Strach a hnus v Las Vegas

Čekal jsem teda mnohem víc, leč slíbená zábava ve stylu Monty Pythons se nekonala.... Potencionálně vtipné scény byly odsunuty do pozadí trapného a zdlouhavého popisování stavů po několika typech drog. Protože mám rád Johnnyho Deppa a Terryho Gilliama, dávám za dvě hvězdy....vizuálně ovšem hodně dobrý, nápady taky, ale bohužel hrozná nuda. škoda (13.03.2007)

Můj nejoblíbenější Gilliam a těsně po Mrtvém muži nejlepší Depp... Vizuální onanie, která překonává všechny dosavadní Gilliamovi excesy (i Brazill), nejvtipnější film, který jsem v životě viděl, smál jsem se jako blázen i při třetí projekci, což se mi nestalo u ničeho jiného-a jenom tak mimochodem, nejsem feťák,LSD jsem nikdy nezkusil, ale po tomhle filmu jsem na něj dostal chuť:-). Deppovi zcela rovnocenně (a to je sakra co říct) sekunduje Toro, malé vtipné štěky tu dostali třeba Tobey Maguire, Christina Ricci či Cameron Diaz (výtahová scéna patří k těm nejlepším)... "Feťák ví jak se vyrovnat s pohledem na svou mrtvou babičku plazící se k němu s nožem v zubech, ale nikdo by nedokázal vydržet tuhle podívanou...takhle by vypadala sobotní noc, kdyby náckové vyhráli válku" - atmosféra Las Vegas 100% (18.06.2006)

Ten hnus jsem tam vnímal dostatečně, ale strach (např. o hlavní postavy) se u mě nekonal žádný. Oba hlavní hrdinové mi byli totálně protivní a představovali přesně tu skupinu lidí, jaké se v reálném životě vyhýbám co největším obloukem. A o čem že tahle šílenost byla? Mám pocit, že o nic víc, než jeden velký a zcela samoúčelně zpracovaný drogový trip tam nešlo. Pár objevujících se dokumentárních vložek na téma hippies a protestů v 60. letech dávají vzpomenout na tehdejší mládež, která chtěla hlásat mír, lásku a duševní svobodu, ale nakonec ve víru té svobody skončila hlavně u drog, ale i případná výpověď v tomto směru je tak povrchní a onen pokus o kritičtější reflexi tak nevýrazně nahodilý, že o sebezajímavějším pohledu na problém nemůže být řeč. Musím ale uznat, že jak mě zcela neoslovil obsah, forma byla na tom lépe a první třetina filmu mě skutečně bavila originálními výtvarními nápady, na kterých si Terry Gilliam dal záležet a které krásně ladily se svižným tempem filmu. Jenže pak už mu zřejmě buď nápady ubývaly, nebo film se zasekl v tom předlouhém tripu a stával se mi stále protivnějším natolik, že i ta výtvarní stránka mě pomalu přestávala upoutávat. Moje hodnocení a dojmy mi opět potvrzují, že Terry Gilliam zkrátka až na nějakou tu čestnou výjimku není režisér pro mě a jeho tvorba se obvykle pohybuje na jiné vlně, než jsem schopen docenit. [40%] (09.07.2022)

„He who makes a beast of himself gets rid of the pain of being a man.“ Tak mám Terry takový pocit, že nemáš rád lidi, co berou drogy, obzvláště celníky.. Gilliam zhmotnil své animace do psychedelické jízdy o etherické atmosféře a meskalinovém tempu - v osmnácti bych se ji snažil obhajovat, nyní už mi nemá co světoborného nabídnout. Dr.Gonzo Benicio s pupkem od koblih bezesporu úchvatný, což se nedá říct o přehrávajícím Deppovi, který to pojal jako trénink na Verbinského piráta před návštěvou DROP INu.. Někdy mám pocit, že si někteří čeští žurnalisté tu zvláštní "autolékárničku" taky berou do terénu.. (01.03.2010)

Fakt, že je Terry Gilliam geniální blázen s nezměrnou představivostí, kterou zcela bez zábran sděluje svými mimořádnými vizuálními prostředky, jsme již myslím všichni vzali na vědomí:) Nyní si pro své fantaskní orgie vybral prostředí a téma, které se snad k jeho stylu ani nemohlo hodit lépe. S kufrem plných nejrůznějších drog, Tráva, LSD, Mezkalin, Torazin či Kokain se dva exoti Johnny Depp a Benicio Del Toro v drogovém opojení vydávají do Las Vegas. Po cestě naberou stopaře. Tobey Maguire s dlouhými vlasy. Ha! Tobey Maguire na blond. HA HA HA! :D Po příjezdu se ocitají na jednom nekončícím, zběsilém a šíleném tripu, kde se bizarnosti meze nekladou. Jak bylo ve snímku řečeno: Lidé se sjeli do Vegas. Naopak Johnny a Benicio se SJELI ve Vegas:) Film v podstatě nemá žádný výrazný příběh. Jde jen o jeden velký, dlouhý drogový večírek, kde se lidé mění v plazy, motivy na kobercích začínají ožívat a skutečné už není skoro nic. Gilliam jak má být, i když jsem měla dojem, že v tomto případě forma výrazně přebíjela samotný obsah. (14.04.2012)