Dej si pozor, La Toure!

Krásné ženy, dobrodružná příměs a Jean Marais. Z potulného komedianta se rázem stává psancem. Hodili na něj vraždu vévody a policejní prefekt na něj pořádá hon. Marais zase jednou předvádí svého typického sympatického hrdinu bez bázně a hany, s plavovlasou hřívou dostal jemný romantický rozměr. Ačkoliv si film drží tempo, jeho režijní realizaci chyběl větší výraz. Georges Lampin v minulosti za svoji kratší režijní kariéru spolupracoval s veličinami francouzského filmu Gérardem Philipem nebo Jeanem Gabinem. Ve svém předposledním filmu spojil tvůrčí síly právě s tehdejším miláčkem dámského publika Maraisem. A byl to právě hvězdný Marais, který udělal film zajímavým. Nejedná se o nikterak časově natahované dílo, takže do 80 minut se toho vešlo požehnaně. Úvod je sice poněkud zdlouhavější a nejméně záživný, Marais hraje a především zpívá v kontroverzní a posměšné divadelní hře a znepřátelí si vrchnost. Dále se film rozběhne v rychlejším sledu. Hrdina je pasován na rytíře, absolvuje bičování v průchodu uličky hanby, vydá se na útěk a je mu uložen trest smrti. Film má odlehčenou formu, takže většina scén nemá nikterak drastický ráz, ačkoliv se mohlo přidat na dramatičnosti. Marais byl na vrcholu, fyzicky dobře disponovaný, dámy mu padaly k nohám, ačkoli je nepreferoval. Pořád se něco dělo, režie preferovala udržení si spádu událostí a dobrodružného pojetí. Lokace poměrně  jednotvárné a moc se na jejich pestrosti nezapracovalo. Tohle koprodukční dílo je příjemnou připomínkou klasických dobrodružných časů s proslulou hereckou hvězdou. 6/10 (13.05.2023)

La Tour je vlastně podobný charakter jako Cartouche anebo ještě lépe Fanfán Tulipán, protože postava hraná Belmondem byla hlavně zbojníkem. Jinak mají tito pánové ještě společné to, že všichni jsou to dobrodruzi, milují je ženy, nenávidí šlechta. Můžete si vybrat. Je to jedno, všichni mají v sobě kus furianství a dělají bláznivé kousky. Zdejší hrdina je herec a při jednom z šílených nápadů ukradne zástavu francouzského krále přímo z ložnice Marie Terezie. Bohužel méně zábavné než jeden následovník a méně svižné než jeden předchůdce. Tohle jsem zkrátka už viděl, a povedenější, a opakovaný vtip není vtipem. (10.05.2023)

"To je ale vejška. Kampak mě to vedeš? Do sedmého nebe, přece." :-) Potulní herci tu jsou. Harlekýn, Pierot, Mirabelle... a na závěr souboru - La Tour, nejlepší z nejlepších, trubadúr, co jako slavík pěje a jako lev se bije. Švarný, udatný. Filuta jeden. Pasován na rytíře, kterému sluší ostruhy dobrodružství i plavé kadeře. Překážky intrikáře i osobní obvinění na dvoře vévodském přemůže, dceru jeho z kobky, osidel zákeřných, vysvobozuje a za ženu si ji béře. (21.02.2016)

Dobrodružný kočkopes 1)  nabízí místy dost ujetý děj, podobně laděné dialogy, občasné historické (např. Marie Terezie) i logické (např. prokázání totožnosti Filipovy dcery) nesmysly a celkově (zvláště ve druhé trochu akčnější polovině) slabší, pravda, nicméně ucházející zábavu._____ 2)  44letý Jean Marais měl pěkně udělaný hrudník, ale to z něho mého oblíbeného herce neudělá. Prostě mě eroticky neoslovuje. Ne každý gay se mi musí líbit._____ 3)  Zato 13letý doslova okouzlující Jean-Pierre Léaud (kluk Pierot) ve své filmové prvotině ukázal nejen herecký talent, ale i šarm a jiskru, tak typické pro jeho další hereckou kariéru._____ 4)  Věk protagonistů uvádím k roku natáčení - 1957._____ 5)  Natáčelo se v Jugoslávii ve spolupráci s jugoslávskou armádou. Dvě italské továrny ušily na 10 000 kostýmů. (20.05.2023)

Roztomilá pohádka, která v první půlce pobaví (Marie Terezie jako sexy kráska v negližé uprostřed vojenského tábora či Turci mluvící skvěle francouzsky), zatímco v druhé nabídne klasickou, stokrát provařenou romantickou zápletku. Bohužel zde chybí velké šermířské finále a konec je dost odfláknutý co se týče akce. Naštěstí to vyvažuje začátek s divadelním představením commedie dell´arte. (27.08.2010)