Reklama

Reklama

Hra na lásku

  • Itálie La stanza del vescovo (více)

VOD (1)

Je léto 1946 a Marco Maffei (Patrick Dewaere) se bezcílně plaví na své jachtě po jezeře Maggiore. V jednom z přístavů potká stárnoucího právníka (Ugo Tognazzi), který se mu hrdě přestaví jako Temistocle Mario Orimbelli, a pozve ho na večeři do svého domu na druhém břehu jezera. V letité monumentální vile Cleofe, jež se nikoliv náhodou jmenuje stejně jako právníkova žena (Gabriella Giacobbe), žije ještě o mnoho let mladší Orimbelliho švagrová Matilda (Ornella Muti), vdova, která byla za války distančně provdána, a svého manžela Berlusconiho, nyní úředně prohlášeného za mrtvého, nikdy neviděla. Marcovi je na noc nabídnut nejhonosnější pokoj, zrovna ten, který před mnoha lety obýval biskup, než utonul v jezeře. Tady ho před spaním navštíví Orimbelli, žádající, aby s ním směl příští den odplout na menší výlet. Mladý muž před usnutím pozoruje protější rozsvícené okno, za kterým se svlékající se Matilda necudně hladí. Jaká další překvapení ho tady ještě čekají? (dopitak)

(více)

Recenze (12)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Začátek jako komedie, prostředek jako rozpustilá komedie (Tognazziho stará je typickým příkladem manželky, o které se vypráví ty nejdrsnější vtipy), dále přechází v očekávanou milostnou romanci a neočekávanou detektivku. Erotiku obstarají Dewaerovy švýcarské milenky, dech zrychlí i koupající se Ornella v průhledných bílých plavkách! Symbol utajované touhy par excellence. Hra na lásku je dlouhý, pomalu plynoucí film, odehrávající se v nádherném prostředí na a v okolí jezera Maggiore. Viděno v italském originále s anglickými titulky, a pro všechno výše shrnuté i další neuvedené klady jasný tip pro filmový klub ČT. ()

Omnibus 

všechny recenze uživatele

Má milá má palubu, boky i ráhnoví... vše, po čem chlapi touží. Muži dá svobodu, na ní si pohoví... v kleci se námořník souží.“ Na vlnách se houpající příběh je plný překvapení, nahoru, dolů. OKÉNKO ŠALUPY: [][] V čem všem jsem se spletl? ≈≈ Vlezlého advokáta Orimbelliho jsem zkraje podezříval, že je gay. Já bloud. K vile a staré rašpli uvázaný dobrodruh se pak urval z řetězu a vyklubal se z něj pábitel s pohnutými životními osudy, univerzální milovník vdaných žen i kamarádových milenek, vražedně (!) sobecký Casanova. ≈≈ Ornella Muti, svůdně se hladící pod krajkovými kalhotkami, nakonec nebyla femme fatale, jen panenka v koutě, ve vleku událostí. ≈≈ Překvapil i rozháraný romantik, charismatický Patrick Dewaere. Místo sklízení sladkých plodů jen jednou uhryzl z hruštiček ... a zvedl kotvy. [][] Nebudeš moje choť... miluju svoji loď!“ Manželka zestárne, i vila zchátrá, ale moře lásky je věčné. Vítr honí vlny po hladině Lago Maggiore, vzadu se bělají vrcholy čtyřtisícovek, v severní části jezera je už Švýcarsko... a tam v každém přístavu čeká na Marca nějaká roztoužená milenka. Dá se takhle plout věčně? Nevím. Já už zakotvil :-). ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Skutečně mírně zvláštní film proplouvá s ústředním vztahovým příběhem napříč několika žánry, není mu vůbec cizí kus humoru ani psychologie, vyvrcholí očekávanou romantikou i neočekávanou detektivní linií. Atmosféra sebou přináší v některých scénách i silné mysteriózní záblesky (až jsem si i díky jednomu hudebnímu motivu v tom vzpomněl u toho na Přízrak lásky od stejného režiséra), zároveň však držela mou pozornost po celou dobu, stejně tak i celý film úspěšně pohromadě. Několik roztodivných postav, představených však spíše až civilně obyčejným způsobem, a složité vztahové dusno mezi nimi mě pomaloučku zneklidňovalo a napínalo mou zvědavost, k jakým zvratům a událostem se to všechno vyvine. Bylo mi jasné, že se nevyhne během měnící se nálady kolem i něčemu tragickému a z náhodného setkání během prosluněného letního dne na vodě dojdeme až k závěru, kdy kolem skutečně zůstal i po vášnivé noci už jen chlad a mráz... Originální styl, pečlivé budování napětí a skvělí herci v čele s charismaticky odzbrojujícím Patrickem Dewarem v roli mladíka zapleteného do podivných vztahových her mají na svědomí v mém případě skutečně neobyčejný zážitek. Dino Risi (In nome del popolo italiano, 1971) mě jako režisér potěšil tento měsíc už podruhé a tentokrát naštěstí si to u mě nepokazil ani závěrem, či-li poprvé mi nic nestojí cestě vyhodnotit jeho film plným počtem. [90%] ()

Faustka 

všechny recenze uživatele

Vilný advokát Orimbelli (Ugo Tognazzi s poněkud lascivním knírkem) mi zpočátku přišel velice dotěrný a také jsem hned neprokoukla jeho úmysly. Chce se dvořit Maffeimu (charismatický Patrick Dewaere), kterému lezl na jachtě pomalu až do spodků, anebo má jiné plány? Ukázalo se, že jediné, co mu chybí, je rozptýlení v náručí vnadných žen a útěk před suchopárnou manželkou kterou mu nebylo co závidět. Krásná a tajemná vdova Berlusconi (Ornella Muti) zde sice nemá velkou roli, ale zato eroticky výraznou. Hra na lásku je komedie s dramatickými prvky, která jistě stojí za zhlédnutí. ()

Tjaden 

všechny recenze uživatele

V poslední době jsem si tenhle typ italských filmů ze 70. let oblíbil - svérázný humor, krásné ženy a i přes hořké momenty všudypřítomný optimismus a radost z "dolce vita". Hra na lásku se sice zhruba v polovině změní na vážné kriminální drama, přičemž lehce ztrácí dech, ale i tak převládá relativní spokojenost. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (4)

  • Villa Cleofe je ve skutečnosti Villa Castelli v srdci umbrijských Apenin vedle města Gubbio a slouží jako hotel. (sator)
  • V příběhu jsou dvě lodě: Tinca a Lady. Tinca se původně jmenovala Jamajka a byla záchranným člunem lodě Angeliny Lauro. Loď se později potopila a nachází se blízko přístavu Ranco (Varese). Lady byla šalupa z roku 1898. (sator)

Reklama

Reklama