Show!

Holky z naší školky jako bezbranné aktérky hořké restituční komedie. Mladé zpěvačky, které žijí v iluzi, že si jednou zazpívají v Madison Square Garden, jsou uměle vytvořeným, z reality vyňatým produktem, který pomáhá prodávat jiné produkty. Jejich manažer je využívá coby levného obchodního nástroje k uspokojení reklamních partnerů, Michal David zas jako prostředku k zatraktivnění své normalizační popové produkce. Není podstatné, co zpívají, a zpívají-li dobře, ale zda se díky nim prodá víc jogurtů a dětské limonády. Na zvrhlé jádro uplatňovaného (de)formujícího přístupu, kdy jsou dívky okrádány o jejich identitu a tlačeny do rolí žen, nechtíc upozorní sám Mertl, když děti čekající na autogram označí nejprve za „malé lidi“ a až poté se opraví. Paradoxní vnímání členek kapely jako dospělých žen i naivních dětí je dobře patrné z toho, že se na jednu stranu mají chovat (a vypadat, což je neméně zvrácené) dospěle, ale zároveň nemohou svobodně prakticky o ničem rozhodovat. Uplatněná „fly-on-the-wall“ observační metoda názorně dokládá, jak vděčné někdy může být trpělivé pozorování. Výhody autorova splynutí s prostředím se vyjevují během křečovitých momentů z Mertlovy domácnosti. Díky ochotě sociálních herců nechat se točit v soukromí můžeme nahlédnout za mediální konstrukt, za pozlátko, kterým se manažer snaží oslňovat veřejnost. Bláhovcův vklad se každopádně neomezuje na sběr audiovizuálních dat. Ví, kdy porušit čtvrtou stěnu a položit nepříjemnou otázku („holky z kapely nejsou kamarádky?“), kdy kameru nechat běžet o chvíli déle, než je přítomným příjemné, kdy porušit chronologický sled událostí (domácí konflikt je načat v úvodu filmu a dořečen v závěru). Neodhaluje šokující skutečnosti, které by si kritický divák nedokázal vyvodit z běžně dostupných materiálů, ale předkládá až formanovsky výstižný portrét české malosti a trapnosti, nesoudnosti a pachtivé snahy o světovost. To vše pod rouškou čehosi neškodného, dětsky nevinného. Jenomže jak trefně ukazuje použití téže představovací písničky na začátku a na konci (kdy po všem viděném stejný záběr nevyvolává úsměv, ale mrazení v zádech), o nevinnost byly tyhle holky okradené jejich rodiči. 75% Zajímavé komentáře: Gemini, Radko, Arbiter (11.03.2015)

Najděte si v dokumentu dobré téma a jde to (skoro) samo. Bohdan Bláhovec vám totiž naservíruje portrét člověka, jehož podnikatelský záměr je určitě na hranici etiky a rozhodně za hranou dobrých rodičovských mravů. Martyrium (nejenom) českého showbyznysu je zde ukázáno v celé své nahotě, která vám bude o to protivnější, jelikož se jedná o partičku holek na startu puberty. Kdyby režisér natočil druhý díl s podtitulem „...o deset let později“, těžko lze pochybovat o tom, že s Michalem Mertlem bude vlastní dcera sotva mluvit. Ledažeby se stal zázrak a 5Angels tu Madison Square Garden opravdu nakonec vyprodali. (O čemž lze silně pochybovat, protože pokud si takový člověk myslí, že z dokumentaristů na FAMU vyrazí zadarmo self-PR, má se ještě hodně co učit.) (30.10.2013)

Divácký hit festivalu zaručen! Parta lolitek je cepována svým manažerem, který mylně hledal v Bohdanově zájmu laciné píárko. Holky běhají, protože zpěvačka musí být krásná a netlustá. Holky se nenuceně fotí s barevnýma hodinkama od sponzora. Holky se musí vyfotit s Michalem Davidem, Darou a Mončou Absolonovou, i když by raději z hlediště pozorovaly tanečky Bena Cristovaa. Bizar a absurdita, obzvlášť pohybujete-li se v akváriu intelektuálů, kteří v kavárně nad dvojkou (s ádvojkou!) rozebírají poslední literární počin od Topola a volí zelené. A je sympatické, že Bohdan si tohle vakuum dobře uvědomuje - Michalovi Davidovi jsou kecy kulturní veřejnosti šumák a spousta lidí odebírajících Blesk řekne, jak je to pěkné, že na sobě holky makají a jdou si za svým snem. Dobře udělaná oddychovka s přesahem. Gratulace! (MFDF Jihlava 2013) (30.10.2013)

Dětské porno bez nahoty. Nejde o to moralizovat, tohle je o vkusu. Málokdo si dělá iluze, jenže když člověk vidí "manažéra" v plné polní a nad ním všemocného guru Michala Davida....nelze nezvracet (přitom já mám rád jeho vekslácky pop z osmdesátek). Některé obrazy jsou zcela vypovídající a nemusí se u nich nic interpretovat, což je základ pro vynikající dokument. 80%. (21.05.2014)

Ak by nebolo krajinou pôvodu Česko, tak by sa tento pokus cez 70% neprehupol. Čo zahraničným dokumentom nie je odpustené, tak u českých dochádza k prižmurovaniu očí a nastupuje určitá divácka národná hrdosť. Ak by sa jednalo o prvú časť viacdielného dokumentárneho seriálu, tak by som nemal voči obsahu Show! námietky. No takto režisér jednoducho nezohnal dosť materiálu. Ale výtvor bez tak vypustil von, veď pre ČT furt dobré. Hlavná hviezda, fotr detskej "star", je nechutným exemplárom rodiča. Ak sa mu však náhodou raz podarí vytvoriť z vlastnej spermie českú Miley Cyrus, tak bude dostávať chválu zo všetkých strán a rozdávať vysmiate rozhovory, presne ako to robia rodičia úspešných športovcov. Veď medzi nimi nie je žiadny rozdiel, či? (26.05.2014)