Ex Machina

No výýýbornej film tohleto !! "Vytvořit bytost tak mocnou a inteligentní, že z tvůrce stane se pouhý červ a z výtvoru proti němu samotný Bůh, koukající se na nás jako člověk na hroudu červů ... Každopádně když lidský červ stvoří Boha, co myslíte že vznikne ... ??" ;)) /jméno "dokonalé bytosti nemělo být Aja, ale Rogue .../ - pozn pod řádkem.. (19.05.2015)

Ano velmi hlubokomyslné... Tak dokonale hlubokomyslné, že to šlo úplně mimo mě a to jsem se fakt snažil to sledovat pozorně. Takže kde je chyba? Ach ano už vím. Jak by to řekl můj osobní stalker tak divák (v tomto případě Wacoslav1) je debil a prostě to nepochopil. Tak se omlouvám za to, že chci sledovat film ve kterým se něco děje a ne jenom vykecává a laškuje z umělou inteligencí a aby se neřeklo, tak ke konci se začnou na sebe vršit rádoby zvraty. Pro mě holt nuda. Za pěkný prostředí dám aspoň slabý 2*, ale víc ani nápad.25% (14.05.2015)

Alex Garland napsal dva z mých nejmilejších filmových scénářů (28 dní poté a Sunshine), takže jsem se proklatě těšila, až pod jeho taktovkou uvidím Domhnalla Gleesona a možná i Oscara Isaaca brečet. Nakonec jsem to byla já, kdo brečel, a byly to hořké slzy. Některé jeho charakteristické postupy tam vidím, například vím, že mu není cizí podvratné zavádění určitého žánru jako by naoko, aby se ve výsledku film zvrtl v něco jiného (a je to můj jeho oblíbený postup), ale tady se děj rozvolňuje natolik, že celý film přestává fungovat a jeho emocionální dopad na mě je nula nula nic. Dál mi tam extrémně chybí hudba Johna Murphyho (který skládal soundtrack k oběma prve zmíněným filmům), nebo alespoň trochu podvratnější práce se stávajícím hudebním doprovodem, protože její současné využití je strašně moc předvídatelné na film, který se snaží být celou dobu jeden krok před divákem. Všechno nakonec leží na postavách a ty jsou tak NEŽIVÉ, že jediné vzrušení vyvolá, když se na plátně na chvíli objeví zelený les nebo krásný vodopád. (28.04.2017)

Jde o jeden z těch velmi chytrých hard science fiction filmů, které diváka nezahltí nepochopitelnými informacemi a neunudí ho nezáživným dějem. Naopak je jeho sledování velice provokativním zážitkem, který mě nejednou donutil k zamyšlení. Na EX MACHINA jsem se nehorázně těšil, jde o režijní debut Alexe Garlanda, který stojí za několika výbornými science fiction scénáři (SUNSHINE, 28 DNÍ POTÉ) a pod scénář se samozřejmě podepsal i nyní. Už od začátku jsem tudíž věděl, že jeho režijní prvotina bude nacpána chytrou originalitou. Ze zobrazených technologií mi přecházela hlava kolem. Všechno bylo do detailu vybroušené nejen na pohled, ale také na poslech. Vynikající dialogy mi připomněly tolik odlišného a přesto tolik podobného POZEMŠŤANA. Dialogy jsou navíc naprosto uvěřitelné a nesmrdí šustěním papíru. Tím si u mě EX MACHINA získala malé plus. Navíc ten perfektní konec. (19.02.2016)

Ano ano ano! Já to říkám pořád, že za chvíli budeme tu elektroniku i šukat. A blížíme se k té proklaté době mílovými kroky. Jen se podívejte třeba na Alzu a toho jejího otravného plesnivého zmrda, jaké prodávají topinkovače. Má to perfektně zaoblené tvary, tepelnou izolaci, protiskluzové plošky, sedm stupňů opékání, vole, do toho nestrčit ptáka je fakt umění. Vím o čem mluvím, u mě doma už to nejednou odnesla rychlovarná konvice. Jen si ji potom vždycky vymyjte, ono zapomenout na to a pak tím zalít návštěvě čaj není zrovna úplně nejvhodnější. Ava už je však kompjůtr vyspělý, tu můžete nabíjet i přes vlastní ÚD kabel, grupen nadšenci jí mohou do hardwaru připojit libovolný počet externích orgánů a ještě jí pro jistotu doinstalovat nějaký ten antivír, aby se u toho příliš nekymácela. Filmek je to tuze parádní, takhle napjatě zabořen do sedačky jsem byl naposledy vloni, když mi zfetovaný veterinář s propadlou licencí vrtal zub mixérem, protože jsem potřeboval akutně pomoct a strejda byl zrovna poblíž. Jednotlivé informace odhalující pozadí příběhu vám jsou servírovány pomalým tempem, asi jako když páčíte z přítelkyně, kvůli čemu je do prdele zase zasraná a ona vám půl hodiny tvrdí, že kvůli ničemu, protože nasírání kvůli ničemu je jejich národní sport, aby z ní nakonec vypadlo, že babetu v ordinaci přejel kamion, což je informace natolik bizarní, že jen zůstanete stát s otevřenou hubou. Přesně jako tady! Ačkoliv by můj procesor nekompromisního kritika dal nejraději velice zasloužené čtyři, tak já se výjimečně budu řídit základní deskou a hezky od ROMky si zapětkuju, poněvadž vím, že takhle vymazlenou scifárnu zase dlouho neuvidím. (26.04.2015)