Obsahy(1)
Film Já, Olga Hepnarová je příběhem mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta a v centru Prahy zabila 8 lidí. Svůj čin považovala za akt pomsty společnosti, která jí podle ní celý život ubližovala, a v roce 1975 byla jako poslední žena na území Československa popravena. Snímek je existenciálním dramatem Olgy Hepnarové, je příběhem osamělého člověka vymezujícího se proti většinové společnosti, příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého. Film nabízí pohled na traumatický život i čin hlavní hrdinky z určitého odstupu tak, aby se emotivně na stranu Olgy Hepnarové neklonil. Film je současně i dramatem lidí z okolí Olgy Hepnarové a snaží se najít příčiny jejího strašného agresivního aktu. (Bontonfilm)
(více)Videa (4)
Recenze (657)
Většinu stopáže jsem dumal nad tím, jak skvělý film by z toho udělal Haneke nebo Trier. Absolutně nesoudržná patlanice, která na jednu stranu představuje zamlklou asociální "hrdinku", aby na druhou nechala tu samou osobu pronášet promyšlené "heroic speaches". Hra na umění, která místy nesmyslně explicitně opakuje jeden motiv (sexualita), aby tunu dalších opomíjela a zmatečně přeskakovala z jednoho místa na druhé bez snahy podat opravdu komplexní obraz.Celá Hepnarovic rodina jsou POUZE karikatury, navíc zcela vytržené mimo realitu. Obraz samotné Hepnarové je proto vytržený z pantů a na místo chladné studie ukázkového magora dostáváme jen nudnou selanku s polskou fešandou, která podle textu smrdí olejem, ale stejně by ji půlka sálu obratem ohnula přes stůl. ()
Hlášení o činu Olgy Hepnarové v rádiu si pamatuji, jako by to bylo včera. Znám dobře i dokument z cyklu Hrdelní zločiny. Vím toho dost, abych mohl s čistým svědomím smeknout klobouk před tímto filmem a ještě k tomu filmovým debutem. Autoři se obklopili týmem, kde každý ve své disciplíně pochopil, co od něj přesně chtějí a jejich idea se stala ideou všech. Zodpovědný výběr herců, především představitelky Olgy vrchovatou měrou vrací tvůrcům jejich úsilí. To, že postupy a výsledný vizuální efekt špičkové kamery i opatrného střihu tolik připomínají československou novou vlnu určitě nebyl prvotní záměr, ale ani náhoda. Společné mají zaujetí tématem a srdce, bez touhy po soškách a kobercích. Při plném vědomí zrůdnosti Olžina aktu pomsty, některé její niterné postřehy vůči stádu a většinové společnosti ač nerad.. chápu ()
Hodně dlouho sledujeme nudný život sociopatky. Tvůrci podléhají omylu, že svoji tvůrčí impotenci zamaskují několika uměle protahovanými lesbickými scénami. Nezamaskují. Valná většina filmu za moc nestála a byla značně nudná. O to více vynikne těch několik světlých okamžiků, v nichž Hepnarová filozofuje. Ty by mne dokázaly i přesvědčit, že na film má cenu se dívat. Závěrečná proměna Hepnarové v schizofrenického magora shodila složitě získaný dobrý dojem ze scén u soudu. ()
Bolestivý příběh v chladných tónech černobílého obrazu. Je pravděpodobné, že osud vnějšně přitažlivé Olgy se do jisté míry vnucuje jako ublížená nebo politováníhodná postava. Naproti tomu všichni ti zmasakrovaní jsou zde bezvýznamní. Řídit se podle děje filmu, co se vlastně dělo v jejím nitru je pouze spekulace. Možná, že chtěla se sebou něco udělat, či něco změnit, ale nevěděla jak na to. Nabízí se otázka, jak bych asi smýšlel, kdyby zabila někoho mého bližního. Inu, škoda všech životů, včetně těch nevinně zabitých. ()
"Jednou mi zaplatíte za váš smích a moje slzy." Čin Olgy Hepnarový byl hnusnej, podlej a měl by upadnout v zapomnění. Proto nechápu, proč se někdo rozhodl splnit její sen o tom bejt slavná a natočil o ní film. Ale já nemusím chápat všechno. Zkusil jsem tedy v tom snímku najít něco zajímavýho, ale bylo to marný. Prostě nuda, nuda, šeď, šeď, sebelítost a trocha černobílýho lesbickýho sexu. Za ten tu hvězdu dám. Jinak mě zaujalo stravování gothajem s vínem, akrobatickej sex v Trabantu, neustálý čumění do blba a očekávanej happy end, ale za to už hvězdu nedám. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (45)
- Kvôli úlohe Hepnarovej, sa poľská herečka Michalina Olszańska musela naučiť šoférovať nákladiak, najmä preto, že v niekoľkých záberoch nemohla byť zastúpená kaskadérom. (Raccoon.city)
- Trabant, kterým jezdí ve filmu Olga (Michalina Olszańska) je dle detailů z konce 80. let (odlišná přední světla, širší boční sloupek, samonavíjecí pásy), zatímco film se odehrává v roce 1973. (hero_bk)
- Na začátku ani na konci filmu autoři záměrně neozobrazili text: "Natočeno podle skutečné události" (kowalski)
Reklama