Obsahy(1)
Situační portrét jednoho z nejvlivnějších mužů české současnosti, politika a podnikatele Andreje Babiše. Filmový štáb jej několik měsíců sledoval v záři reflektorů i v jejich stínu. Setkává se také s osobnostmi, které o Babišovi vydávají nevšední osobní svědectví. Vzniká tak ojedinělý filmový vhled do světa moci. Dokument představuje Andreje Babiše především jako veřejného činitele, který i v politické praxi používá metody, jimž se naučil při své podnikatelské činnosti. Kamera jej zachycuje v neustálém pohybu, na nejrůznějších akcích, mítincích, při osobním setkávání s občany. Je schopen mluvit s bezdomovci a vzápětí jej vidíme, jak anglicky nebo francouzsky konverzuje se zahraničními diplomaty. Na veřejnosti a před kamerou se projevuje ze své lepší stránky. Nikdo však není dokonalý – Babišovu odvrácenou tvář ve filmu charakterizují jeho bývalí spolustraníci a odpůrci. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (193)
Jasně, to že tady lidem nedochází v jaké je Babiš pozici, mě znervózňuje už od chvíle jeho zvolení. To že v tom není úplně čistě, je v téhle době snad už evidentní. Klusák asi chtěl tentokrát úplně explicitně ukázat, že to tak prostě je. Já tomu teda věřím, ale stejně se najdou tací, kteří ho budou chtít za premiéra... Z filmového hlediska mě ale tento dokument trochu zklamal. Označovat ho totiž za dokument není úplně fér, protože jeho hlavní protagonista neměl možnost k smysluplné obraně a ani nebyly zmíněny jeho případné úspěchy a dobré skutky (přese všechno věřím, že nějaké jsou). Místo toho, aby si divák mohl utvořit svůj názor, je mu zcela nepokrytě naservírován a to se mi prostě nelíbí. ()
Najnovší film s účasťou francúzskeho herca Jeana Rena. Nedosahuje úroveň Vachkovho pohľadu do kuchyne politiky, nazvaného Spriaznení voľbou (1968). Do istej miery je nemožnosť dosiahnuť v súčasnosti obdobne autentické správanie sa figúr moci daná dobou. Dnes sú politici obklopení soldateskou hovorcov, ochranky, poradcov a sekretariátu. Títo všetci určujú limity kontaktu s Vodcom. A aj keď sa režisér v tlači vychvaľuje ako prechcal Babiša a ukázal jeho arogantnú tvár, film samotný tak príliš nevyznieva. Jedným z hlavných dôvodov je, že divák, sledujúci i povrchne politiku, sa nedozvie o tejto persóne nič príliš objavné. Žiadny radikálny rez pod kožu. Ak teda za nové nemá pokladať to, že politik hovorí lepšie anglicky a francúzsky ako česky. A že jeho čeština, v spojení so slovenskou výslovnosťou a národnosťou, dokonale spĺňa prototyp občana - člena československého národa (uzákoneného v Ústave ČSR z roku 1920). Viacero scén je roztomilo vtipných (AB rozdávajúci pampúšiky aj päťtisícovku, AB tancujúci na firemnej (ministerskej) párty, či rozčuľujúci sa AB, ktorého skoro až do fistuly prechádzajúci hnevlivý tón ho takmer vždy spoľahlivo usvedčí zo lži. To, že tieto typy sa obklopujú pätolízačmi je známe. Poznámky: 1. Zaujímala by ma v dokumente naznačená (zmrazené zvyšky mäsa mleté do Kosteleckých údenín) kvalita potravín divízie Agrofert. 2. Režisér skvele pracuje s marketingovým uvedením vlastných filmov. Na diskusiách k nim často uvádza informácie prenikavejšie a zábavnejšie než film. Ich šťavnatosť sa následne premieta do hodnotení. Obdobne i tu, po prečítaní si pár rozhovorov o Matrixe. ()
Ve filmu zazní hodně silná obvinění, třeba od bývalého dodavatele Babišova koncernu, ale chybí přímá konfrontace protivníků, jenom se krouží kolem. Babiše charakterizují jiní, leckdy osobitě – Donald Trump, jehož jsme si zvolili, muž zvyklý rozhodovat není demokrat. Ale jaký skutečně je, zase nevíme, respektive na konci víme totéž co na začátku. Kamera zachycuje více méně zábavný, leč známý povrchní folklor: že rozdává koblihy domácím voličům a bonmoty v angličtině i francouzštině, že za výraz dobra považuje večírky pro zaměstnance i diplomaty, že je netrpělivý a nesnáší čekání: „Nechápu, proč to tak trvá, jste pomalí, nevykládejte mi o tom, udělejte to!“ Ovšem právě tohle Babišovi v zemi, která nenávidí komise, schůze, projevy a prostoje všeho druhu, body spíše přidá. Naopak i jeho voliče mohou zaskočit vulgarity z Babišových úst, přičemž telefonát: „Co zas píše ten blbeček, nechte mě mluvit, ku..a“ ještě nepatří k nejostřejším. Filmařský mikrofon nicméně přijal, věděl, do čeho jde, tady Babiš nemůže žehrat na nikoho jiného než na sebe. Vyrovnáno, 1:1. Z předvolebních momentek vytěžil režisér Vít Klusák pár kouzelně bizarních detailů od užaslého žebráka obdarovaného pětitisícovkou po reklamní masáž dětí výrobky politikova impéria, která paradoxně nikomu nevadí. Zato mechanismus kampaní a vnitřních bojůvek nudí napříč stranami; Babiš nebude jediným divákem, který tu zívá. Opravdu zajímavý, ba napínavý začne film být až při závěrečné přestřelce, kdy Babiš hněvivě reaguje na to, co v něm viděl – jenže to mělo být obsahem Matrixu AB, ne pouhou efektní tečkou, v níž je zaděláno na několik žalob. A Babišovo konečné: „Ale klidně si to pusťte, mně je to šumák!“ může nahrávat dojmu, že velkorysý gentleman porazil malicherné rýpaly. ()
Vít Klusák boduje. Díky neopakovatelné osobnosti Andreje Babiše (pod tím si představte, co jen je vám libo; já napovídat nebudu) vzniklo dílo, které by jako celek fungovalo i bez poslední pětiminutovky (záběry ze závěru zkušební projekce pro hlavního aktéra), ale s ní je naprosto geniální. Události doby, která uplynula od natočení Matrixu AB do současnosti, to beze zbytku potvrdily. Opravdu by mě zajímalo, jestli do toho Klusák šel s úmyslem udělat si dobrý den z velkého zvířete, nebo "se to prostě stalo". Buď jak buď, dobře, že Matrix AB vznikl. 90% ()
Béčko, řádně zvolený, jako nepsaný šéf Donutlandu konečně pořádně hlídající své investice. Sympatický jak herbicid nastříkaný do ksichtu, ze země těžící obohacený buran. Každý demokratický národ má přesně takové politiky, jaké si zaslouží, to je bohužel svatá pravda.. Přes neobjektiv teleskopu Klusákovy observatoře zjistíte asi tolik nového, jako když se astronom po tisící dívá na Měsíc, ale chápu, že když jsou takové typy těles tak vysoko, je v zájmu odborné i neodborné veřejnosti mít je pod dohledem.. ()
Reklama