sotvaco nabídnout. 5/10 (29.11.2011)

Všetko tu na pohľad vyzerá ako v klasickej českej rozprávke z 50. rokov. Zlo a dobro sú jasne dané, na pochyby niet priestoru. Karikatúry verzus hrdí sedliaci. Výrazné farby peknej krajiny, kde stále podvedome čakáme, kedy sa zjaví kúzelný dedeček alebo babička. Nastupuje však nekompromisná "realita" českých dejín, ktorá je maximálne priamočiara, ale natočená tak pevnou režisérskou a dramaturgickou rukou, že sa divák nenudí ani minútu a ten tolerantnejší zabudne aj na spomenuté výhrady. Napríklad aj vďaka solídnej výprave a bojovým scénam, ktoré sú síce miernym spoilerom, ale každému pozornejšiemu divákovi je od začiatku jasné, kam film smeruje. (23.03.2014)