Indiánské léto

Tenhle film je na první pohled skromnej, úspornej. Je ale promyšlenej od začátku až do konce a jeho styl spočívá v opakování situací, dialogů a lehounké hyperbolizaci venkovských klišé, což nakonec moc dobře funguje a o životě na vesnici to vypovídá stejně jako mnohem "výpravnější", na postavy a různý charaktery bohatší a zdaleka ne tak úspornej film na podobný téma Divoké včely. Dialogy jsou odposlouchaný, odpozorovaný a často i zahraný dokonale (je podle mě jasný, že to má Saša odžitý, jinak by to takhle nenapsal a nenatočil), nade všemi vyniká naprosto přesná babička. Mně můžete věřit, jsem totiž z vesnice a moje babička by mohla v tomhle filmu z fleku hrát taky. (18.12.2006)

Do jisté míry milé překvapení s poklidnou venkovskou atmosférou letních prázdnin. Při scénách z venkovské tancovačky (ano, tancovačky, navíc s kultovní zábavovou kapelou Brutus - žádné uřvané disco se světelnými efekty) jsem se skutečně bavil a jenom jsem litoval, že celý film nemá takový náboj. Scény z domova neměly zdaleka takový náboj (snad jen opilá Marie na autě byla k popukání) a konec víceméně vyšuměl do ztracena. Saša Gedeon se pokusil natočit hořkou Formanovsko - Passerovsko - Papouškovskou komedii ze života a (alespoň do jisté míry) mu to vyšlo. Tenhle film se divákovi nepodbízí, na nic si nehraje a ukázal, že z tehdy šestnáctilé Kláry Issové bude jednou skvělá herečka. Žádné veledílo, ale příjemná odpočinková podívaná určitě. 65%. (25.07.2012)

naštěstí je stopáž snímku tak akorát, aby nezačal zejména svými (i když samozřejmě záměrně) pitomými dialogy diváka nudit... nepatřím k těm, kteří si právě v bezduchých rozhovorech ve filmu libují, ale tady (narozdíl od Černého Petra) to v mých očích ještě šlo jakž takž skousknout... jako celovečerní debut určitě povedená kravinka, to se musí nechat. 60% (04.01.2009)

„Mám ti to přečíst?“ - „No, ale přeskoč anatomický pasáže.“ - „No jo, ale jiný tady nejsou.“ Pozdější režisérův Návrat idiota je podstatně vyzrálejší, ale i tak mají oba snímky přece jen něco společné. Geniálně absurdní, vyprázdněné dialogy (inspirace Formanovým Černým Petrem se přímo nabízí), u kterých jsem se řezal smíchy. A taky něco vypovídaly o těch, co je užívali. Dospívání plné nejistoty, tápání, zmatení a zklamání je velké téma, které se Gedeonovi podařilo v rámci možností zpracovat velmi dobře. Pobaví i indiánští sběrači hub v prdících gumácích, Nšoči Klára, „buranský“ Brutus (výborně vystihující venkovské zábavy) a zaujme tolik profláklá „jablečná“ koupel (i když dle mého už trochu natahovaná). A já tyhle Klářiny prázdniny u babičky a sestřenice z „jiného“ těsta hodnotím slušnými 4*. „Já si nemyslim, že si blbá. Já jen, že to tak jako vypadá, že seš nemožná, ty třeba nejseš. Třeba nejseš vůbec blbá, ale prostě to není poznat. Třeba někdo je nemožnej, ale ty to prostě nepoznáš, protože není blbej. Přitom je nemožnej.“ (10.04.2017)

Musel jsem dát 5*, abych napravil hodnocení, které si tenhle film opravdu nezaslouží. Když jsem ho viděl poprvé, tak mě asi taky trošku nudil (byla mi půlka toho, kolik mi je teď :), ale přesto mi přišel svým způsobem kouzelný. Na druhé shlédnutí jsem se bavil od začátku do konce - skvělé dialogy, kamera, umělecké záběry, obsazení, nostalgická atmosféra, která se už nikdy nevrátí, a samozřejmě skvělá kapela Brutus, jejichž texty nenásilně tvoří soundtrack celého filmu. (31.07.2012)