Obsahy(1)
Kdesi v americké Montaně, na pustých planinách rozevírajících se pod majestátními horami, leží zapomenutý ranč Fishtail – výspa civilizace na pokraji divočiny, kde se čas plíží poklidným tempem. Andrew Renzi stvořil ve svém celovečerním debutu rozjímavou poctu současným kovbojům z amerického vnitrozemí. Vizuálně úchvatnou observaci každodenních činností dvou rančerů, kterou natočil na širokoúhlý 16mm filmový materiál, inspirovaly romantizující krajinomalby z 19. století či tvorba Fredericka Wisemana a Alberta Mayslese, slavných představitelů Direct Cinema. Záběry rozlehlých plání, nad nimiž se líné slunce převaluje po jasné obloze, zatímco horký vzduch pomalu víří nad nekonečnými stády dobytka, připomenou i klasické westerny, potažmo pak Malickovu krajinnou meditaci Nebeské dny. Podmanivou atmosféru a jaksi samozřejmou hloubku dodávají snímku komentář a folkové songy v neopakovatelném podání herce a písničkáře Harryho Deana Stantona. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (4)
Pěkná kravina, doslova a do písmene. Film věnovaný dvěma kovbojům mě příliš neuchvátil a to zejména z toho důvodu, že nevím jestli chtěl interpretovat rutinní činnost obou pánů nebo vykreslit přesný popis práce na ranči. Ani jedno není z filmu zcela zřejmé. Ve chvíli, kdy obdivujeme vyobrazení práce, se přeneseme rázem k malým dětem nebo k rozdělávání ohně bez jakéhokoliv smysluplného vysvětlení. Z mého pohledu se to mohlo ubírat jedním směrem a výsledek by byl intenzivnější. Přesto nelze odepřít umělecké hodnoty. ()
Poprvé a naposledy na dokumentu v kině. Nikterak zajímavé, každých pět minut jsem v pohodlné sedačce Kina Drahomíra zavírala očka. Prostě bída. ()
Dokument, od kterého nesmíte čekat absolutně nic, pokud není vaším tajným snem dřít na ranči od rána do večera a co pět minut kleštit telata. Hezky nasnímaná exkurze na jeden z mnoha statků Ameriky, ukazující denní chléb moderních cowboyů, kteří tráví víc času na mašinách s koňmi pod kapotou, místo na koních samotných. Největším plusem je vidět porod telátka takřka v přímém přenosu, největším mínusem pak snaha o filosofující přesah v podobě komentáře mezi jednotlivými částmi. Kdejaká country písnička by byla lepší pojivo než řeči o Bohem políbené zemi nedotčené stroji, jež se míjí účinkem (viz. výbava cowboyů a auta projíždějící po dálnici na horizontu). 60% [MFFKV 6.7.2014] ()
První projekce ze soutěžní sekce dokumentárních filmů je vyložené zklamání - observační mód kamery na přirovnání ke direct cinema rozhodně nestačí a akcent na podsouvání vznosných myšlenek o prostých mužích je v lepším případě úsměvný. Ve chvíli, kdy se společně s postavami dostáváte do jejich každodenní honácké rutiny, se náhle shora ozve hlas slovutného Harry Dean Stantona, který vám začne patriotisticky kázat o divokém západě jako církvi, o spiritualitě (divoké) trávy nebo o bušení srdce při svobodné práci. Pravé 'seno, špek a stáj' peklo ale začne ve chvíli, kdy se vypravěč dostane ke kytaře. ___ Přitom úvodní sekvence se rozvíjela slibným směrem: mizející kovbojský způsob života zaznamenali tvůrci na podobně vymírající celuloidový pás a vizuál nepodobný reklamě na malboro v kontrastu s docela obyčejnou prací na ranči boří klasické vidění 'západu'. Tlachy o počasí nebo ledabylá kastrace telat pro někoho možná skýtá návod na spokojený a vyrovnaný život, ale fakt, že ho režisér nedokázal srozumitelně sdělit obrazem a musel si vypomoci moudry starého muže, je smutné selhání. ()
Galerie (2)
Photo © 49. MFF Karlovy Vary 2014
Reklama