5 pravidel

Film, který mě na festivalu Finále Plzeň 2013 neskonale urazil. Ano, urazil, tvůrci prominou - film přesdtírá, že obsahuje výpověď, přitom je po celou dobu mírně řečeno nepřesvědčivý (v tématu, schématu, "herectví"), amatérský a vzbuzuje spíše rozpačitý úsměv. Ne, neskočila jsem na hru, že pomocí nějakého larpu, v rámci kterého má každý svou roli, ale nikomu vlastně o nic nejde, nic není v sázce. Ani zdraví (a zdravý rozum), ani rodina. A všichni tam pláčou a plácají se v tom a potom jsou všichni hrozně chytří, protože ví, jak to funguje v totalitě. (30.04.2013)

Je rozhodně skvělé že vznikl celovečerní dokument o larpu. Nikdy tady nic takového nebylo, a je to pro všechny larpery velká událost. Děkujeme. Nicméně je škoda, že se dokument zaměřil více na faktický popis hry (že byla rozcvička, že pan komisař přišel doprostřed filmu...), než na názory hráčů a organizátorů na totalitu a vnitřní posuny, které v nich ta hra udělala. (28.03.2013)

Ve filmu je zachycen určitý styl trávení volného času - takzvaný LARP, tedy příběh, v němž se hráči v reálném prostředí vžívají do předem určených rolí (v podstatě se jedná o systém RPG přenesený z obrazovky do reality). Tento LARP se odehrává v nějakém rekreačním středisku odlehlém od okolí, uprostřed lesa, u rybníka. "Hra" se snaží vyvolat podobu totalitního systému až skoro Orwellovské podoby "Velkého bratra". Ve fiktivní vesnici vedle sebe žijí studenti, běžní občané a pomocní dělníci - přistěhovalci, takzvaní vyvrhelové polečnosti, kteří se snaží zařadit do společnosti. Vše řídí a usměrňují organizátoři celého LARPu, kdyby se hra nesměřovala k záverečnému vyvrcholení dle jejich představ. Hráči nedostávají konkrétní scénář, jen více či méně podrobné informace o svých postavách a herním prostředí, a pak už je jen na nich, jak se zachovají. Na první pohled to vypadá jen jako taková legrace. Jenže stačí pár hodin a chytré vedení ze strany organizátorů a atmosféra hráče natolik vtáhne, že se začínají v určitých situacách chovat ne zrovna dle svých pčedstav, jak by si asi za normálních okolností představovali… Je docela až překvapivé, že za tak krátký čas se dokáže tolik lidí přizbůsobit a nechat se tzv. zlomit, i když jde jen o fikci a ten účastník ví, že je to jen hra. (29.03.2013)

Dokument jsem očekávala jako člověk, který zažil Systém dvakrát, s napětím. A výsledek mě neurazil, ale trochu rozesmutnil - Projekt Systém je daleko víc než jen hrou o milostných peripetiích, do které je snadné se vžít, což je podle mě nejvýraznějším sdělením filmu. V dokumentu mi chybělo bližší prozkoumání hloubek, které celý projekt má. Autoři si nepoložili žádnou z ambicióznějších otázek, která se nabízela. Mění účast Projektu Systému nějak vnímání svobody a demokracie? Co dělá s účastníky vžívání se do záporných rolí? Proč Projekt Systém tvůrci zamýšleli jako součást výuky na školách? Inu, chce-li někdo fenomén skutečně prozkoumat v celé jeho šíři, doporučuji zažít jednu z realizací. Aktuální data jsou na stránkách Projektu Systém. (24.04.2013)

Vše podstatné už řekl Lischai. 5 pravidel výborně dokumentuje jeden z nejpromakanějších larpových projektů, který u nás doposud vznikl. Samotnému filmu ale schází nějaký vytýčený směr. Nezkoumá důvody ani mechanismy, proč je onen larp tak silný, neřeší příliš ani přesahy po něm. A závěrečná titulková sekvence jako by popírala i to málo výpovědní hodnoty, kterou film divákovi předložil. Dobře natočeno, ale je v tom cítit myšlenková bezradnost. (28.03.2013)