12 rozhněvaných mužů

Klasická verze má super filmovou černobílou kameru, lidi hodně vstávají ze židle a tvoří různé zajímavé kompozice stojících a sedících postav, sem tam je tu dokonce nějaká prolínačka a člověk má pořád pocit, že je na co se dívat, i přesto že se děj odehrává v jedné místnosti. Klasická verze má ale docela slabý závěr, číslo 3 je v závěrečném monologu naštvaný, pak roztrhne fotku a je smutný a je konec filmu. ____ Tahle verze má naopak nudnou televizní kameru, film působí strašně lacině. Na druhou stranu má ale mnohem katarznější konec, protože se podařilo závěrečný monolog čísla 3 jednak lépe napsat, ale také lépe zahrát. Pokud jde o to jak je monolog napsaný, je mnohem polopatičtější, takže je z něho mnohem líp vidět že se číslo 3 vidí v oběti a že v obviněném vidí svého syna (- I can feel the knife going in... /// - He's not your boy... He's somebody else... Let him live. ). Někdo by řekl, že je to dělaní z diváků idioty, já bych tomu říkal spíš dobrá dramaturgie. Číslo 3 je v závěrečném monologu také lépe zahraný. Zatímco v klasické verzi je celý monolog čístě naštvaný, v téhle verze je v tom naštvání celou dobu přimíchán smutek, respektive číslo 3 během monologu vícekrát přepíná z naštvání do smutku, což dělá konec mnohem smutnější a také katarznější. (02.03.2020)

proti originalu to nema tu kouzelnou atmosferu, kterou delaji detaily. Napriklad: spravne posazene pomlky nebo kdyz je nekomu horko a poti se jako prase, tak je videt propocena kosile. Zacatek - usazovani u stolu a prvni hlasovani mi taky prijde v originale prijde vysperkovanejsi. A taky se mi mnohem vic libilo puvodni obsazeni... (02.08.2016)

A nemělo to daleko k pětihvězdičkovýmu hodnocení. A to jsem ani v nejmenším netušil, že mě tohle bude moct vůbec zaujmout. Musím se přiznat, že jsem hltal každou sekundu a mají na tom podíl hlavně fantastičtí herci od 1 do 12 samozřejmě v čele s přesvědčivým Jackem Lemmonem a výbornej scénář, kterej je, podle toho, co vím, jen lehce pozměněnej od původní verze. Jinak muj hlas by byl not guilty. 80% (06.07.2009)

Tento televízny film je skutočne pozoruhodný. Je to remake nepopierateľnej klasiky. Prerábky sú zvyčajne chabou výhovorkou, ktorú používajú neinšpirovaní režiséri, aby zarobili viac peňazí na dobrom nápade. Poznáte dril priemerného remaku: väčší, hlasnejší a čo najmenej vzdáva hold originálu. Pohľad Williama Friedkina na ,,Dvanásť rozhnevaných mužov" je presným opakom toho všetkého. Je to skromné ​​prerozprávanie príbehu, no očividne robené s nekonečným množstvom profesionality a rešpektu voči originálu. Herecká úroveň hereckého obsadenia počas niektorých intenzívnych diskusií a debát takmer vypáli diery do obrazoviek...je to tak výborné. Veľmi zvláštne slovo úcty a uctievania patrí Jackovi Lemmonovi, ktorý je výborný. 8/10 (02.02.2022)

Vůbec to není špatný film, ale není mi jasné, proč byl vůbec natočen, když už ho skvělým způsobem natočil Sidney Lumet. Že by snad bylo třeba aktualizovat, být politicky korektní a přidat do poroty černochy...pardon, Afroameričany? Kdo ví. Podle mě bylo tento film zbytečné točit. Ale aspoň že nevznikl nějaký paskvil jako v případě Psycha. (29.09.2007)