Logan: Wolverine

"Ve skutečným světě lidi umírají a žádnej kretén v posraným trikotu tomu nezabrání." Chřadnoucí Wolverine ani alzheimerující Xavier mě nedokázali pobavit tak, abych pociťoval nutnost svěřovat se netu, že Logan je tak nejvíc nejlepším filmem o X-Menech, že už ani úžasnější být nemůže. Za mě to žádný zázrak nebyl a pokud se mám vyjádřit k tomu, zda mě bavila němá divoška Laura, tak moje odpověď je jednoznačná - nevím. Zkrátka měla své chvilky, ale nebylo jich moc. Takže co zbývá? Samozřejmě lovec Pierce, jehož čím dál víc poničený úsměv mě, na rozdíl od neustálého dramatického kňourání prchajících mutantů, bavil celý film. (22.06.2017)

Poctivá a vyzretá filmová komixová dráma, nie pre teen diváka. Výborná, tvrdá a autentická rozlúčka s dvoma najikonickejšími postavami X-MEN. Akčná a krvavá, no napriek tomu dojímavá jazda, ktorá uspokojí každého pravého fanúšika Logana. Veľmi dôstojná bodka za skvelou dlhoročnou etudou jedného z najikonickejších komixových (anti)hrdinov vôbec. Nature made me a freak. Man made me a weapon. And God made it last too long. (08.06.2017)

Na pochopení postavy Wolverina jsme tu měli bezpočet filmů. Obecně můžeme říci, že jsme všichni pochopili, jak to s Wolverinem Hugh Jackman myslel. Pořád to na sklonku devadesátých let byl jeden z prvních super hrdinů, který se objevil v Hollywoodu a za to si zaslouží obrovský respekt. Nicméně po těch všech letech s Wolverinem moc dobře chápu, proč tvůrci chtěli Wolverinovy patálie ukončit. Jednou a provždy. Doteď jsem totiž pořádně nepochopil, jak ty jeho film šly po sobě. Pravda, nikdy jsem po tom nijak závratně nepátral, ale taky mi to ve filmech nikdo moc neusnadňoval. Naštěstí je v tomto filmu námět zřejmej a není kdoví jak složitej. Naopak. Hugh Jackman se tu samozřejmě loučí se vší parádou a tak tu počítejte s naprosto parádní akcí, které dominuje postava, která mě tímto filmem dokázala přesvědčit o tom, proč bych jí neměl nikdy zapomenout. Takže díky, sbohem a šáteček. (18.12.2017)

Olala, don't funk with my Wolverine. Mám nějaké výtky, jež se obecně dají zařadit do dvou kategorií: Za prvé, co je to s tím divným načasováním jednotlivých scén a jejich návazností? Jako by si už někdo chystal vrátka na prodlouženou verzi (což začíná být vážná choroba současných filmů) a/nebo si nebyl jist, co všechno do filmu ještě patří a co už se rozvíjet nebude. A ta druhá je to nešťastné kombinování čerstvého pohledu na superhrdinskou/mutantí mytologii a úmyslného rozrušování klasického dějového oblouku s největšími kýči scenáristického řemesla známými lidskému pokolení. Ale na konci jsem brečela a hudba Marca Beltramiho byla skvělá, takže radši nebudu přemýšlet, co si myslím o všech těch mrtvolách tam kolem, a budu celkem spokojená. X marks the spot. (13.07.2017)

Konečně (dík DEADPOOL?) se dělají i komiksárny pro rozmazlený dospělý co se jdou do kina bavit, a ne tam muset trpět dvě hodiny stamilionový trikový panďulácký #homo otravy, s tím, že si pak za odměnu (za kilo) odnesou speciál kelímek s jedním z nahoněných plochých superhrdinů, kam bych rád tak nachcal, naflusal a trochu nasral. Jo, až tak mě Marvel otrávil blitkou všech těch týmovek o hovně, tak jsem rád (ač jsem nikdy nebyl x-mení), že se tu nadává, propichují lebky, cáká krev, chcípne sem tam dítě, hlavní postava půlku filmu neurvale trpí bolestí ran a životem, všelijak dál kvalitní, přesto je to blockbuster. Tyhle filmy nemusí být dělaný pro nudný ovčí párečky, sluníčkový americký rodinky a vymývat přitom mozek zbytku lidstva... "And I looked, and behold a pale horse, and his name that sat on him was Death, and hell followed with him." (JC) (01.03.2017)