Kořeny

Kunta Kinte v jiném ražení a ve zkrácené verzi. Vyhovující současným komerčním požadavkům. Tvůrci se rozhodli dát v tomto novém zpracování hlavním postavám mnohem heroičtější vyznění. Neboť to lidi mnohem víc osloví než fakta. Patrně přitlačili i v brutalitě. Pravděpodobně se také nechali inspirovat několika prvky s nedávno uvedeným filmem 12 let v řetězech. Byť se nemohu zbavit dojmu, že nová adaptace poněkud rozředila ten strhující náboj emocí, jenž kdysi vháněl slzy do očí. (22.07.2016)

Korene som čítal kedysi hrozne dávno, ešte ako chalanisko, takže si z toho už nič nepamätám, preto to nemôžem porovnať s knihou. Ale myslím si, že tento mini seriál sa s predlohou popasoval veľmi dobre, podarilo sa vytvoriť osudovú a zaujímavú filmovú ságu nešťastného Kuntu Kinte a jeho rodiny, ktorá ma ani chvíľu nenudila. Tiež sa dbalo na konzumného diváka, je to zručne natočené, vizuál zdobí pekná kamera a násilníckymi scénami okorenených hojnou dávkou krvi sa tu tiež nešetrí. Zvlášť jedna bola veľmi nepríjemná (posledná časť - scéna s obesením). Mix známych a neznámych hereckých tvári bol pritom tiež zaujímavý. Záver sa mi už zdal zbytočne dojímavý, ale nebola to ani žiadna tragédia. Určite si pozriem aj pôvodnú staršiu seriálovú verziu, podľa ohlasov je ešte lepšia. 80/100 (15.08.2016)

Vášnivě dojemná obžaloba otroctví. 1) Knihu jsem nečetl, předchozí filmové zpracování neviděl. Moje panická tématem nezatížená mysl byla ohromena silou výpovědi. Rodové ságy nemám příliš v lásce. Film moc neumí postihnout velké časové úseky, jeho síla je právě v zobrazení okamžiku. Jde tedy o to, vybrat události, které charakterizují dobu a správně je namixovat. A to se tvůrcům minisérie podařilo na jedničku._____ 2) Nepovažuji za důležité, jestli autor psal o skutečné historii vlastního rodu anebo jestli si to všechno vybájil. Je jedno, jestli jsou Mandinkové vylíčeni věrně. Je fuk, jestli Kunta existoval, jestli byl (mohl být) muslim anebo jestli Afričané prodávali i jiné Afričany do otroctví. Nevnímám totiž Roots jako historický film ani jako dobrodružnou ságu. Pro mě je to oslava lidství, poukaz na některé černé skvrny lidských dějin. Film vyjadřuje, co cítím, čemu věřím, co si myslím, a je jedno, zdali uvedené příklady jsou vymyšlené anebo ne._____ 3) Otroctví je ve filmu představováno jako sociální fenomén, majitelé jednají s otroky jako s dobytkem a nepochybují o tom, že černá rasa je méněcenná. Ve skutečnosti šlo ale o peníze. Ekonomika jižních států stála a padala s pěstováním bavlny, tabáku a jiných produktů na rozsáhlých plantážích. Sever neměl na zachování otroctví ekonomický zájem, jih naopak na něm byl existenčně závislý._____ 4) Mezi spoustou černých herců mě zaujali 27letý Angličan Malachi Kirby (Kunta Kinte), 26letý Regé-Jean Page (Kohout George), 55letý Forest Whitaker (Fiddler). Výborný je i 39letý Jonathan Rhys Meyers (irský plantážník Tom Lea)._____ 5) Působivá je hudba 45letého Alexe Heffese._____ 6) Na konci každého dílu jsem polykal dojetím a skrz uslzené oči jsem trochu nevěřícně zíral na titulky: Lousiana Entertainment. No, zábavu si tedy představuju jinak. (04.08.2016)

Remake Kořenů je mistrně natočenou minisérií, jejíž kvalita stoupá každým dílem. Zejména pak ve třetí a čtvrté epizodě. Příběh Kunty Kinteho a jeho rodu je ztvárněn bez jakýchkoliv příkras. Výjimkou tedy není explicitní násilí, ať už fyzické, tak sexuální. Je citelně znát, že toto převyprávění je cíleno hlavně na africkoamerického diváka, protože všechny postavy bělochů jsou zde veskrze záporné (až na jednu výjimku), a to až do extrémů, ze kterých často mrazí. Ovšem z filmařského hlediska mu jde opravdu máloco vytknout, až na občasný patos. Zvláštní uznání si po herecké stránce zaslouží Regé-Jean Page, představitel Kohouta George, a Jonathan Rhys Meyers, který bravurně ztvárnil otrokáře s irskými kořeny Toma Leaho. Nelze tedy Kořeny nedoporučit, ale vězte, že vám po nich nebude příjemně po těle. (07.06.2016)

Pôvodnú minisériu som síce nevidel, ale behom sledovania som mal viackrát pocit deja vu. Neviem či tým, že som pár starých dielov videl alebo tým, že viaceré príbehy boli tak obohraté, že som dopredu vedel jak sa skončia. Ale to nevadí. Stále je to veľmi dobrá miniséria o tom, že otrokárstvo je zlé. Prekvapilo a sklamalo ma hlavne to, že len prvé dva diely sa venujú samotnému hrdinovi Kunta Kinte a v ďalších dieloch sledujeme osudy jeho potomkov. Myslel som, že celá séria bude o ňom. Vyústenie jeho príbehu mi pripadalo príliš utnuté a vôbec sme sa nedozvedeli jak žil ďalej potom, čo od neho odlúčili jeho dcéru. Divné dramaturgické rozhodnutie. Paralelne sme mohli sledovať osudy obidvoch. Čo sa týka toho, že tu až na jednu belošku sú vraj všetci biely vykreslený ako jednorozmerné svine, tak s tým až tak nesúhlasím. Nedelil by som tie postavy na dobré a zlé, ale v rámci doby na uvedomelé, ktoré už pochopili, že otrokárstvo je zlé a na neuvedomelé, ktoré brali čiernych otrokov ako dobytok a tak sa k nemu správali. Iba pár z nich bolo krutých. Väčšina sa k otrokom správala celkom normálne pokiaľ poslúchali. A pokiaľ otroci neposlúchali, tak ich zmastili jak psov. Všetko je o výchove a väčšina slniečkárov by sa k otrokom správala rovnako ako skoro všetci bieli v tejto sérii. V tomto smere pôsobia príliš čiernobielo epizódy 1,2 a 4 v ktorých čierni trpia a snažia sa prežiť a bieli ich zneužívajú, využívajú, predávajú alebo zabíjajú. Proste normálny všedný život tej doby. Najviac ma zaujala tretia epizóda so skvelou postavou bieleho slaboch a gamblera (Jonathan Rhys Meyers) so záľubou v čiernom mäsku a jeho vzťah so synom sampaťákom Chicken George, ktorého mal s černoškou. Je to jedna z mála nejednorozmerných postáv, ktorá aj keď bola krutá, tak jeho motivácia mala v jednotlivých rozhodnutiach logiku, ktorá sa dala chápať. Plus ten jeho súboj na kordy o česť patrí k vrcholom seriálu. Výprava a technická stránka seriálu je skvelá a dočkáme sa viacerých bojových scén, ktoré sú riadne krvavé. Vyústenie seriálu je uspokojivé, ale kľudne si viem predstaviť pokračovanie v ktorom by sme sledovali osudy ďalších potomkov veľkého Kunta Kinte. 7/10. (11.01.2020)