Když zvířata sní

Mělo se jít hlouběji do psychologie postav (tady se toho o nich vlastně zas až tolik nedozvíme), anebo přitlačit na pilu co se týče krve a děsu. V této podobě je film příliš matný, nevzrušivý, nemastný a neslaný, dalo by se říct. Na depresivní severské drama příliš mělké, na horor příliš nezúčastněné. Záměr přinést vlkodlačí Låt den rätte komma in chápu, ale bohužel, nezdařilo se. (14.01.2015)

Příběhu by sice slušely reálie odlehlého dánského venkova 18. nebo 19.století, ale zasazený do současnosti je o to zajímavější. Slastně pomalé filmové tempo, komorní, tíživá a melancholická atmosféra, podmanivá hudba, krásné severské exteriéry... Kýčovitý telenovelický romantismus říznutý trochou syrové brutality... Zlověstná choroba, která postihla jednu ostrovní vísku a o které se veřejně nemluví, ačkoliv všichni vědí... Zajímavé postavy oddaného, starostlivého otce a katatonické matky, paralyzované jakýmisi antilykantropickými sedativy... Trochu jsem u filmu vzpomínal na vynikající švédský Låt den rätte komma in, ovšem tenhle dánský kousek se mi líbil ještě o něco víc, a to mám prosím mnohem větší slabost pro upíry, než vlkodlaky. Ale ta blonďatá dánská fenka je prostě (až do své přeměny) minimálně stejně fascinující, jako leckteré upírky. Úplně chápu zoofilního Daniela, že kvůli ní potupně zradil svůj vlastní druh. (18.01.2015)

Pomalá, príjemne natočená hororová dráma zo sympatického dánskeho prostredia, ktorej podľa môjho názoru trochu škodí spájanie s "Låt den rätte komma in", ku ktorému je od prvopočiatku prirovnávaná. Čo následne vytvára zbytočne veľké očakávania - a zároveň sklamania -, keďže na to jednoducho nemá potenciál (obsahový ani formálny) a ani nejakú iskru, vďaka ktorej by človek získal dojem, že naozaj sleduje niečo nevšedné. Myslím, že predkladať to ako komornejšiu / dospelejšiu / jemnejšiu variáciu na "Ginger Snaps" by bolo čestnejšie voči divákovi i samotnému filmu a nestrojilo by to ani také neopodstatnené vyhliadky. Čím ale rozhodne nechcem povedať, že by to bolo zlé. (05.01.2015)

Ejhle paranormální romance. Bez kýče, patosu a trapnosti. Paradoxně mnohem lepší v přirozené (tedy nenadpřirozené) rovině, než v té později rozjeté nadpřirozené. Hodně dobré obsazení, hlavní hrdinka hrozně příjemná a sympatická, prostředí super, romance přijatelná. Asi bych řekl, že ten film kazí ta nadpřirozená linie. (27.03.2016)

[SCANDI 2014] Jonas Alexander Arnby nie je Thomas Alfredson a Niels Thastum nie je Hoyte van Hoytema. O tom už písali mnohí a je pravdou, že po druhý raz táto mrazivá severská hra na resuscitáciu žánrového filmu nemá taký účinok. Čomu však už až takú pozornosť nevenujú, je, že Når dyrene drømmer pripomína dánsku kombináciu Twilightu a receptu na americký tínedžerský horor. Vo filme nechýba množstvo erotických scén, postavy postrádajú hĺbku a už od začiatku je jasné, koho hrdinka zabije ako prvého. Horší je však fakt, že mnohé hororové pasáže vyvolávajú skôr smiech, než strach. 40% (16.01.2015)