The Heavy Water War
Kampen om tungtvannet
The Heavy Water War: Stopping Hitler's Atomic Bomb
Boj o ťažkú vodu
The Heavy Water War
Tvůrci:
Petter S. RosenlundRežie:
Per-Olav SørensenKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Andreas Döhler, Robert Hunger-Bühler, Marc Ben Puch, Christoph Bach, Peri Baumeister, Espen Reboli Bjerke, Torstein Bjørklund, Endre Ellefsen (více)VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(3)
Akce, napětí, drama i etické výzvy války v norské minisérii o německém vývoji atomové bomby a spojenecké sabotáži norské továrny, která má patent na klíčovou složku německého výzkumu. Třídílná minisérie pojednává o jedné z méně známých událostí druhé světové války. Ta se neodehrála na bitevním poli, nicméně bývá považována za jednu ze zásadních malých operací, jež pomohly, aby konflikt neskončil vítězstvím nacismu. Po celou dobu druhé světové války probíhal v Německu výzkum jaderné energie a jejího možného využití pro zbrojní účely. Projekt vedený laureátem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem vyžadoval velké množství těžké vody, kterou jako vedlejší produkt syntézy amoniaku pro hnojiva vyráběla chemický závod v norském Vemorku. Tato továrna se tak stala klíčovým terčem plánování západních spojenců. Po neúspěchu velkého výsadku s cílem zničit celou továrnu se pod vedením norského vědce, rozvědčíka a vojenského plánovače Liefa Tronstada v rámci britského Velitelství kombinovaných operací realizovala akce s názvem Gunnerside, která využila malou skupinu norských vojenských emigrantů.
Seriálové vyprávění se zaměřuje na tři klíčové postavy spojené německým programem vývoje atomové bomby. Werner Heisenberg je zapálený vědec, který je ke spolupráci sice dohnán nátlakem, ale současně si je vědomý, že nikdy jindy než za války by neměl podobné neomezené možnosti výzkumu. I když si navenek nepřipouští možné důsledky své práce a jejího užití ve válečné mašinerii, přesto musí čelit vnitřním otázkám odpovědnosti. Etické pochybnosti a námitky lemují také plány Liefa Tronstada a jeho kolegů ve velení, když zvažují ceny životů svých podřízených i lidí na druhé straně, kteří mají být obětování v zájmu ochrany jiných před ničivou zkázou jaderné zbraně. Lehké spaní nemá ani vedoucí továrny Erik Henriksen, když se snaží manévrovat na vahách kolaborace a zajišťování obživy pro své podřízené. Boj o těžkou vodu vychází z reálných událostí, ale jak tvůrci sami přiznávají v závěrečných titulcích, v zájmu dramatického efektu si místy vypomáhá fabulací. Konkrétně tak některé vedlejší postavy jsou smyšlené i představují zástupné osobnosti pro několik lidí. To je případ např. taktické specialistky z britského velení Julie Smith a především Erika Henriksena, který umožňuje rozehrát širší paletu emocí a témat, než jeho reálný předobraz.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (70)
Drama podle skutečného příběhu druhé světové války o trochu omšelém, ale stále zajímavém a nejednoznačném problému odpovědnosti vědce za vy(zne)užití výsledků jeho práce. Třetí díl je už trochu méně sevřený a chvílemi tolik nebaví, zvlášť v oné rovině romantického melodrama. Výteční herci, potěší interiér pražské právnické fakulty. ()
Výborný seriál z druhé světové války zachycující sabotážní plán na výrobu těžké vody v Norsku, kterou Německo potřebovalo pro vývoj jaderné energie aneb - Kdo první ovládne atomovou energii, ten ovládne celý svět a bude přepisovat dějiny! Něco z tohoto tématu jsem už znal z dokumentů, ale tento seriál mi to z historického hlediska přiblížil nejvíce! ()
Film je v podstate rekonštrukciou skutočných udalostí. Išlo o závod Vemork Norsk Hydro v meste Rjukan a v kraji Telemark. Tu nacisti vyrábali ťažkú vodu, ktorá sa používa pri výrobe atómovej bomby. Na začiatku vojny sa Spojenci dohodli na odstránení závodu a tým zamedziť nacistom vo výrobe nukleárnych zbraní. Čo film na túto tému, tak to je perlička Vojna o ťažkú vodu, 1948; Hrdinovia z Telemarku, 1965; Muž menom Intrepid, 1979 a teraz tento výborný seriál Vojna o ťažkú vodu: Zastavenie Hitlerovej atómovej bomby z roku 2015. ()
Skvělé a hodně přesné vykreslení jednoho velice zajímavého období druhé světové války, ke kterému mělo, kupodivu, hodně co říct i samotné Norsko. Nebudu Vám tu popisovat, jak přesný a výstižný tento seriál je. To ve svém naprosto vyčerpávajícím komentáři zvládl už uživatel Big Bear. Snad bych jenom dodal, že Norové, jak dobře dokáží točit velké příběhy, tak poměrně výstižně mají problém do svých hlavních rolí dát i trošku života a emocí. To je ale jediná kaňka na dokonalosti tohoto seriálu, který v pěti hodinách odvypráví tak zajímavý příběh, že byste ho rozhodně neměli přehlédnout. ()
Bez zbytočného pozlátka a priam až dokumentárne poňatá chronológia málo známej, no zato ohromne dôležitej časti 2. sv. vojny. Ten kto ovládne jadro, ovládne celý svet - to platilo vtedy a z veľkej časti to platí aj dnes. Veď dôsledky toho, keby sa nacistom podarilo zostrojiť atómovú bombu si asi všetci vieme predstaviť. Bol som zvedavý ako sa tu popasujú s postavou Heisenberga v súvislosti s jeho spoluprácou s nacistami a bol som vcelku spokojný. Dokonca to tu vyriešili celkom šalamúnsky, aj keď si neodpustili náznak toho, že Heisenberg úmyselne zavádzal a zdržoval nacistický atómový program. Na to však nie sú žiadne dôkazy, iba záhadný úsmev Heisenberga tu vo filme. Pravdu sa už nedozvieme. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Galerie (35)
Zajímavosti (9)
- Ve dvou hlavních úlohách jsou fiktivní postavy. První je postava Julie Smith (Anna Friel), jenž vznikla spojením dvou skutečných spolupracovnic. Druhou postavou je ředitel Norsk Hydro, který přijíždí do Rjukanu. Předlohou mu byli hned tři původní existující ředitelé. Záměrem autorů bylo snížit množství postav, které by rozmělňovaly pozornost diváka a děj příběhu. (MartinezZ)
- Seriál se natáčel v Norsku a České republice. V Praze se především natáčelo ve staré továrně na Kolbence. K natáčení minisérie mj. i v Praze autoři přistoupili také proto, že Oslo a další lokace v Norsku se od dob druhé světové války již příliš změnily a zmodernizovaly a neodpovídaly by tak záměrům scénáře. Scéna z 1. dílu - předání Nobelovy ceny Werneru Heisenbergovi (Christoph Bach) se natáčela v interiéru Národního muzea v Praze. Scéna ve Zbrojním úřadu Wehrmachtu (Heereswaffenamt) se natáčela na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (hala tzv. "bazén") - v této budově za 2. sv. války sídlilo velitelství SS. Londýnské ústředí se natáčelo v budově Ministerstva průmyslu a obchodu - Petschkův palác (tzv. "pečkárna"), kde za 2. sv. války byla mučírna gestapa. Schůzka mezi Wernerem Heisenbergem a generálem Emilem Leebem (Robert Hunger-Bühler), vedoucím zbrojního úřadu wehrmachtu - Heereswaffenamt, ve 2. dílu se natáčela v zasedací místnosti č. 38 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (Yardak)
- V šesté minutě 1. dílu můžeme v pozadí filmové scény zahlédnout moderní automobil a několik kolemjdoucích, kteří sledovali natáčení. Děj seriálu se však odehrává v Berlíně roku 1938. (Yardak)
Reklama