Samchongsa

Sledovat se to dá, ovšem i tak končím po 4. části. Začátek považuji za hodně divoký až praštěný, postupně si to ale trochu sedlo a nabralo na vážnosti. Nicméně pocit jisté lacinosti provedení a nereálnosti ze mne vyprchat nedokázal, mnohé postavy mi herecky nesedly, humor často rovněž ne a mnohdy moderní hudba mi již vadila až moc. Zároveň postrádám takovou tu opravdu obrovskou vážnost v přístupu k vysoce postaveným jedincům, ta by měla být u historických seriálů standardem. (30.05.2021)

Za sebe můžu říct, že jeden z mála korejských seriálů, který si svojí kvalitu držel od začátku až do konce. Měla jsem ráda všechny 3 (+1) mušketýry, i když princova povaha byla někdy (čti často) na pěst - ale i to byla sranda. Vlastně by se dalo říct, že to je nejzdařilejší zpracování Tří mušketýrů, jaké jsem viděla od verze s Michaelem Yorkem, přestože to má s knihou společnou snad jen premisu a základní charaktery postav (v ději by se podobnosti najít daly, ale jenom když je člověk opravdu hledá). Navíc i akční scény se mi hodně líbily. Škoda jen, že Yong Hwovu koni nebyl dán větší prostor :D Jsou to opravdu hodně silné 4 hvězdičky a já jenom doufám, že dojde na slíbenou druhou (a třetí) sérii. (23.11.2014)

Po docela pomalém začátku se rozjíždí parádní podívaná plná zvratů, akce a napětí. Kromě pěkně promyšlených intrik v paláci se děj točí kolem postupně vznikajícího přátelství mezi mušketýry a taky kolem vztahu prince a princezny, který se pro mě stal nakonec asi nejzáživnější částí seriálu. Bavil mě ale i soundtrack a kamera. Z herců jednoznačně vyniká Lee Jin Wook. On se kluk nezdá, ale má v sobě obrovské charisma. I ostatní postavy zahráli herci minimálně hodně dobře. Takže když pominu konec, který mě prostě úplně nenaplnil, jsem nad míru spokojená. Silné 4* (11.08.2016)

Tři mušketýři jsou moje nejmilovanější klasika, která mě provázela velkou částí mýho dětství. Proto jsem docela váhala, jestli si mám korejskou verzi pustit, nebo to radši nechat být. Riskla jsem to a udělala jsem dobře! Nejde o předělávku klasických Mušketýrů, ale spíš o poctu tomuhle dílu. Máme zde téměř všechny stěžejní postavy z předlohy, přičemž jejich vlastnosti jsou velmi pěkně a věrně vykreslené. Dokonce i na služebnictvo se dostalo! Dále je zde příběh, který je sice v podstatě úplně jiný, ale zároveň v něm nechybí všechno podstatné, co bylo v předloze. Tihle mušketýři jsou prostě osobití a ve finále podle mýho názoru mnohem povedenější a tak nějak vnitřně bližší předloze, než spousta evropských a amerických předělávek. Tentokrát se musí Alexander Dumas v hrobě usmívat pod vousy. P.S. Věřili byste, že se tohle celý obešlo bez klasických klišé tohoto žánru? Neuvěřitelný! (23.11.2014)

Filmová Korea není zrovna něco co bych příliš vyhledávala, ale když jsem narazila na tohle jejich seriálové zpracování Dumasovy klasiky, byla jsem zvědavá. A bylo to tak půl na půl, nakonec se mi to vážně líbilo, jen jsem musela přimhouřit oči nad některými nešvary, které jsem tak trochu i očekávala. Nejdřív to dobré – musím opravdu souhlasit s názorem, že ačkoliv si seriál jede svůj vlastní příběh, tak má svým duchem k předloze blíž než mnohé západní pokusy. Nikdo se tu nejmenuje podle knížky (ani se nebudu snažit předstírat, že si ta korejská jména pamatuji), ale přesto mi bylo vždy okamžitě jasné kdo koho představuje, nebo k jaké povědomé situaci se schyluje (došlo dokonce i na přívěsky, zde na vlásenku). Hlavní čtveřice jsou fešní (no, „Porthos“ až tak ne) a sympatičtí korejští chlapci, kterým historické oděvy moc seknou a hlavně mají mezi sebou skvělou přátelskou chemii. Padouch „kardinál“ je spíše slizký, takže ho v charizma hravě překonávají generál „Buckingham“ a především okouzlující princ „Athos“, „mylady“ je na druhou stranu zas správně zákeřná femme fatale. Zápletka, intriky i dobrodružství jsou vtahující, párkrát jsem se i zasmála, jen bych od asiatů čekala trochu lepší souboje, pár jich ujde, ale některé jsou jenom naznačeny nebo divně sestříhány. Co se týká dalších nedostatků, tak někdy zbytečně natahované scény, jejich občasné několikavteřinové opakování (když to chtějí jako zdůraznit) a taky nezbytná romantika. Ne, že by pošťuchování mezi princem a princeznou nebylo docela zábavné, ale krátila bych. Mimochodem, ty jejich líbačky jsou vážně k smíchu, vášnivější si dávají i děti v mateřské školce. Jednotlivé díly mají delší stopáž (něco přes hodinu), takže těch dvanáct dílů je tak akorát. Milovnice Koreje ze mě asi nikdy nebude, ale tentokrát připouštím, že jsem se bavila. (09.07.2016)