Grand restaurant pana Septima

Dokud se děj filmu odehrává v restauraci, je našláplo na jeden nejlepší film z Funesem vůbec, bohužel pak laťka mírně spadne, ovšem díky vynikající živelné komice Funese ne o mnoho a i kvůli skvělé zábavě odpustím trošku naivní pointu příběhu . Dokonce mám chuť začít navštěvovat místo restaurantů, grand restauranty. (29.10.2006)

Velice nápaditá komedie, která nestaví jen na školometském humoru Luise de Funese bohatého na pitvořivé grimasy a kotrmelce. Nezapomenutelná je pochopitelně scéna, kdy stín přetvoří Funesův obličej na Hitlerův. Vtip spočívá v jeho pokusu německým zákazníkům popsat v němčině složení jakéhosi menu. Pro jeho smůlu používá dikci podobnou té Hitlerovské. To je opravdu zdařilý kousek. Taková scéna rozesměje i po osmdesáté osmé. (27.06.2012)

Vlastně souhlasím s tím, co tu již bylo řečeno. Grand restaurant měl potenciál stát se Louisovou nejlepší komedií a první část, ve které se seznamujeme s prostředím a provozem restaurace U Septima na to má dost solidně našlápnuto. V rolích číšníků jsou skoro všichni, co si zahráli Louisovy podřízené v jeho hvězdné éře (vlastně chybí jen Christian Marin a Jean Lefebvre z Četníků). Ale jakmile unesou prezidenta Novalese, všechno jde do háje a ačkoli se nadále vyskytují pěkná místa ("Silnice je mnohem lepší."), tak to mrzí už kvůli té nevyužité příleitosti s tím udělat něco víc. A divím se, že si Funés nevybrousil lepší zápletku, víc spjatou s prostředím restaurace, vždyť o podobném projektu snil už od Gentlemana z Epsomu, kde si zahrál menší roli restauratéra. Skvělý dabing F. Filipovského je už vlastně samozřejmostí, ale tady ho musím opravdu vyzdvihnout. Vznikl až v 70. nebo 80. letech, v době, kdy běžěl Septim v kině, byl FF nemocný a tak se dabing udělal v Brně a Funése daboval Jaroslav Dufek. Filipovský film později tedy předaboval a do role se tentokrát vžil snad ještě víc než jindy, až mu při rozhovoru Septima s ministrem ulítlo: "Á, jděte do prdele!" Schválně si toho všimněte. :-) . (06.08.2007)

Moje nejmladší dcera nastoupila na hotelovou školu, tak jsem jí pustila instruktážní film o stolničení:-) Bavily jsme se obě krááálovsky, škoda, že tempo filmu nevydrží celou dobu. Souhlasím s dělením filmu na dvě části - úžasná první v restauraci a slabší druhá mimo, proto ty čtyři hvězdy. Opět oblíbená skvadra herců, dcera postupně a s radostí rozpoznávala jednotlivé četníky, mladičkého Oliviera, ředitele hotelu z Piti piti pa a mnohonásobného sluhu Paula Preboista, pasáka Maria z Policajt nebo rošťák (Venatino Venatini - to je snad pseudonym, ne?), Bernarda Bliera z Richardových komedií, jeptišku z četníků (paní baronka) a další hvězdy malých rolí, které se objevují snad v každém filmu. Prezidenta mohl hrát Michel Galabru, jehož českým hlasem zde promlouval Bernard Blier. Trénink číšníků okořeněný tanečkem ve stylu rabi Jacoba a Septimova instruktáž v německém jazyce á la Hitler jsou určitě vrcholy filmu. A dámy - to co na sobě nosila před více jak čtyřiceti lety sekretářka prezidenta, zdaleka převyšuje dnešní haute couture a z fleku bych si to oblíkla! Nádhera! (22.09.2010)

O neschopnosti krytej radom ľudí závislých od neschopnosti samej - tá im je chlebodarcom. Možno tento film pre mňa neobsahoval takú dávku humoru na akú som pri Funesovi zvyknutý, no v rámci epiky je príbeh atraktívny. Zahŕňa totiž nie len prvky komédie, ale mieša a aj s akčným a kriminálnym podtónom okoreneným hláškami a znalecky vykonštruovanými situáciami. (27.12.2013)