Režie:
Maya ForbesScénář:
Maya ForbesKamera:
Bobby BukowskiHudba:
Theodore ShapiroHrají:
Mark Ruffalo, Zoe Saldana, Keir Dullea, Wallace Wolodarsky, Mary O'Rourke, Imogene Wolodarsky, Ashley Aufderheide, Chris Papavasiliou, Nekhebet Kum Juch (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Většina otců tráví celé dny v práci, Cama (Mark Ruffalo) ale zastihnete spíš při houbaření, přípravě komplikovaných jídel nebo práci na jednom z mnoha nedokončených projektů. Zatímco se zotavuje z manického záchvatu, jeho zdrcená žena Maggie (Zoe Saldanová), která je úplně na mizině, se rozhodne absolvovat manažerské studium v New Yorku v naději, že tak rodině zajistí lepší život. Cam souhlasí, že na sebe vezme péči o jejich kurážné dcerky, což mu brzy začne přerůstat přes hlavu. Během následujících osmnácti měsíců, kdy se Maggie snaží rychle dokončit svůj titul, se Cam prostřednictvím pokusů a nespočetného množství omylů naučí, jak se postarat o své předčasně vyzrálé dcery i sám o sebe. Nekonvenční snímek, který je inspirován skutečným příběhem, předkládá vtipný a srdceryvný obrázek toho, jak se rodiče a děti mohou navzájem zachránit mnoha nečekanými způsoby. (Cinemax)
(více)Videa (8)
Recenze (66)
Oslovilo velice! Ovšem - tohle je téma, které tne do úzké cílové skupiny (alespoň doufám), nedovedu si představit, že by oslovil studenta nebo single třicátnici :) Mark Ruffalo je starostlivý tatínek dvou dcer, trpící ovšem dlouholetou, diagnostikovanou maniodepresivitou. Sličná matka a manželka studuje mimo město ve snaze mít po vysoké větší šanci na slušnou práci a vybřednutí z sociální nouze, kterou i tak udržují jen s pomocí manželovy majetné babičky, a domů jezdí jednou za dva týdny na víkend. Život této trojice (a zřídkavé čtveřice) tak rozhodně není naplněním standardní šablony a často není jednoduchý pro nikoho ze zúčastněných.... Přesto nebo právě proto je to film milý, nenápadný, laskavý - pokud jste labilní čtyřicátník - rodič v krizi středního věku... ()
Jasně, čistě z psychiatrického hlediska není Svět na houpačce zrovna realistický film. Zejména se jedná o takový ten trošku sladkobolný příběh o "ztraceném" otci, který najednou dostane na starost své malé dcerky. Hlavní postava v podání Marka Ruffala nás uvede do života přestárlého snílka, který sice chápe, že jsou všichni okolo někde jinde, ale i tak zůstává uvězněn ve svém světě. Ve výsledku tohle dílko nabízí nejen očekávaný střet dětské a dospělé reality, ale taky spoustu vtipných narážek a drobných point skrytých mezi řádky. Celkově jde sice o jednoduchý a oddechový snímek, zároveň Svět na houpačce představuje i relativně chytrou a milou zábavu. ()
V sedmdesátých letech minulého století bylo na (alespoň filmovou kamerou) psychické nemoci a poruchy nahlíženo se značnou nedůvěrou: je to flákač a bohém, nebo je to maniodepresivní porucha, která Camerona nutí rozebírat telefony, kola, běhat v rudých trenkách za svou ženou a chodit popíjet do baru? Je strašná škoda, že se film zasekl na půl cesty. Snaží se totiž vybalancovat mezi psychickými problémy Camerona a zároveň zachycuje touhu Maggie po tom, aby sehnala dobrou práci a aby jejich děti byly šťastné. Volila bych buď jeden pohled, nebo druhý. Ty skoky v čase to pak celé zazdily a ta finální emotivní scéna nebyla tak silná, jak mohla být. ()
Vlastne je to zvláštne, pretože sa jedná o smutný film o tom, aké je to ťažké. Maniodepresívny rodič sa stará o svoje dve deti, zatiaľ čo druhý rodič sa snaží získať vzdelanie a nájsť prácu, pretože žijú na hranici chudoby. Podstatnú úlohu tu zohrávajú práve deti. No napriek tomuto celému mám po filme pozitívne pocity. Krása tohto filmu spočíva v hercoch, malých i veľkých a hoci som si to na začiatku nemyslel, tak dobrú robotu odviedla aj režisérka a scenáristka v jednej osobe. Podľa mňa je to výborný film vymykajúci sa bežnej hollyúdskej produkcii a určite si ho ešte niekedy pozriem. Hmmm, čo všetko dokážeme my rodičia urobiť pre svoje deti. ()
Zaujímavý film o mužovi s BAP (bipolárna afektívna porucha), ktorý sa po totálnom úpadku snaží dostať spať do role otca a po odchode emancipovanej manželky na študijné "výjazdy" sa musí postarať o ich dve inteligentné dcéry. V podstate jednoduchý dejový rámec, ale tá podstata filmu ma dostala. Aj keď to malo zopár slabších fáz, ale vynikajúci Mark Ruffalo dodal dokonca aj tým fázam zmysel. Filmy o ľuďoch s duševnými poruchami ma väčšinou dokážu osloviť, a Inifinitely Polar Bear nebol výnimkou. Takže ako celok dosť dobré, aj keď by som uvítal trochu viac zlomov v deji. Niektoré veci boli pre mňa takpovediac nepochopiteľné - teda najmä z pohľadu Maggie. Jasne, že chce pre svoje deti to najlepšie, ale za cenu vlastnej neprítomnosti a nedostatku morálnej podpory pre vlastné deti? No neviem... ()
Reklama