Macbeth

S Wildou si šálek kávy rozhodně nedáváme. Tento Macbeth mě zajímal jen díky tomu že zde hrají Fassbender s Harrisem. Ani jeden z nich nezklamal a závěrečná atmosféra je dechberoucí. Bohužel v průběhu jsem se několikrát převaloval a nevěděl jak docílit toho abych se do filmu více zažral. Možná tomu dám ještě někdy v budoucnu šanci. 60% (08.03.2016)

Na tohle, lidé milí, jděte! Tvůrčí bratrské duo nám zde předkládá famósní příběh z pera prý kdysi žijícího geniálního dramatika... Kvantitofilové budou říkat, že je to moc málo akční, kvalitofilové mě za tuto poznámku odstřelí, já říkám, po všech stránkách zatraceně umělecké DÍLO!!! Rodí se nám v anglosaském prostředí "nová" dvojice, která, jak doufám, dostane ještě mnoho příležitostí se ukázat?! (17.02.2016)

Bohudík za každou filmovou adaptaci stokrát převyprávěné legendy, která nejde cestou divácky atraktivního, "realistického" originu. Místo odkazů k současné společensko-politické situaci a "vědeckého" vysvětlení nadpřirozených jevů, k čemuž se uchyluje např. úmorný Exodus, přichází Macbeth s básnickou shakespearovštinou a vysokým důrazem na stylistickou expresivitu. Pokud se v některých rozpačitých reflexích filmu zmiňuje, že se návrat k tradici neslučuje s moderní, snyderovskou post-300 stylizací, podle mě to není pravda. Obě polohy spolu naopak dobře ladí, protože každá svým způsobem přispívá k výrazně uměleckému pojetí snímku. U dialogů není tolik důležité to, že posouvají děj (který řada lidí zná), ale že mají silný poetický rozměr. Taktéž styl se přiliš nepodřizuje požadavkům vyprávění, ale pomáhá expresionisticky dotvářet vyznění scén, slouží k charakterizaci postav nebo má ryze uměleckou funkci. Nejde přitom jen o kontrastní, mohlo by se zdát až manýristické zacházení s barevnými kontrasty, ale třeba i o subtilní práci s kostýmní detaily. Takže když Lady Macbeth svádí manžela na scestí, její vlasy jsou po stranách stočené jako klubka hadů a v pozdějších fázích Macbethova šílenství už volněji rozpuštěné. Audiovizuálně jde o jeden z letošních nejpůsobivějších filmů. Jsem zvědavý, jak si tentýž tvůrčí tým poradí s Assassin's Creedem - takovéhle pojetí by videoherní adaptaci slušelo. (02.12.2015)

Macbeth není pohádka, co k tomu zrovna já mám napsat? Očekávání mých oblíbenců (flanker.27 a alchac) je ztíženo tím, že všechno rozumné k té skotské hře řekli už oni dva. Prakticky od začátku mě napadalo, že Macbeth měl problém, protože viděl mrtvé lidi. Vidiny se zhoršovaly a začal vidět levitující předměty, konkrétně dýku. Pronásledován svými činy a bludy trpce litoval toho, že se oženil. Jsem zvyklá na jiný překlad a překlad k filmu mě místy svou jiností zneklidňoval (to je jeden z těch autistických rysů), netradiční pojetí pochodu birnamského lesa mě svým nekompromisním cynismem pobavilo. Mé pedantské já pobuřoval počet čarodějek, v nichž jsem, ač jsem se tomu snažila bránit, viděla Bábi Zlopočasnou, Stařenku Oggovou, Magrátu Česnekovou a Toničku Bolavou. Kdyby byl jejich počet standardní, tohle by mě ani nenapadlo. Justine, můžeš si za to sám. Kdybys uměl do pěti počítat, tak tam ty čarodějky neflákneš čtyři. (09.11.2015)

Macbeth je síce žánrový film, pretože slpňa všetky atribúty, ale nenazval by som ho historickým filmom. V prvom rade ide o art o čom svedčí aj štýl točenia bojových scén či to, ako rozprávali postavy. Hlavne ide o Shakespearovu tragédiu a preto si film doslova pýta ponurú a depresívnu atmosféru ktorá dej dokonale dopĺňala. Doma by som si to tak nevychutnal a priznávam že na Macbetha treba mať náladu a byt pripravený. Až tak tažky film to nie je, ale ani prechádzka ružovou záhradou. V rámci žánru výborne, krajina nádherná, hudba dokonalá a hl. herci máju jednotku s hviezdičkou. (23.12.2015)