Drsný chlapík

Drsný chlapík, od něhož si možná budete udržovat určitý odstup ... čistě pro jistotu, abyste se náhodou nespálili - než se s ním blíž seznámíte ... než mu nahlédnete do duše. Jeho dobrodružství možná maličko nahlodal zub času, ale on sám je ze staré školy - pro něj je důležitý tlukot srdce, tikot hodin kdesi vně jeho příběhu pro něj vůbec nic neznamená. (28.06.2022)

"Život máme k životu. A na věčnosti si odpočinem." Mám rád kluky plný života, kterejm nic nemůže zkazit dobrou náladu. A přesně takoví jsou Aldo a Gérard. Mně by třeba poněkud vyvedla z míry bitka proti celý hospodě, topení se pod vodopádem nebo pád z Eiffelovky, ale tihle dva to berou jako zpestření života. Trochu mě tím nakazili, takže na úvod zkusím zopakovat Gérardův skok s kryplkárou do vody a podle výsledku se rozhodnu, jakou blbinu si dám příště. Tohle je prostě zábava pro opravdový chlapy ... a taky trochu pro mě. (09.11.2021)

Musím říci, že kdyby ve filmu nehrál Lino Ventura, šlo by téměř o propadák. Myslím, že osobnost tohoto herce drží celý film nad vodou, nicméně se domnívám, že je ve filmu mnoho dějově prázdných nebo zbytečných míst, zapletka je řešena jaksi mimochodem a postrádal jsem prakticky jakékoli napětí. Jak byl slabý film, byl slabý i konec, jak podvedení komplicové shlížejí z hřebene kanadských kopců, jak se ti dole radují... Takže za tři, ale jen kvůli výkonu Lina Ventury. (01.02.2008)

Lino Ventura se mi jako drsný chlapík velice zamlouval, v jednom okamžiku muž bez slitování, v druhém okamžiku kamarád na život a na smrt a vzápětí tři v jednom, dobrodruh, snílek, svůdník (baronka skvělá).. Ona celá ta partička přátel byla moc sympatická, krásná příroda, vodopád zejména, k tomu milý hudební podmaz a jedno velké dobrodružství o cestě za zlatem, které mi stálo za to vidět.. (10.01.2020)

Lehce nabyl, lehce pozbyl. Takže se přímo nabízí, že bude muset opět nabýt a je dost pravděpodobné, že přitom bude muset, Aldo, nejednou i nabít a možná (znovu) zabít. Potom už stačí pár správných přátel a mecenášku baronku mít a na netradiční výlet, za zlatým pokladem, je vzít. Přátelství si sice za něj nekoupíš, zdraví (nohy) jim za ně taky nevrátíš, ale není zase tak špatné, JE mít. Člověk s nima může víc, než jen snít. Taková věc si samozřejmě zaslouží zapít a není špatné u toho, E. Morriconeho a C. Cardinale mít. Jen je potřeba se před indiány, stále na pozoru mít. [Lino Ventura, E. Morricone, nádherné scenérie divokých nespoutaných Skalistých hor a čisté nefalšované přátelství dvou věčných snílků, to jsou atributy, které vás i přes absenci plnohodnotného scénáře, spolehlivě u snímku udrží. Le Ruffian je čistě pocitová oddechovka, pro některé možná i potřebný životabudič, dokazující, že to jde i čistě přírodní (filmovou) cestou, bez chemie na předpis].75% (26.01.2014)