Žvahlav

Originální černohumorná variace na pohádky o hloupém Honzovi je typicky gilliamovským způsobem míšena s pohádkovou satirou na způsob Swiftových Gulliverových cest (Žvahlav - hypostáze konzumu, chamtivosti a dravého kapitalismu??). Gilliam občas pro záplavu nápadů zapomene na pohádkového laika-diváka, ale zabavný a trefný je dost a dost. (25.12.2009)

Jabberwocky jako celovečerní samostatná prvotina Terryho Gilliama, ve které se poměrně výrazně projevují prvky Monty Pythonského humoru a Terryho vlastního fantastického myšlení, které mi ale v kombinaci se středověkou fantasy zápletkou ve srovnání s jeho dalšími počiny příliš nesedlo, takový průměr. (26.03.2014)

Žvahlav je veľmi zvláštny film. V prvom rade taký zvláštny, že nám je počínanie hlavného hrdinu celkom u riti. Chodí z miesta na miesto, snaží sa niečo riešiť, ale všetko čo spraví nám príde akosi nezaujímavé. V tomto smere nás film necháva totálne chladným. Žiadna s postáv, snáď až na princeznu a kráľa, ktorý boli naozaj skvelo napísaný aj zahraný, sa tu nenašiel nikto, kto by aspoň trocha vybočoval z radu. Ale nevadí. Dôležité je, že film mal atmosféru. Síce mu dosť škodilo zrovnávanie z Monty Pythonom, ktoré je tam bohužiaľ badateľné a ktoré bohužiaľ nedosahuje ani v najmenšom náznak originálu, ale Gilliam tu konečne začal pracovať z predstavivosťou tak ako ju vidí on a to sa mu celkom podarilo. Nejedná sa o žiadny veľký a znamenitý prínos kinematografie, ale je dôležitý pre zrod človeka, ktorý neskôr stvoril také filmy, s ktorými sa vždy zaspávalo ľahšie. Poctivý priemer. (24.12.2009)

Skvělá satira na středověká témata, chvílemi parodující i současnost - například v geniální scéně, kdy se mladík v podání Michaela Palina dostane do středověkého "velkoměsta" a je fascinován vyvěsenými tabulemi s názvy obchodů a cechů (jako by sledoval neony v Las vegas:). Gilliam tu ještě těží z Pythonovské estetiky, ne/plynulosti děje a humoru, který se jeví částečně jako intelektuální a částečně naprosto prvoplanovitý. (19.02.2010)

Nemá to tuny monty pythonovského humoru, ani to uceleně nevypráví. Tahle Gilliamova režisérská skoroprvotina zůstala na půl cesty. Proto celkově jenom poloviční zážitek. Především rozjezd je hodně pomalý a otravný. Body film sbírá díky turnaji, princezně a posledním 20 minutám v čele se Žvahlavem. Celá stylizace filmu je jasně gilliamovská, špinavý hladový středověk. A samotný Žvahlav je vizuální korunkou. (23.07.2010)