Strach a hnus v Las Vegas

Všechno špatně. Mám rád divné filmy a mám rád i Terryho, ale na tomhle jsem nenašel nic. Příběh? Prakticky žádný, film se "fláká od rohu k dalšímu rohu", černý humor (který miluju a který tady podle obsahu měl být) mě nijak neoslovil (opravdu jsem se během filmu zasmál maximálně jednou a to už ani nevím čemu) a film mě neuvěřitelně nudil. Jediné pozitivum zde byli herci. Od těch hlavních (tradičně skvělý Depp, i když i on měl už mnohem, mnohem lepší role) až přes epizodní roličky (Ricci, Diaz). Věřím tomu, že takhle nějak to vypadá, když jste "sjetej", ale to já nevím, v životě jsem neměl ani trávu (možná proto nemůžu docenit tenhle film?) Už dlouho mi dvě hodiny nepřipadaly jako čtyři (cože, to uběhlo jen pět minut?) Nevěřím tomu, že bych tohle chtěl někdy vidět znovu - 40 %. (28.09.2011)

Psychoteror, který na vás vychrlí Terry Gilliam hned od prvních minut je skutečně zničující a zcela nekompromisně oddělí zrno od plev, nebo spíše tvrdé jádro od normálního zbytku. Prostě buď se někdo chytí a začně pro něj to nejfamóznější road movie (čti trip) všech dob, nebo se nechytí a znechuceně bude koukat na dvě cestující zfetovaná hovada. Já se v kině chytil a to tak fest, že jsem měl ihned jasno o nejlepším filmu co jsem kdy viděl (avšak pouze dočasně). Zběsilý úlet skvěle obsazených a k nepoznání zpustošených Johnnyho Deppa a Benicia Del Tora se mohl zrodit pouze ve zcela geniální mysli, schopné do jednoho filmu vtěsnat absolutně všechno, obalit to inteligentní nadsázkou, nezkrotnou vizuální šíleností a zcela jedinečným druhem humoru. Tato výše jmenovaná mysl naštěstí skutečně existuje a Terry Gilliam pro mě zřejmě navždy zůstane režisérským géniem v pravém slova smyslu! (05.02.2006)

Scénář: Terry Gilliam, Tony Grisoni, Tod Davies, Alex Cox .. Divoká pouť začíná! Dva hustě zfetovaní týpci, srandovně plešatící novinář a příšerně pupkatej právník (Depp & Del Toro), sedí v kabrioletu a jedou do Las Vegas, splnit si svůj americký sen – reportáž závodu ... ovšem (jak sami říkají) „toto město nepřeje psychedelickým drogám“. Prožijete s nimi nefalšované halucinace i paranoiu a potkáte pár zajímavých (a dobře obsazených) osob - za všechny k popukání otřesně vypadající stopař Maguire.. Režie a vizualizace je velmi reálná, spolu s hudbou navozuje skvělou atmosféru a servíruje estrádu pro někoho neuvěřitelných scén.. Perfektně zahraný úlet a filmový požitek pro všechny, kteří mají alespoň minimální zkušenost s čímkoliv podobným, ale takhle daleko to naštěstí nedotáhly. Ostatní totiž asi moc nechápou. Terry Gilliam a stejně tak autor předlohy si musely prožít hodně bouřlivě 60tá léta a vyzkoušet všechny tehdy dostupné drogy a tímto tripem nám ostatním dát najevo, že o tohle jsme (ne)přišli! Zfetovaný, sťatí a svobodní... 90%. (21.03.2005)

Teda tady v tomhle filmu si Johnny a Benicio fakt užívaj. Smrkaj a papaj všechno co najdou, zkrátka brutálně smaží. Tripy jsou natočeny skvěle a reálně, čímž na sebe Gilliam prozrazuje, že má asi taky nějaké ty zkušenosti s ilegálními látkami. První půlka je nabitá humorem a je škoda, že ta druhá půlka lehce kolísá. Jinak je to ale super. (17.11.2004)

Strašlivě šílené cosi (pravděpodobně film), co k mé velké radosti není ódou na drogy, ale co pod neskutečným nánosem existujících i neexistujících halucinogenů ukrývá trpkou zprávu o stavu americké společnosti (kvůli níž to vše Terry Gilliam ostatně také spolunapsal a režíroval). Ovšem dlouho jsem musel čekat, až budu mít na Strach a hnus v Las Vegas tu správnou náladu, protože je to tak sugestivně natočené, že mě vždy nejpozději po 15 minutách začala bolet hlava a zachraňovalo mě tlačítko STOP. (22.07.2018)