Victoria

U Victorie se mi vyplatilo nic neočekávat. Jak nerada čtu předem oficiální texty distributora, je pravdou, že tentokrát mi to pomohlo, protože bych asi nevydržela první rozvláčnou třetinu a film předčasně vypnula. Film lze opravdu rozdělit na třetiny - první je taková pohodová, nic zásadního se v ní vlastně neděje, má svoji atmosféru a na můj vkus je až příliš dlouhá. V té druhé dojde k nečekané akci, příběh se překlápí do zběsilé akce a skoro usínající divák je najednou vystavený poměrně velkému přetlaku. Poslední třetina má stále své napětí, ale už já jiný charakter. V průběhu tohoto zběsilého běhu poznáváme Victorii. Na počátku působí jako vstřícná mladá dívka, možná malinko lehkovážná, ale přátelská a srdečná. Celkem rychle navazuje vztah s mladíkem, kterému říkají Sonne a když se celá banda dostává do potíží, kývne aniž by tušila, co se vlastně bude dít. Je v tom lehkovážnost nebo víc ochota pomoci novým přátelům, které vlastně moc nezná? Právě charisma Victorie která naplno rozehrává Laia Costa dává filmu jiskru a sexappeal od začátku až do konce. bavila mě její proměna z bezstarostné holky k racionálně jednající vůdčí postavu celé akce. Kamera jedoucí v jednom záběru je vlastně úžasná. Chvíli jsem přemýšlela, co vlastně děla střihač, zřejmě si pohrál hlavně se zvukem. Hudba je vyvážená, podtrhuje hlavně pohodové pasáže. Přes všechny klady se na konečném dojmu podepsala přepálená stopáž s nevyváženým napětím. Čeho je na začátku velmi málo, je uprostřed až moc v krátkém časovém úseku. Nevadí mi, že ve filmu zní víc angličtina než němčina, ani že toho z Berlína není moc vidět, mrzí mě, že jsem mohli dostat parádní podívanou a dostali jsme film, na který se podruhé už asi nikdo nepodívá. (04.02.2019)

Další přechválenej film. Snímky z různých Evropských krajin u mě v poslední době celkem bodují, ale to není příkladem tohoto. Ano chválím určitě nápad a formu zpracování i to dynamické tempo. Vlastně by si to i ty 3* zasloužilo, ale celý film podkopávají idiotské postavy a jejich nesmyslné chování, takže bohužel.45% (22.11.2016)

Film jsme viděl v rámci německého festivalu filmů v Lucerně se školou.Na začátku přiznávám,že jsem očekával více.Film jako celek vůbec nepůsobil špatně,byly tam skvělé emotivní momenty,ale chvilkami to bylo o ničem a hlavně to bylo rozvleklé.Kdyby vystřihli ty dlouhé pasáže,mohl mít film o takových padesát až šedesát minut méně.Herci zahráli docela slušně.Bylo vidět,jak se autoři snaží na diváka zapůsobit a vyvolat emoce.Určitě jde o lepší film,než jsem viděl minulý rok(Trhliny v betonu).Hodnocení:60% (17.11.2015)

Ach bože, fakt nechápem čo kto na tomto vidí, že to je dokonca v červených číslach. Jediné, čo sa ako tak dá je tá dôrazne omieľaná kamera na jeden záber. Vrcholne neznášam filmy o stupídnych ľuďoch, no a tá Viktória snáď trhla všetky rekordy. Normálnemu človeku by sa zapla v hlave červená kontrolka už v úvode ako vyšla z diskotéky, alebo najneskoršie v tej kaviarni, no ale ona... nie, nie, to mi vážne hlava neberie. A to radšej nespomínam vrcholne nesympatickú herečku v hlavnej úlohe. Čo sa týka dejovej linky, to akože vážne toto? Jedna hodina čistého času totálne zúfalstvo - hulákanie, chľastanie, chodenie po meste, po streche... proste trápny čávizmus na entú. A režisér sa tvári akože bohvieaké terno to je. No poviem vám, také chlastačky a vrieskanie som pred vyše dvadsiatimi rokmi absolvoval na výške aj každý týždeň. Jediný rozdiel bol ten, že nie v Berlíne, nevykradol som banku a moji kamoši nemali v hlave čiernu dieru. V prvej polovici trocha upútalo pozornosť len to klavírne intermezzo v kaviarni. O to viac však zamrzelo keď sa všetko vrátilo do starých koľají. No proste veľké nič. Keby som si na telefón natočil dvojhodinové video tancujúcich múch a ovadov okolo kravského lajna, tak dostanem hodnotnejší umelecký zážitok, o tom žiadne pochybnosti. Druhá polovica sa už o čosi snažila, no bez efektu samozrejme, pretože tu už stupidita všetkého a všetkých prekročila únosnú mieru. " Odpustíš mi Victoria?" "Ale áno, jasné..." Čo na tom, že okolo mafiáni, zbrane, nadávky do čubiek.... No vážne, ako toto, čo na tomto, že je to akože super pre väčšinu. Som divný? No radšej budem divný ako pozerať na takúto koninu. Odpad nedávam len protekčne. Nemám to vo zvyku, ale toto "veľdielo" by si ho bez mrknutia oka a s prstom v zadku veruže zaslúžilo. 20/100 (27.02.2020)

Stejně jako Birdman, ani Victoria nedokáže přesvědčit, že je pro ni jednozáběrový přístup něčím víc než způsobem, jak se předvést (režisér se v rozhovorech rád chlubí tím, že oproti Inárrituovi nepoužíval „neviditelný“ digitální střih a celý film se mu s herci podařilo po desetidenním zkoušení sjet na třetí pokus). Začíná přitom slibně. Navzdory zdání spontánnosti lze za výstavbou děje tušit jasný plán a ohled vůči divákovi. Během živého prologu jsou nám představeny všechny hlavní postavy, které si díky přezdívkám snadno zapamatujeme. Chytrou pojistkou proti občasným přeřeknutím a zaváháním je fakt, že většina postav po velkou část filmu nemluví svým rodným jazykem a proto musejí někdy chvíli hledat správný výraz. Na střeše dochází k nastínění potencionálního konfliktu upozorněním na Boxerovu kriminálnickou minulost. V kavárně je během autenticky intimního dialogu prohlouben vztah mezi Viktorií a Sonnem, odůvodňující dívčino následné rozhodnutí zapojit se do akce. Teprve poté, když se vyprávění začne uzpůsobovat povědomým žánrovým schématům, film ztrácí dech a téměř veškerý potenciál něčím překvapit. Jedno klišé následuje další (potřeba najít náhradníka komplice, nestartující motor, střelné zranění odtajněné až dlouho po zásahu), naprostá většina scén trvá déle než je třeba, zprvu poměrně sympatické postavy se chovají jako stále větší idioti (což by od jistého okamžiku zřejmě měla částečně odůvodňovat skutečnost, že jsou pod vlivem drog) a předvídatelný konec je oddalován řadou zbytečných kliček, které nijak neprohlubují psychologii postav ani nerozšiřují nevelké myšlenkové podloží snímku. Přes působivé technické provedení (kameraman v závěrečných titulcích právem dostal přednost před režisérem) a zručné vedení naší pozornosti střídáním větší a menší hloubky ostrosti film není dost vtahující, aby fungoval jako ukázka intenzivní „zážitkové“ kinematografie, ani patřičně motivicky bohatý a v prostředí nebo charakterech náležitě specifický (hrdinové mají sotva dost charakterových rysů na dvě a půl hodiny filmu), aby mohl být brán za výpověď o dnešním multikulturním Berlíně nebo o generaci Y. Větší ambice, větší rozpočet, ale nakonec stejně obdivuhodná prohra jako české Hany. (09.10.2015)