Kuroko no basket

Dávám 4* a to čistě proto, že narozdíl od posledních dvou anime, které jsem si pouštěla(Ansatsu Kyoshitsu, Log Horizon) a napůl je dropla, vrátila se k YYH abych si spravila chuť po tom, co jsem mezitím zkusila live-action, z kterýho mi bylo na blití, jsem Kuroko no Basket shlídla úplně celý a pustila se rovnou do druhé série. Nemůžu sice říct, že je to kdoví jaká pecka. Jednoduše tam chlapci s ladícími vlasy, obočím a očima(to jsou ti nejdůležitější, ti ostatní jsou prostě obyčejní, chápeme se) hrajou dramaticky basket. A přestože je námět až tak jednoduché není to nudný. Ha! A hlavně bišíci, že jo... (18.03.2024)

Klasický sportovní shonen, prakticky by se to dalo dát do učebnice jako vzor šablony všech sportovních anime. Zpracování je ale nadprůměrné a postavy v rámci možností zajímavé. Pro mě nejlepší sportovní anime od dob Majoru. Ten to sice nepřekonalo a těžko překoná v dalších sériích, ale i tak je to dost dobré. (06.03.2014)

Takže hned od počátku mě zaujala zajímavá historie, složení postav a zábavná trenérka. Přiznání na střeše u nĕkterých nemĕlo chybu. Čekala jsem, že se jim hned nebude dařit. Ale jak už tak vĕtšinou bývá, tým Seirinské střední se jen tak nevzdal. Sice prohráli, ale to neznamená, že nemají v příštím šampionátu šanci zvítĕzit! Kuroko je odhodlaný se utkat se všemi svými bývalými spoluhráči a ukázat jim, že už na minulost zapomnĕl. Ano, naprosto mě tento seriál pohltil. (04.09.2016)

Za ta léta sledování jsem si u sportovních anime všiml v zásadě dvou tvůrčích přístupů. Prvním přístupem je vytvoření komplexního anime o sportu, které se v prvé řadě zaměřuje na vývoj vztahů v týmu, vnitřní vývoj postav a vyobrazení jejich psychologické stránky spolu s mírnou dávkou komedie, takže i když divák sportu nebo sportovním anime neholduje, stále má spoustu možností si tam najít to svoje. Mezi takové anime patří třeba Ófuri, Haikjú!! nebo Kaze ga cujoku fuiteiru. Druhý přístup pak ztělesňují jakési „čistokrevné“ sportovky, které nemají potřebu se zaobírat tím, co se děje mimo halu, kurt, hřiště, dráhu či ring a snaží se prostě a jednoduše nabídnout co nejzajímavější zápasy a soupeře, chytré taktizování, hodně zvratů a potřebné napětí. Osobně je mi bližší první přístup, protože takové anime je mnohem otevřenější a přístupnější i těm, kdo se o příslušný sport či sportovní anime nezajímají, ale když je zpracováno kvalitně, nevadí mi ani druhý přístup. Kuroko je příkladem právě toho druhého přístupu – a nutno říct, že je v rámci možností příkladem dobrým a kvalitním. Za jeho výrobou stojí studio Production I.G, což u sportovních anime znamená téměř vždy záruku kvality – z animace se místy tají dech, postavy jsou napsány i nakresleny poutavě, zápasy mají potřebnou dynamiku a jejich průběh umí zaujmout, což je hlavní. Z mého pohledu má však Kuroko jednu nepříjemnou vlastnost, a to sice tu, že prezentuje basket jako hru individuálů. Jistěže se i v reálném basketu najdou týmy, kde jeden černý kůň svými schopnostmi značně převyšuje spoluhráče a dovede si podmanit hru zcela pro sebe, ale když se tímto způsobem v Kurokovi prezentují všechny týmy, působí to dojmem, že basket je pouze hrou o tom, jak všichni spoluhráči jednomu supermanovi přihrávají míče a ten pak bojuje se supermanem z druhého týmu o to, kdo nasází víc bodů. Možná je to mou rozmazleností z jiných kvalitních sportovek, ale naprosto zabitý potenciál vedlejších postav a supermanství hlavních postav si u mě plusové body rozhodně nezískaly. I navzdory tomu však sympatické 3*. (19.04.2021)

Soudě podle prvních 4 dílů si troufnu tvrdit, že Kuroko na Baske bude patřit k těm nejlepším sportovním anime roku 2012. Tím se ovšem nevymaní z toho, že sportovní anime mě příliš nebaví. Rád pochválím ústřední dvojici. Kuroka, jenž umí v poli nenápadně, nečekaně a chytře měnit směr míče a nahrávat do těch nejlepších pozic. Kuroka, který není fyzicky příliš zdatný. Kuroka, který je spokojen s tím, že je nepovšimnutým a přece veledůležitým stínem. Kagamiho, který je posedlý obtížnými výzvami. Kagamiho, který machruje, ale umí i uznat. Kagamiho, který hraje přímočaře, ale efektně. Nejde o složité postavy, extra propracované chraktery, dávají ale možnost předvádět zajímavou hru. +++++ Sami by na to ale nestačili, a tak rád pochválím snesitelné vedlejší postavy, schopnost popsat napínavě taktiku... Ale... jako u jiných sportovních anime... Opravdový basketbal neuvidíte. Záběr, do kterého se obvykle vejde půl postavy a méně vám přehled o hře nedá. Nemůžete sami plně posoudit, jak chytře Kuroko přihrál, tomu musíte věřit. OK, asi to trochu souvisí i s rozpočtem. Na hřišti zběsile pobíhá banda sportovců sem a tam, někde je tam rozhodčí a i v publiku se něco může hnout. Animujte si to... +++++ Autorům tak nezbývá, než hodně vysvětlovat, nořit diváka do drobných nuancí různých herních situací, pestře je volit, pochopitelně ukazovat. Věřím jim, že to dokážou, Kuroko si svého diváka najde a po právu jej uspokojí. Já tím divákem ale nebudu, končím po čtvrtém díle. (02.05.2012)