Král rybář

Úžasný příběh v trošku netradičním balení (co jiného taky čekat od Terryho Gilliama), fantasticky natočený, odehraný, zrežírovaný s výjmečným scénářem a navíc zajímavé i po vizuální stránce (i když jde tentokrát o 100% současný a "normální" příběh, Gilliamova stylizace se prostě nezapře - je to vidět třeba na architektuře "příbytku" Perryho, blázince, nebo třeba na ohnivém rytíři). Jeff Brifges i Robin Williams jsou ve svých rolích naprosto úžasní a nezaostávají ani ostatní herci. Pro mě jednoduše perfektní film. (30.11.2004)

Terry Gilliam v tomto snímku opustil své fantaskní a futuristické světy budoucnosti a natočil příběh bývalého cynického rozhlasového DJ Jacka Lucase a záhadného bezdomovce Parryho, které spojuje tragédie nepřímo zaviněná právě Jackem. Vznikl zajímavý, avšak dlouhý a poměrně depresivní film s vynikající výkony obou hlavních představitelů v pro ně atypických rolích. (15.06.2007)

Když blázen potká blázna, připadají si normální, jen pro ostatní jsou to pořád blázni... ale kdo je vlastně dnes normální? A stojí to vůbec za to? Vždyť je přece mnohem lepší schovat se pod roušku bláznovství a místo pravidelného vstávání do práce se vydat na výpravu za svatým grálem. Možná, když překonáme svůj strach, s tím grálem dokonce porazíme své démony a najdeme i něco víc, snad lásku, snad štěstí, možná snad i zmoudření nad svým životem... kdo ví? 9/10 (01.11.2007)

Nemohu zazdít fakt, že Terry Gilliam je zručný filmař, obohacující diváka svým zvláštním, fantaskním viděním světa, které mívá nezřídka i hlubší myšlenku. Co mi vadí, je způsob přehánění, jako kdyby chtěl všechny své postavy, náměty, pointy, zvraty, reály i vize (které by samy o sobě mohly být i geniální) vměstnat do jednoho projektu, přitom by se na nich dalo slušně vystavět filmů několik. Důsledkem je všeobecný zmatek, kdy například pochopím, proč je Parry blázen jako když vyšije, ne tak už jeho nenadálý obrat, kdy oděn v bílém distingovaně klábosí u večeře. Nejhůř stravitelná však byla groteskně přemrštěná postava Lýdie, která, krom svých mindráků, nezažila žádný hlubší zásah do psychiky - přehrávaná Amandou Plummer si často počínala ještě cvokatěji, než hlavní cvok. Abych jen nerýpala, výčitkami mučený hrdina v podání Jeffa Bridgese byl skvělou volbou a jediným důvodem, proč vydržet do uklopýtaného konce. Škoda, že totéž neplatí o Robinu Williamsovi - "kterého nemohu vystát a jehož ublekotaný, hřejivý a dobrácký styl hraní mi leze na nervy" - stejně, jako uživatelce Mi Nü-Chai, jejíž slova jsem si s dovolením vypůjčila - líp bych to totiž nevyjádřila :-) (03.10.2009)

Už pri pythonovcoch väčšina ľudí zistila, že Gilliam asi nebude úplne obyčajný režisér obyčajných filmov. 'The Fisher King' patrí bez sporu k jedným z nich, má to atmosféru, pointu, odkaz a tie herecké výkony. Je to vlastne taká strašne dospelá rozprávka, na jednej strane brutálne vážna, seriózna, dojímavá, na druhej strane je k tomu primiešaná tá správna dávka humoru, s obrovským citom, aby sa nenarušila rovnováha (na skracovanie nohavíc a saka spinkovačkou nezabudnem). Navyše si hneď v úvode Gilliam dovolí siahnuť po reklame na svoj vlastný snímok 'Brazil' a grálovský nápad tiež nebol najnenápaditejší. Ale to nie je výčitka. Biznis je biznis. A btw, Bridges je Bridges. 80%. (15.01.2008)