Opojen ženami a malováním

Životopisným filmům se většinou vyhýbám, protože mě nebaví, a tenhle nebyl výjimkou. Nenašel jsem si k němu cestu hlavně pro tu nesmírnou časovou a kulturní bariéru reálií, do kterých je děj zasazen - v podstatě jsem vůbec netušil, o čem je tam řeč (dějově by se to snad dalo vzdáleně přirovnat k Formanovu snímku Goyovy přízraky) - a splývala mi tam i jména postav (pro mě naprosto nezapamatovatelná a hlavně nerozlišitelná). Nesedlo mi ani, jak ten film neustále skáče v čase a z místa na místo, a přišlo mi, že i samotná hlavní postava není ve filmu příliš dobře psychologicky vystižena - jako divák jsem se o něm dozvěděl strašně málo, v podstatě pouze to, co říká už samotný titul filmu - že miloval ženy a malování. Za sebe mě tam tak potěšily pouze některé podařené záběry na krásnou krajinu (a úchvatné malby hlavní postavy), a potom výskyt několika pěkných Asiatek, jinak mě to v podstatě dokonale minulo - a hlavně nekonečně znudilo. Dvě hodiny snad nikdy netrvaly déle. (02.07.2017)

Jakkoliv byl Ohwon geniální malíř, tak tenhle snímek už tak geniální v mých očích nebyl. Životy malířů jsou většinou jak nespoutaná řeka, plná vodopádů, gejzírů a nečekaných překážek, někdy divoká, jindy klidně plynoucí. Chyběl tomu ten náboj, který jsem od výbušného, alkoholu a žen milujícího, potažmo legendou opředeného malíře očekávala. Ale nelituji toho, mám ráda malířství jako takové a životopisy těchto lidí jsou pro mě vždy velkým lákadlem. Vmalovat do tvarů myšlenky, svou duši, překročit formu a malovat význam je nesmírně náročné a obdivuhodné. Ale nejkrásnější byly asi opravdu jen ty momenty s půvabnou Ye-jin Son. Chyběla tomu přesvědčivost (dokonce i v těch milostných scénách), proto se smutkem, ale víc jak průměr tomuto malíři, který měl být opojen ženami a malováním, nedám. (03.01.2019)

Ne, že by Ohwon žil nudným životem, vždyť v jednom kole chlastal, souložil a maloval, ale jeho životopisný snímek postrádá jakýkoliv emocionální náboj. To jsou samé stromečky, ptáčci, alkohol, ženské, ale nic co by mě roztrhalo na kusy. Paradox. P.S. V Chihwaseon dostala Ye-jin Son jen malinkatou roličku, ale v mých očích je to jedna z nejpůvabnějších a nejpřirozenějších hereček současnosti. (13.11.2007)

Nemám rád životopisy. Nemám rád kostymní dramata. Strokes of Fire je typický historický biopic se vším všudy. Režisér a Min-sik Choi startovali u mě s tímto hendikepem a nedokázali si mě získat. Je zkrátka nuda sledovat někoho jak furt maluje/čmárá celé dvě hodiny po papíře (i když s pozadím zajímavých historických událostí). 50 % (17.09.2009)

Životopisný príbeh o akomsi kórejskom maliarovi, talentom svojej doby, ktorý bol viac opojený alkoholom, než ženami. Jeho vzpurná povaha a neustála frustrácia zo svojej neschopnosti byť ešte lepším ho dovádzala do menších aj väčších problémov. Neviem, či jeho život bol adekvátnym námetom na film, na rozdiel od jeho tvorby, ale viackrát sa dej príliš ťahal, prípadne točil v kruhu, keď hlavný hrdina opakoval svoje zlyhania, svoje lapsusy, svoju nepokoru k druhým i k svojmu talentu. Zaujal ma jeden moment, kedy žiaci z maliarskej školy vyhodili hl. hrdinu z verejného príbytku, pretože si vraj dovolil začal malovať obraz skôr ako jeho majster, hoci ten ho práve o to požiadal. Takáto kultúra je pre Európana takmer na nepochopenie. (21.01.2021)