Režie:
Andrea SedláčkováScénář:
Andrea SedláčkováKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Judit Pecháček, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Eva Podzimková, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš, Jiří Wohanka, Ondřej Malý, Taťjana Medvecká (více)Obsahy(1)
Osmdesátá léta v Československu. Mladičká sprinterka Anna (Judit Bárdos) se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Její matka (Anna Geislerová) a trenér (Roman Luknár) doufají, že splní kvalifikační limit a postoupí na olympijské hry. Vybočením ze světa tvrdého sportovního drilu je pro Annu pouze milostný vztah s Tomášem (Ondřej Novák). Anně začnou být bez jejího vědomí podávány anabolické steroidy. Její výkonnost stoupá, objevují se ale rovněž první zdravotní problémy. Anna se o přípravcích dozvídá pravdu, a přestože je v sázce její účast na olympiádě, hodlá dál trénovat bez nich. Její matka však doufá, že Anna účast na olympijských hrách využije k emigraci, a rozhodne se jí anabolika pod rouškou neškodných vitaminů aplikovat tajně. (Falcon)
(více)Videa (2)
Recenze (689)
Myslím si, že Andrea může být na svůj film právem hrdá. Je to jeden z těch filmů, který se mě poměrně velmi obtížně komentuje, protože jsem byl tak zažranej do pocitů hlavních hrdinů a čekal jak se v další scéně zachovaj, že jsem moc nevnímal pihy na kráse a jediný který jsem si všiml, byl vztah hlavní hrdinky se svým přítelem, ten mě přišel s ohledem na všechno ostatní jakoby naroubovaný na poslední chvíli, ano svůj smysl s ohledem na chování a motiaci hlavní hrdinky měl, ale když si vezmu, že každá postava ve filmu byla napsaná naprosto fantasticky, dramatický prvky maj užasnou gradaci, herecký výkony skvělý, zdá se po Evě Vicie se česká kinematografie dočká další talentovaný slovenský maďarský ve službách koruny, tak ten vztah bych zařadil do kolonky "nehodící se, škrtněte". Tu výtku píšu ovšem jen proto abych odůvodnil svůj počet hvězd, protože tenhel film si nějaký peskovaní fakt nezaslouží, protože i když mě je prostředí vrcholvých sportovců naprosto cizí, tak atmosférou filmu jsem se vrátil zpátky do 80.let a tenhle příběh jsem si prožil do morků kostí a takovýhle prožitky umí dopřávat jen kvalitní bijáky. ()
Doping v socialistickém Československu je téma, které se čas od času vrací, probírá a zase ustupuje do pozadí. Tento film otevírá téma, které nebylo dosud nijak detailně zpracováno, a už proto je zajímavý a výjimečný. Životní příběh mladé atletky, která má skvěle našlápnuto, ale přichází její zařazení do dopingového programu, je plný vzestupů i pádů, a o tom přesně je život. V podstatě zajímavý film z mého pohledu sráží z pomyslného piedestalu pouze fakt, že scénář si neodpustil kritiku na to, jak za socialismu bylo vše špatné, přišlo mi, že autorka má jednostranný pohled na tehdejší dobu a příběh vyprávěla značně tendenčně. Ale v pořádku, když to tak paní Sedláčková cítila, proč to tak nepojmout, mně ale už přišlo moc, aby ve filmu o dopingu probíhala šťára STB. Jistě, pro samotný závěr filmu měla tato zápletka svou důležitost, ale věřím, že by šel konec filmu pojmout i trochu jinak. Ovšem celkově film vnímám značně pozitivně, krásně je zde zachycen smutek a bezradnost hlavní hrdinky a jejího okolí, herecké výkony pak byly naprosto výborné a je fajn, že ve filmu byli k vidění především neokoukaní herci. Na závěr si neodpustím poznámku, že si dovedu představit vyslání tohoto filmu do boje o Oscara, pokud tedy u nás nevznikne něco lepšího. Uděluji lepší čtyři hvězdy. ()
Spoilery! Navzdory velice atraktivnímu tématu, jsem se bohužel značnou část stopáže nudil. Judit Bárdos se zřejmě musela do své role prokouřit, jinak si nedovedu vysvětlit, proč byla pro hlavní roli vybrána právě ona. Byla docela zoufalost ji sledovat, kterak se trápí. Také bylo docela divné sledovat matku a dceru, které na oko působily takřka stejně staré. Neubráním se pocitu, že nám toho režisérka nabídla přeci jen trošku málo. Ve filmu o komunismu a "hrozně děsivém" dopingu sledujete prakticky jen to, že hlavní hrdince neteče krev z vagíny tak často, jak by si přála. Jediným pozitivem je snad pouze závěr, kdy na diváky nečeká nějaký pohádkový happyend, ale snímek končí tak, jak by zřejmě končil i mimo kamery. Trošku to s tou touhou o obyčejný film tvůrci přepískli. 2 kousky. ()
Rozporuplné pocity. Putování v čase pod nadvlády kománčů kdy omezení neomezeně vládli se vším všudy - persekucí, láskou, výslechy, odposlechy, emigrací ... Téma jako u Pelíšků, Pupenda, Báječných let pod psa, Konfidenta ... Hepík se nedal čekat, ale přece jen bych čekala i nějaký bonus navíc, než že nám Andulka skončí u soustruhu a matinka v lochu. U témata dopingu by bylo mnohem zajímavější, kdyby se matka i dcera vzepřely a začali to řešit přes Svobodnou Evropu, Hlas Ameriky, nahlásili to na nějaké mezinárodní asociaci sportovců. Zajímavé by bylo sestoupit ze stupňů vítězů a jít odevzdat medaily ... Ne, už vážně končím, abych nebyla nařčena, že zase radím, rýpu a já nevím co ještě. Film je natočený pěkně, měl skvělé momenty, pěkně vykreslený charakter trenéra, který je neosobní a jde pouze po výsledku. Jenom tam chybělo to něco, co by z toho mohlo udělat špičkový zážitek. Jméno paní režisérky rozhodně stojí za uložení do dlouhodobé paměti, než ho ten němec, co ustavičně schovává po baráku věci někam zašantročí. ()
Azda najväčším problémom Fair Play je jeho neschopnosť vytvorenia vlastnej identity; podriadenie divácky ústretového príbehu naivite hlavnej hrdinky. Nakladanie s reáliami je skresané len do niekoľkých čiernobielych figúr, ktoré spĺňajú rolu stelesnenia dobra (tréner, matka) a zla (ŠtB, štátna mašinéria), resp. čestného jedinca a skazeného systému. Konanie postáv a dialógy sršia alibizmom, ktorý nič na situácii nemení, len problematiku značne banalizuje a znevažuje v neprospech vyústenia a emócií, ktoré má (malo by) vyvolať. Narúšanie intimity Anny je čisto účelovým krokom pre načrtnutie vzťahu k športu. Beh bol vždy symbolom úniku, slobody, a inak to nie je ani tu. Iné postavy však nachádzajú únik v zakázanej chémii, ktorej hrdinka trvalo odporuje, čo sa stáva nosným motívom. V konečnom dôsledku tak film nie je ani o športe, ilustrovanom fyzicky náročne pôsobiacimi scénami (pri ktorých je zručne využívaný steadicam), ani o súboji so socialistickým zriadením, ako skôr snahe vyrovnať sa s ním po svojom. Sedláčková si úplne dokonale neporadila s figurálnosťou na najjednoduchšej úrovni (scéna, v ktorej Anna stojí vedľa obrej busty Karla Marxa, zdôrazňujúcej mohutnosť a silu socialistického štátu, je až na smiech) a casting má tiež svoje muchy - tú najväčšiu vidím práve v obsadení Judit Bárdos, ktorá do už tak jednoduchej postavy mimo obnaženého tela vkladá minimum (argumentovať úsporným herectvom považujem v tomto prípade za bezpredmetné a mimo realitu). Ostatní si oveľa lepšie nevedú. Oslavné reči sa minuli účinkom a tunajšia dobová atmosféra šla absolútne mimo mňa, za čo môže čiastočne aj výber hudby (Žbirka nikdy nebol mojou šálkou kávy a skladby, z ktorých cítiť jeho niekdajšiu hudobnú produkciu sú vyčpelé). Korunovanie emblémovým záverečným záberom totožným s úvodom však ukazuje, že aspoň vo formálnej stránke má Sedláčková, narozdiel od plochého obsahu, trochu jasno. 40% ()
Galerie (26)
Zajímavosti (23)
-
Stromba je známé anabolikum, které se hojně používalo v 80. letech minulého století. Používalo se napříč celým sportovním odvětvím, nejen v SSSR. Mezi tehdejší látky patří třeba Dianabol nebo Agovirin.
(dinamit_1)
- Do českých kin na film přišlo 74,5 tisíc diváků, kteří v pokladnách nechali 7,7 milionu Kč. (NIRO)
- Anna (Judit Bárdos) má ve svém pokoji plakát skupiny Blue Effect. Na plakátu je možné vidět i zakladatele této rockové skupiny Radima Hladíka. (Terva)
Reklama