Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

Začátek mě přišel zbytečně zdlouhavej, jak láska, tak rodina, tak vojenský výcvik bych zkrátil na nezbytné minimum, protože nic zásadního na tak dlouhý čas se tam neudávalo. Navíc je škoda, když na výcviku Doss poprvé svému důstojníkovi (Vince Vaughn) oznamuje, že zbraň do ruky nevezme, místo záběru a přímé reakce důstojníka přijde střih a jsme v kanceláři, to si myslím že mohla být zrovna zajímavá scénka. Ale nic, to sou takový miniprkotiny, který tady beztak běžně nepitvám. Jak se ocitneme ve válečném pekle, film se mění v hodně vydařenou jízdu a Mel předvádí dokonalé režisérské umění. Jasně bible ani syrově surové záběry jsou Melovým filmovým monogramem a i tady si jich užjeme do sytosti, ale není to hnaný do extrému a má to s ohledem na kontrast víry hlavního hrdiny své opodstatnění. Co mně přišlo dokonalý všechny ty akční miniscény ve válečné vřavě, zalehnutí granátu, odpal dvou znepatřelných vojáků, to je vynikajcí, ovšem tak jako detailní zábery jsou skvělý i celkové záběry, náběhy Japonců, dělostřelecká palba, fakt luxus, za tuhle podstatnou část filmu bych neměl problém ani s Melovou nominačkou na zlatýho-plešatýho.Poslední zaachraná fáze je asi nejsilnější z hlediska emocí a opravdu pokud je ten příběh blízký pravdě, tak před Dossem velký respekt, kéž bychom měli podobnou úctu k životu jakou měl tenhle symatický vegetarián. Pokud jde o herecký výkony, největší šok mě uchystal Vince, já se přiznám, že jako herce jsem ho nikdy moc nebral, ale tady zahrál důstojníka velmi uvěřitelně. Mela už jsem dvakrát chválil, ale opravdu člověk díky jeho režijnímu umění v týhle válečný bitce skutečně byl a to je velká filmařská frajeřina. (09.11.2016)

Gibson asi ne tak zcela pochopil význam obratu "válka je peklo/horror" a vzal to doslova i do písmene. Stylizuje tedy válečné scény jako čistou horrorovou žánrovku z pekel se vším všudy; od strachu z neviděného přes lekačky až po ultimátní gorefest jaký kina ještě nezažila. Což je v podstatě (bez ironie i nadsázky) geniální nápad. Na papíře. V tomto podání je z toho však pouze jednotvárně ubíjející slepenec zpomalených záběrů na japonské Palachy melancholicky plápolajících za doprovodu pršících končetin. A to vše vyšperkované o WTF momenty, které jsou jak z Armády temnot (ano, kongeniální zteč s trouchnivějícím trupem, fotbalovo-granátové nůžky či "já táhnu, ty kosíš"). A to jsem zatím nezmínil přepálený a okatě divákovi do ksichtu cpaný agitační "přesah", který tak bují neskrývaným patosem (ne, nejde o scénu "prosím, ještě jednoho"), že to nemá s vážně míněným (proti)válečným dramatem žádnou spojitost. Tohle je regulérní béčkové guilty "holy gore" pleasure nikoli seriózní film. Což je škoda, protože osud i témata (a konflikty z toho plynoucí) v něm jsou natolik nosné, že si zasloužily o poznání lepší a především důstojnější zpracování. Jenomže to by nebylo tak zábavné; sice nechtěně, ale to čert vem. Na škodu tak ve výsledku není ani tak debilní scénář, směšné výkony či poplivání památky obětí na obou stranách, ale úvodní čtyřicetiminutovka, která... No, je stejně špatná (ne-li horší) jak zbytek filmu, akorát v ní nejsou žádné vystřižené scény z Armády temnot. Což to je neodpustitelný hřích, který nespraví ani tucet otčenášů. (28.01.2017)

Bezchybný válečný film s nezvyklým vojákem hrdinou a taky asi nejkrvavější vřava od RAMBO čtyřky, která navíc trvá dobrou třetinu celý stopáže. Garfield mě vůbec poprvé zaujal a sem se dobře hodil, příjemná je trojice Vaughn, Worthington, Weaving, jsem moc rád že je Gibson zpátky! Víc mě nenapadá, snad jen že kdo si tu stěžuje na patos tak bude asi dobrej kretén. (18.01.2017)

Neznevažujem skutočné osudy hrdinov. Vadí mi však forma ich prezentácie. Úvodné minúty boli pre mňa ako frknutím úlomkov z brúsky do oka. Neskutočné, akí dokážu byť Američania z pohľadu propagandy patriotizmu či vlastenectva doslova slizko vtieraví. Následne sa divák prehupne do (pre mňa) absolútne nepochopiteľnej pasáže, kedy hlavný hrdina, občas (alebo stále?) pôsobiaci ako mierne zaostalý jedinec (ktorý samozrejme zbalí tú najväčšiu turbo jebačku "na ulici". Veď s kým iným by chodila že?), volí cestu šikany, ponižovania, priam vojenský súd, akoby mal jasne a stručne hneď na začiatku vyjadriť svoju túžbu stať sa medikom. Toto je fakt zahrávanie sa s inteligenciou diváka. No a popravde, keby nenastalo to, čo nastalo potom, jebol by som sem takú jagavú jednotku, že by sa jej nevyrovnal ani kostým Majky z Gurunu. Akčné orgie sú na neskutočnej úrovni. Mnohí budú nadšení. Bohužiaľ, výpovedná lehota pre môj mozog absolútne nulová, pričom naozaj nerozumiem tomu extrémne vysokému hodnoteniu. (19.01.2017)

Kdyby na začátku dostala cihlou přes tlamu dětská verze Andrewa Garfielda, nikoliv její filmový bratr, celý film by dával mnohem více smyslu. Moc jsem nevěděl, jak vážně mám mladíka s výrazem božího prosťáčka, kterému příliš nedochází, jak fungují mezilidské vztahy, natož mezinárodní politika, brát. Film jej každopádně bere vážně dost na to, aby postupně ztratil veškerou kredibilitu. Zato debility nabízí koňskou dávku. Předpokládám, že závěrečná scéna nanebevzetí se do filmu zatoulala z nikdy neodvysílaného skeče Monty Pythonů. Jako z absurdního divadla je koncept, na němž celý film stojí. Učinit hrdinou největšího filmového ohňostroje vyhřezlých střev a rozstřelených hlav od Vojína Ryana silně věřícího pacifistu, který odmítá jakékoli násilí, mi přijde jako dost krutá ironie. Nezdá se ale, že by si ji Mel uvědomoval. Jatečních scén (brzy spíše otupujících než šokujících) nepoužívá k tomu, aby Desmonda dovedl ke zjištění, že válka je mnohem drsnější, než jak si ji představoval (potom by lépe fungoval i kontrast první a druhé poloviny filmu), ale aby ukázal, jak těžké to chlapec bude mít, chce-li bez pušky v ruce přežít déle než půl vteřiny. Zrození hrdiny, který odmítá násilí, je tak paradoxně podmíněno právě všudypřítomným násilím. Kdyby jeho kamarády netrhaly na kusy kulky a granáty zdivočelých Japonců (což je národnostní stereotyp, který vyšel z módy společně s Johnem Waynem), hrdinou by se stát nemohl. Nepochybuji, že v tom, co sám vnímám jako neřešitelný rozpor, někdo jiný najde průzračnou logiku, ale i kdyby mi film ze své podstaty nepřišel postavený na hlavu, horko těžko bych hledal důvody, proč jej někomu doporučit jako příklad toho nejlepšího, co letos v Hollywoodu vzniklo. Působivé a (přesto) vcelku přehledné zachycení válečné vřavy jsme dříve viděli mnohokrát a přehledná struktura vyprávění a učebnicová segmentace, díky které se nikdy nezačnete nudit, jsou kvality, jimiž se americké filmy chlubí již mnoho desetiletí. Hacksaw Ridge je zkrátka myšlenkově i formálně poněkud opožděným filmem. 60% Zajímavé komentáře: Marigold, InJo, jerry12 (03.12.2016)