Klec bláznů

Musím říct, že dřív jsem viděl americký remake (Ptačí klec) a s tím jsem byl natolik spokojen, že jsem si nedovedl představit, v čem je asi originál lepší. A teď už to vím. V ničem. Naprosto bezprecedentní kvalitativní shoda. Srovnávat můžeme jen na bázi "mám/nemám rád toho a toho herce". Já třeba nemám rád Robina Williamse, který hraje v remaku, ale stejně nesympatický je mi Ugo Tognazzi v originálu. ;-) Jeden rozdíl ale přece jenom vidím. V odůvodnění zápletky. Dcera známého politika si chce vzít muže, vychovaného homosexuálním párem, který je nucen před jejími rodiči sehrát divadélko o standartní rodince s pohlavní remízou. No a zdá se mi, že tady je důvod toho všeho spíš ve vrozené tendenci Francouzů dělat ze všeho tyjátr, kdežto v remaku se jedná o pořádně nabroušenou satiru proti pravicové politice. Obojí chválím. ;-) 80% (08.09.2005)

Na 70. léta to nebylo špatné a určitě to bylo poměrně odvážné. Vše ale velmi, velmi teatrální a ještě více klišovité. Pitvořivé parodování homosexuálů a transvestitů (nejen) prostřednictvím ústředního páru a jejich služebné/ho už dnes vyznívá spíše trapně. Mladík a jeho snoubenka jsou zase naopak neslaní nemastní. Co se mi líbilo: scéna v kavárně; návštěva Renata za biologickou matkou syna; postoj Renata ke své identitě, a vůbec jeho jeho postava jako taková, odlišná od ostatních a zachraňující tak aspoň zčásti celkovou nekorektnost ztvárnění. Na DVD bych si tenhle film nekoupila, ale když půjde v TV, klidně se podívám znovu. (22.03.2015)

Docela osvěžující vidět film o politicky korektním tématu absolutně bez politické korekntosti (a tím míněno, že není přítomna ani dnešní umělá nekorektnost). Kdyby dnes točili podobný film, ve kterém by tvůrci chtěli ukázat, že homosexuálové jsou taky lidi, dopomáhali by si k tomu pomocí různých otřepaných berliček, nikoli tím, aby je skutečně zobrazili jako obyčejné lidi (byť v komediální rovině). Film vtipný a výborně zahraný. (22.10.2013)

+3* U tohoto filmu se nejde vyhnout srovnávání - přece jen Ptačí klec z americké produkce jsem viděl dřív a tak mi francouzská Klec bláznů přišla od doby vzniku už taková vyčpělá, ale má zase v sobě kouzlo originality a průkopnictví. Příběhově jsou oba filmy totožné, jen chvilkami vyznívají scénky a vtípky trochu jinak. V konečném resumé mi americká verze přišla vypiplanější, konzistentní a vyzrálejší a bavila mně víc. Bůhví jak by to dopadlo, kdybych filmy viděl v jiném pořadí. Klec bláznů má u mě dobré 3 hvězdy [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (22.03.2015)

Pro úctu k francouzským komediím jsem neváhal a Klec bláznů zkusil. Až pak jsem zkoumal děj, který mě po prvních minutách minimálně dost překvapil. Pořád si ale myslím, že tenkrát takový děj musel rozbouřit davy, dneska se nad tím už ani nezamýšlíte. Jen škoda, že na scéně nebyl více Michel Galabru (kvůli kterému jsem film vlastně pustil), protože kdykoliv byl na scéně, tak z toho byla cítit ta klasická francouzská komediální škola. Hlavně poslední půl hodina byla neskutečná. Do té doby mi to ale na francouzské poměry přišlo celkově slabší. Byť prostředí Saint-Tropez bylo hodně příjemné sledovat a nejednou jsem si u něj vzpomněl na Četníky. (02.09.2022)