Hledání

Francouzský režisér Michel Hazanavicius pokračuje po Artistovi, který plnil kinosály nefalšovaným optimismem, v netriviálních látkách, aby nám dokázal, že pocta desítkami roztomilých citací a odkazů němému filmu nebyla náhoda. Rusko-čečenská válka, neustálé úprky civilistů, ztracené děti, místo, na které svět (úplně) nezapomíná, neúcta k právu a lidskému životu. Obsah je stejně jako u The Artist slabší. Některé scény vyznějí do prázdna, jiné jsou neúčinně dlouhé. Další jsou pak až zbytečně polopatické. Navíc chápu, že mnohým může vadit, když se jde na diváky přes smutný dětský kukuč. Ten patří chlapci, který přišel o celou rodinu a kterého se dočasně ujme bojovnice za lidská práva. Druhou velkou linií je deformace mladíka na vojenské vraždící pako. Linie nejsou nezajímavé, ale strhnout nedokážou. To úvodní scéna s videokamerou bude mít nečekanou dohru. Kromě Bérénice Bejo (manželka režiséra), na kterou je znovu radost pohledět, se jiných přidaných hodnot prakticky nedočkáme. (13.12.2016)

To čečenské prostredie, do ktorého bol celý film zasadený, ma dostalo. Aj ten koncept akoby štyroch osudov bol veľmi pútavý, aj keď 3 osudy boli úzko späté a príbeh vojaka Kolju bol úplne mimo ostatných osudov. Škoda, že sa o čečenskej genocíde akosi vôbec nerozpráva, ale Rusom už bolo toho toľko odpustené, až je to na zaplakanie. Film mi prišiel v podstate realistický, čo je obrovské plus, naopak mal kopu slabších fáz, kedy sa nič nedialo a išlo to akoby na autopilota. To by sa filmu takéhoto formátu a námetu asi stať nemal. Aj preto, len 3*. (18.12.2016)

Francouzský film s originálním vzácným námětem války v Čečensku, který sleduje jednak malého sirotka Hadžu, kterému povraždili rodiče a on putuje sám do Ingušska, kde se ho ujme sympatická Berenice Bejo a druhak ruského vojína Kolju, který se ze sluníčkářského kytaristy stane armádním drilem ruské armády a válkou bezcitný kokot. Film má spousty zdlouhavých až nudných pasáží, ale zároveň má pár scén ( např. útěk civilistů před bombardováním) , které vtáhnou diváka do pocitů bezbranných civilistů celkem přesvědčivě. Slabší čtyři hvězdy hlavně za sílu námětu. (14.11.2018)

Takhle to dopadne, když se chce komediální tvůrce popasovat s dramatickou látkou a svou manželku obsadit do role, kterou v Zinnemannových Poznamenaných (1948) hrál Montgomery Clift. Linie s rekrutem Koljou je chabým odvarem Kubrickova Full Metal Jacket, a když malý Hadži zničehonic vysekne taneček, z něhož by svářečka Alex (Flashdance) zezelenala závistí, už jsem slzel smíchy. Což se mi ovšem u Hazanaviciusových "komedií" nikdy nepovedlo. (10.07.2018)

Silný film plný humanismu. Chlapec, kterému ruští vojáci z hecu zabijí rodiče, utíká se svým malým bráškou ce nejdál od tragického místa, dítě ponechá na prahu jednoho domu a sám utíká pryč pryč pryč. Až ho sebere náklaďák s civilními utečenci, kteří jsou soustředěni ve větším městě mimo frontu. Jeho sestře se zprvu podaří nalézt svého nejmladšího sourozence, ale Hadžiho najde až na samém konci filmu. A pak je tu příběh Kolji, násilím vlečeného do konfliktu ruské armády s čečenskými džihádisty. Pozná krutý režim, který vládne v ruské armádě,neustálou šikanu, je mu zle z mrtvých, které vynáší z vrtulníku a nakonec odchází na frontu, která je skutečným děsem... Filmu musím dát pět hvězdiček, třebaže se autoři nezaměřují na původce války, čečenské separatisty, kteří se chtějí odtrhnout od Ruské federace a nastolit islámský stát s právem šaríja. To trošku zkresluje reálnou skutečnost, ovšem reálné jsou jistě krutosti, jichž se dopouštějí Rusové i na civilistech. Film nebyl dabován ani titulkován, protože nejsem schopen svým sluchem rozlišovat jednotlivá anglická slovíčka, diskuse mezi humanitárními pracovníky pro mě byly nesrozumitelné. Ale rusky si pamatuji dost - navíc u tohoto filmu netřeba žádných slov. (22.03.2018)