Amy

Skoro půl roku nevím, co sem napsat. Jako fanoušek od prvního alba Frank, je tento dokument pro mne silně emotivní záležitost. Dnes jsem jej v kině viděl podruhé a již to vím. Pro lidi, co ji milovali jako já, byla to pro ně PANÍ zpěvačka skvělá osobnost, to je hrozné psychické týrání. Pro ostatní je to snad dobrý dokument. (11.01.2016)

Na závěr je z Amy sedmadvacetiletá hudební celebrita zničená tím, co v branži dokázala, na pódiu se marně opírá o mikrofon a nakonec se jí, dost možná pouhý krok před katarzí, ve spánku zastaví srdce vyčerpáním. I když je zřejmé, že všechna špatná rozhodnutí udělala slavná zpěvačka sama, po závěrečných titulcích zbývá pocit, že na jejím osudu se podepsali nejen všichni, kdo se kolem ní točili, ale i její fanoušci, diváky v sále nevyjímaje. Kapadiovi se na základě autentických videozáznamů i rozhovorů povedlo vykreslit příběh spalující romance s londýnským povalečem, která vedla nejen k závislosti na návykových látkách, ale především k té partnerské, která se nakonec ukázala být stejně bezvýchodná. „Bylo strašné sledovat, jak se někdo tak něžný a úžasný a vřelý stává ztracenou troskou,“ popsal „objevitel“ fenoménu Amy Winehouse Nick Shymansky pro The Observer, jaký vliv měl na zpěvačku z počátku velmi nevázaný vztah s klukem, se kterým se potkala na večírku v londýnském pubu Good Mixer. Jenže Kapadiovi naštěstí ve snímku nejde o samoúčelné laciné bulvární detaily. Na základě popisovaných mezilidských vztahů se mu daří velmi přesvědčivě a srozumitelně vysvětlit, jak důležité bylo vzájemné setkání dvou ztracených duší, které si kupodivu porozuměly, pro hudbu Amy Winehouse. Její autorský blok, jejž rozbil až telefonát, v němž ji Blake, ze kterého měla hlavu v oblacích, rozhodil sdělením, že spolu už dál nemohou být. Což se v začátcích jejich vztahu stávalo často. Poo jednom z drogových záchvatů Amy poté, co ji ošetřili v nemocnici, naložil Shymansky zpěvačku do auta a odvezl mimo civilizaci a sehnal doporučení do rehabilitačního centra. Těsně před jeho branami, když si Amy Winehouse začala „stavět hlavu jako sedmileté dítě“, její otec poznamenal, že vlastně vypadá fajn a místo na kliniku ji vzal domů. „Nemám na to čas. A když si táta myslí, že jsem v pořádku... Snažil se mě poslat na odvykačku, ale já nechtěla jít,“ vetkla zpěvačka příhodu do slov slavné skladby. Právě to, s jakou dávkou upřímnosti a prožitku svoje uvnitř skutečně soulově chmurné písně psala, je jedním z nejzajímavějších aspektů celého snímku, který trvá přes dvě hodiny. Dobře je v něm vidět i to, že slavnou melodií Rehab, která prý vznikla dřív, než Amy Winehouse stihla přijít na to, jak chutná crack a heroin, teprve všechno jen nevinně začínalo. „Nemyslím si, že jsem ji zničil. My dva jsme se našli a jistí lidé by si měli uvědomit, že měla své závislosti, ještě než jsme se poznali,“ obhajoval se po zhlédnutí filmu zpěvaččin exmanžel. Navzdory přesvědčení ji podle všeho usmrtily ty starší – hlavně alkohol, jehož přísun už zpěvaččino tělo vysílené bulimickými záchvaty nezvládlo. Díky dobovým záběrům je pozoruhodné sledovat, s jakou intenzitou uměla Amy Winehouse věci prožívat. Celkově jde o emocionálně intenzivní snímek. (27.05.2020)

Těžko hodnotit, ale nevidím důvod, proč nedat plný počet. Vlastně jo. Amyina bulimie byla zmíněna spíš okrajově. Přitom sehrála v jejím skonu dost důležitou roli. Článek tady: http://pitchfork.com/thepitch/861-we-need-to-talk-about-amy-winehouses-eating-disorder-and-its-role-in-her-death/ Doporučuju tenhle živák BBC - The Day She Came to Dingle: https://www.youtube.com/watch?v=9xVqkpDRDPY Nebo: audio podoba - všechny songy za sebou, vystříhané kecání: https://www.youtube.com/watch?v=DLkXhBFRAXs (08.08.2015)

Pribeh jednej nadanej spevacky, ktora si nevedela rady zo zivotom a prepadla drogam. Plusom tohto dokumentu je, ze vdaka kameram, ktore Amy sprevadzali na kazdom kroku mame detailne zdokumentovanu jej cestu do zahuby. Ale napriek vplyvu viacerych nepriaznivych okolnosti si za svoj osud moze Amy v prvom rade sama. Takze nie je mi luto, ze dopadla ako dopadla a za srdiecko ma to prilis nechytilo. Ako fanusika jej hudby mi je luto len to, ze nestihla nahrat viac albumov. (24.11.2015)

Ukázkový případ toho jak dokument v žádném případě nedělat. Vždy se mě líbily dokumenty, které o dotyčném, dotyčné nebo o dotyčné události dokázaly poutavě vyprávět, že člověk dostal chuť pídit se po dalších informacích. U Amy má člověk stejnou chuť pátrat, ale spíše po tom aby se vůbec cokoliv dozvěděl. Dokument mu totiž nabídne jen to že koukáme na naivní nafoukanou stár, která si kousek po kousku kope svůj vlastní hrob a je plně neschopná poslouchat ty správné rady. Takže zde máme talentovanou zmatenou alkoholičku nebo feťačku s hlasem jako zvon, která by toho v případě jiné výchovy dokázala pravděpodobně mnohem více. Nechme ale kritiku hlavní postavy. Nemusí nás ani zajímat čí POMNÍK vlastně sledujeme, jde hlavně o to jakým stylem se to celé dokáže prodat. Asif Kapadia pohořel na celé čáře. Buď vytřídil ten nesprávný filmový materiál nebo zkrátka nebylo kde a z čeho brát a tak jedinými trošku zajímavějšími situacemi bylo když Amy odmítla zpívat na koncertu v Bělehradě a pak záběr, ve kterém si dává pěkně panáčka v nočním Londýně u pouličního stánku. (02.10.2018)