Ronja, dcera loupežníka

Kdyby tu bylo deset hvězdiček, ptala bych se po jedenácté :-). Astrid Lingrenová je moje nejoblíbenější dětská autorka a s radostí konstatuju, že tak, jak báječně ona vymýšlela a psala své postavičky, neméně báječně je uměli skandinávštští filmaři natočit (ať už jde o verzi staré Pipi, Dětí z Bullerbynu,… nebo právě Ronji). Ronja je věrným obrazem mého vytouženého vnitřního dítěte, který si v sobě hýčkám a potřebuji ho. Tu nespoutanost, bezprostřednost, volnomyslnost a velkomyslnost (velkorysost) spontánní potvůrky podivné obdivuju a miluju, loupežnickou rodinu závidím a oslavuju spolu s ní. Je to nejen sama loupežnická dcerka, ale spolu s ní i Lovisa a Matis, celá banda kumpánů, Birk i Borek, co pro mě tvoří celkový obraz Ronji. Ronja je neuvěřitelně moudrý příběh, prosycený duchem přírody spolu s nejzákladnějšími lidskými archetypy, které jsou líčeny ve své pozitivní i negativní stránce s humorem a vtipem tak vlastním zmiňované autorce. Ronja není příběh pro děti, JE to příběh dítěte, vnitřního dítěte, oslavovaného a šťastného vnitřního dítěte. A přesto (nebo právě proto) kdyby byla na csfd nějaká sekce top dětských filmů, v té mé by byla jednoznačně na prvním místě Ronja, dcera loupežníka a pak dlouho dlouho nic. Táádam táádam tamtadada dadadam táádam táádam tam tadada dam… (14.11.2010)

Pohádka pro trochu starší děti, natočená jen tři roky po vydání knihy. Odehrává se v magické krajině s podivnými lesními bytostmi (děsivé a otravné harpyje, hrůzu nahánějící šedí skřítci a naopak neškodní zvídaví a koktaví skřítci). Navzdory opakovaným nudným pasážím loupežnických zpěvů je film celkově působivý především pro zobrazovanou odvahu, hrdost, sílu přátelství, charakter, zatvrzelost, je napínavý, strašidelný... a skvělé jsou hojné záběry do tváří hrdinů. Chci vyzdvihnout i povedené obsazení jednotlivých rolí, zvlášť ty dětské musely být vážně náročné (vzhledem k různému tomu lezení po skalách, ježdění na koních, plavání v divoké řece...), škoda, že představitelka Ronji už nikdy nic jiného nenatočila. Napořád si budu pamatovat ten zlomový moment, kdy Ronja výborně přeskočila na druhou stranu, to nemá chybu. "Za to tě mám ráda, Birku, bratře můj." (28.08.2023)

My, děti Dr. Husáka si z kin moc dobře pamatujeme tenhle severský filmeček. Ačkoliv jsem si vždycky myslel, že české pohádkové lesy jsou plné všelijaké havěti a to i dost strašidelné proti seveřanům je to ještě čajíček. Takoví šediví skřítkové či ukřičené harpyje toužící po teplé krvi, pche kam se hrabou bludičky či hejkal! Ronja je tak spíše pro odrostlejší děti, protože na ty menší může působit až hororově. A je to i dlouhá stopáž, která nepůsobí moc pohádkově. Přesto se mi to tenkráte moc líbilo i nyní po letech. Škoda, že Tv reprízuje lecos, ale tohle by na vánoce klidně mohli zase některé stanice dát. Za mně dávám 4 po-po- potvůrky po-podivné! * * * * (11.10.2016)

Moc hezký rodinný film o krásném přátelství dvou velmi svérázných loupežnických dětí, které dokázaly spojit znepřátelené loupežnické bandy svých rodičů. Hezký příběh, pěkná příroda a skvělé hlášky! "Ukradli nám všechno, co jsme ukradli!" "Podívej, tamhle jde moje čepice!" "Pro-pro-pro-pročpak to děláš, potvůrko podivná?" "Myslím, že by se měla přinést voda. Sama se nepřinese!" "Žádný dítě není tak krásně špinavý jako ty!" (01.01.2017)

Ronja dcera loupežníka byla třetí nejlepší kniha mého dětství. K filmu jsem přistupovala s tím, že nemůže být lepší než kniha. Bylo to fascinující, odlehčené, vtipné a zůstalo mi to v paměti. Miluju filmy, kdy se směju nahlas a nejsou tam prvoplánovité vtipy . Je to úplně jiné a plné neznámých tváří. Sic mi mladá hlavní hrdinka (Hanna Zetterberg) a otec protistrany (snad Per Oscarsson) přišli jako slabší herecké články, ale nenarušilo mi to dojem z celého filmu. Proti sobě stojí dva loupežné rody. Ronja, milovaná dcera jednoho z hlavních lapků, se narodí do bouřky, který rozdělí špinavé loupežnické sídlo jejich rodu. Na druhou stranu se z příčiny nouze nastěhuje znepřátelený rod. I jemu se narodil ve stejnou dobu potomek, Birk. Děti přijdou na to jak se dostat na druhou stranu a skamarádí se. Vyvstane ale problém u jejich otců a ostatních kumpánů. Co s tím? Seberou nohy na ramena a odejdou bydlet do starého brlohu. A je na otcích, jak se s tím vypořádají. Nejlepší jsou "potvůrky podivné"!! Dokonalý je hněv otce Ronji, dokonalé je vyobrazení špinavosti a pohody. Kdykoliv znovu i pro své děti! (04.01.2014)