Reklama

Reklama

Korida lásky

  • Japonsko Ai no corrida (více)
Trailer
Drama / Pornografický / Romantický / Životopisný / Thriller
Japonsko / Francie, 1976, 105 min

VOD (1)

Obsahy(1)

Pověstný snímek nonkonformního japonského tvůrce Nagisy Ošimy KORIDA LÁSKY patří k filmovým titulům, jež v sedmdesátých letech prolamovaly různá sexuální tabu. Avšak i z pohledu současnosti, v níž zřejmě padly téměř všechny sexuální zábrany a intimní sféra se stala veřejnou, působí Ošimovo dílo značně nekonvenčně. Tvůrce se inspiroval autentickým příběhem, jenž se odehrál v Japonsku v roce 1936 a jehož protagonistka získala mezi Japonci jistou popularitu.

Děj líčí vývoj vztahu mezi mladou ženou Sadou, která začala pracovat v jednom hostinci jako služka a která se stala milenkou majitele podniku Kičiho. Zprvu pasivní žena postupně podléhá své sexuální touze a strhává zkušeného muže svou smyslností a nenasytností. Dvojice se oddává zničující vášni a stále hlouběji propadá do jejích osidel. Stupňující se posedlost nakonec vede k tomu, že milenka muže z vášně uškrtí a po smrti mu uřízne pohlavní orgán.

Ošima se koncentruje pouze na vztah milenců, odvíjející se v typických japonských interiérech před očima služebných či přizvaných gejš. V jednotlivých epizodách jsou zachyceny různé sexuální praktiky včetně sadomasochistických. Ve snaze postihnout destruktivní hloubku pudového vztahu neváhá tvůrce sáhnout i k jednoznačně naturalistickým scénám. Snímek tak jistě naplňuje vágní definici pornografie (již jen zobrazením genitálií a různých kopulačních technik), současně však postrádá její primitivnost a samoúčelnost. V Koridě lásky je naopak přítomen ozvlášťňující prvek "estetizace", projevující se způsobem snímání a svícení i použitím hudby či kostýmů. Dílo vychází z určité japonské tradice a spojuje ji s moderní dobou. Odkazuje k různým významům a rozhodně přesahuje žánr erotického filmu. Nabízí různé úvahy o voyeurství, o lásce a smrti, o stáří i o vztahu mezi mužem a ženou.

Snímek mohl vzniknout jen díky iniciátorovi celého projektu, francouzskému producentu Anatolu Daumanovi. V Japonsku byl zakázán a jeho tvůrce byl postaven dokonce před soud. Při uvedení na berlínském festivalu byl film zabaven a s podobnými obtížemi se setkával při uvedení všude ve světě. Nagisa Ošima natočil o dva roky později podobný snímek V říši vášní, tentokrát s duchařským námětem. V roce 1997 rekonstruoval událost z roku 1936 režisér Nobuhiko Obajaši ve snímku s názvem SADA. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (84)

movie 

všechny recenze uživatele

Strikně patalogická studie obsesivního sexuálního vztahu. Místy je to trochu nuda - film doplácí na mírnou ignoraci děje, který má trochu matoucí až psychedelickou strukturu. Rozhodně je to ale těžká a hutná záležitost. Trierova NYMFOMANKA se s tímhle nemůže moc rovnat. Mimochodem je tam hodně nesimulovaného sexu, ale stát vám z toho nebude. ()

agathon 

všechny recenze uživatele

Skandální film, který musel režisér natáčet sice v Japonsku a s japonskými herci ale za francouzské peníze a pro zahraniční distribuci, protože domácí cenzura takto explicitnímu zobrazování sexuálního aktu tehdy jaksi nehověla... Skandální... No, na nijak výjimečnou stopáž je to asi po hodině už dost nudné a jen jsem úpěnlivě čekal na to proslulé filnále. A když konečně přišlo, spíše než katarze a rozčarování z toho, kam až může vést zničující lidská vášeň, se dostavila úleva, že se už odvíjejí závěrečné titulky. Zajímavě kontrapunktická zvuková stopa, spousta situací stojících na hranici absurdity (sex před hrajícími gejšami, etuda s nahými malými dětmi,...), skutečně "tělesné" herectví hlavních představitelů, atd. Není to zkrátka špatně natočené, při o něco větší divácké trpělivosti to může být i zajímavé, mě to ale přišlo především nudné. A navíc se mi nechce oceňovat film jenom za to kolik a jakých tabu v historii kinematografie prolomil. ()

Reklama

Pethack 

všechny recenze uživatele

Vášeň - všeobjímající, spalující, nekompromisní, čistá, i když pro zbytek světa plná zvráceností a absurdit, které jsou tím jediným, co ještě může posunout hranice rozkoše někam, kde ještě nebyly a kam nutně musí směřovat, neustále dál, až k vystřízlivění (Snílci) nebo k fatálnímu konci. Znám jenom dva filmy, ve kterých plamenná vášeň končí uříznutým penisem, přičemž ani v jednom se nejedná o úlet scénáristy, který chce prvoplánovitě šokovat, nýbrž o logické vyústění obsese a nutno říct, že obsese zpracované filmařsky velmi uvěřitelně. Podstata vášně je v Koridě lásky i v Poslední ženě stejná (to prostě nikdo nezmění, penis a vagína tady byly, jsou a budou...), ale v prvně jmenovaném působí přirozeněji a jaksi "čistěji" - copak lze Sado opovrhovat za to, že "mu ho celý den jenom cumlá"? To by mohl snad jenom pokrytec neuvědomující si, že oba dva už jsou na mentální rovině, kde morálka má s cudností co dělat jen velmi okrajově, ten, kdo nechápe, že vším co milenci ztratí (zájem o cokoliv mimo objekt zájmu, základní hygienické či stravovací návyky, sociálně ekonomickou integraci a podobné civilizační vymoženosti) získávají sami sebe na té nejzákladnější rovině, bez příkras a zbytečností - jenom sami SEBE. A to se hned tak někomu nepodaří. Touhle malou Ódou na vášeň jsem chtěl vlastně říct jenom to, že režie i scénář zde fungují vpodstatě bezchybně a vytváří postavy, jenž neobsahují žádná klišé (jen ty nešťastné pudy) a i přes spoustu velmi explicitních erotických scén se jedná vpodstatě o psychologické drama. Crossover "umělecká pornografie" bych v tomto případě zrovna nedoporučoval, jakkoliv to může znít lákavě, ale uvědomte si prosím, co je primární účel pornografie (spravit Bunny rozbitou televizi?) a o co šlo v Koridě lásky - tedy vzhledem k působení na diváka. Další věcí, která z tohoto opusu dělá opus++ je kamera - ne zrovna klidná, ale velmi přesná a citlivá, což ústí v sled obrazů s kompozicemi lahodícími krásychtivým duším. Japonská krása je holt japonská krása, i když erudovaný a objektivní rozbor tohoto fenoménu bych raději nechal povolaným.. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je především o neukojené a neukojitelné sexuální touze, z níž stane se zničující vášeň a posedlost, vedoucí až k sebedestrukci a zmaru... Zajímavé a velmi netradiční dílko pro dospělé a poučené, kteří sami nemají problém se sexualitou a tím jsou i schopni bez předsudků přijmout takovýto neobvyklý příběh (film vychází ze skutečné události!) a odlišit tento film od běžné i extrémní pornografické produkce. I šokující scény zde nejsou nijak samoúčelné, dokreslují jen bizarnost fatálního vztahu hlavních hrdinů. Film, zasluhující si pro své citlivé ztvárnění možných (byť patologických) forem lidské sexuality nepochybně a s tolerancí nejvyšší hodnocení! ()

boogieman 

všechny recenze uživatele

So focused. Bolo ľahké skĺznuť do banality a samoúčelnej kontroverznosti, ale Oshima tu ostáva maximálne koncentrovaný na odrozprávanie príbehu eskalujúcej sexuálne túžby, ktorá končí deštrukčne. Ťažko si viem tento príbeh predstaviť spracovaný lepšie. Film je šokujúci, búra tabu, ale pri tom nie je samoúčelne kontroverzný a zobrazuje deštruktívnu sexuálnu túžbu spôsobom, ktorý nenechá diváka chladným a znechutí ho, prípadne v ňom zanechá negatívnu emóciu - čo je podľa jediná cesta ako natočiť tento príbeh dobre. Minimalistická estetika na čele s hudbou len podtrhuje vyznenie filmu. Tlieskam, svojím spôsobom je to za 5*. Na druhej strane spracovanie príbehu zabraňuje divákovi emocionálne sa angažovať v príbehu nakoľko s postavami nejde byť empatický (ak sa vám to podarilo, zamyslite sa :D ) a tak ostáva prežitok viacmenej čisto intelektuálny - a to je dôvod prečo volím 4*. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (7)

  • Promítání filmu bylo až do roku 1991 zakázáno ve všech částech Kanady kromě Québecu, v Pobřežní provincii dokonce i poté. (JoranProvenzano)
  • Ve Velké Británii nejdříve Britská rada filmových censorů film doporučila promítat pouze v soukromých filmových klubech, aby do něj nemusela zasahovat, ale až po rozšíření právních nařízeních známých jako „Obscene Publications Act“ na filmy roku 1977. Později určila jeho přístupnost jen pro starší osmnácti let, nechala v něm všechny záběry, ale nařídila pozměnění záběru s prepubertálním chlapcem, který za trest vytahuje svůj penis, a to tak, že scéna byla přiblížena, takže byl vidět pouze chlapcův výraz. Od tohoto bylo upuštěno roku 2011. (JoranProvenzano)
  • V tomto filmu se poprvé v historii kinematografie objevil nepředstíraný pohlavní styk. (morgos)

Reklama

Reklama