Ve jménu Krista

Marketing, nebo víra tvůrců? Nemůžu se rozhodnout, když Američan točí film s biblickým námětem. Film dějově hodně podobný knize Jeho království od Mika Waltariho. Stěžejní noční rozhovor mohl být mnohem duchaplnější a myšlenkově hlubší, tady se ukázala bezradnost filmařů v uchopení křesťanského poselství a podstaty Ježíšova učení. Na druhou stranu příběh je zajímavý a podobný film neznám. Slušná detektivka, ale hluboký zážitek nečekejte, o ten ani nešlo mám dojem. Takže upřímný marketing? Tak či onak, biblický náměť se dá natočit v podstatě jen dvojím způsobem - doslovně, nebo naopak "rouhačsky". Kevin Reynolds šel první cestou. Shrnutí: příjemně plynoucí film s poměrně dobrým zpracováním, no bez hlubšího dopadu na diváka. Technická poznámka - podle zdejších verbalovců je každý film, kde se objeví postava Ježíše Krista ve zpracování věrném Písmu svatém vatikánskou agitkou, což už samo o sobě je hodně hloupé konstatování. Proč dnes nemůže někdo natočit film podle Bible, aniž by byl hned vysmíván pro agitaci?? Tak by mě zajímalo, jestli třeba Hra o trůny není porno agitkou, hm? (30.04.2016)

V první polovině to ještě jakž takž šlape. Příběh dokáže zaujmout je tady i nějaká akce, ale s přibývající stopáží se film čím dál tím víc stává náboženskou agitkou a nudným blábolem. A to pozor i když se považuji za hrdýho ateistu, tak nemám ani tak problém s tím tématem jako takovým, ale spíš s jeho uchopením a zpracováním. Nevidím tu nic než lacinou snahu zalíbit se široké obci pánbíčkářské a to je škoda.40% (02.05.2016)

No neviem, bez toho jednoznačného odhalenia to nešlo? Jáj, že to by sa nad tým muselo dlhšie hĺbať a ťažšie by sa potom na stvárnenie takého príbehu hľadal režisér, nestačil by rutinér bez fantázie? Pravda, pravda, niet nad jednoduché, pohodlné riešenia. Aké "kresťanské". Príliš "kresťanské". Škoda. (07.08.2016)

U Risen je hned od začátku jasné, za kterou stranu kope a nedává minimální prostor pro něco, co by se mohlo vymykat Novému zákonu. Veškeré pátrání po Ježíšově těle je tak vlastně bezpředmětné a jen vyplňuje čekání na to, až hlavní hrdina pohlédne "pravdě" do očí. To bohužel dělá z filmu jen další křesťanskou agitku a církve mají tak další zápis do kolonky doporučených snímků. Je velká škoda, že od Posledního pokušení nevzniklo na tohle téma nic kontroverzního. Jakoby se filmaři báli. Nicméně filmu musím přiznat, že i přes jasně vymezený průběh dokázal celkem bavit jak dobovou atmosférou, tak i hereckými výkony, ačkoliv ve finále se jedná jen o nekonfliktní sandálovku. 50% (28.04.2016)

Z počátku je Dementius mile polyteistický římský tribun a člověk má důvod těšit se na racionální demytizaci nejsmrtonosnější pohádky všech dob. A začíná to tak hezky! Naturalisticky hnusný a prašný starověký Blízký východ a roztomilé latinské potírání jeho okupantů. Tedy pardon, samozřejmě jsem chtěl říct „nade vši pochybnost oprávněných faraonských otroků, kterým přece při poslední pozemkové privatizaci odsouhlasil nárok na území úředním zápisem do sbírky bajek samotný předseda katastrální komise, velký Jehova“. A to má úplně stejnou váhu, jako by třeba mně Božena Němcová v pohádce Čert a píča přiklepla Václavák a já se ho na to konto vydal uzurpovat a násilně čistit od Pražáků a Arabů. Prostě země mezi řekou a Středozemním mořem je „právoplatně“ jejich. Řeku už podle názvu naštěstí fousatej strejc přiřknul nějakému negrovi, který hrával závodně Enbíej, a na co by byl Majklovi nějaký veletok, že? Tudíž nekonkvistadoří a na vodě je klid. Ale zpět k filmu. Západní břeh tedy mají naši milí latiníci pevně ve výpravných a příjemně brutálních rukou, dokud nepřitlučou k hranolům v tomto případě otylého Mexičana Chesuse Gonzálese. Docela škoda, že nebylo tehdejším koloritem třeba lámání v kole. Byla by to docela hlína, kdyby se dneska kudlanky ve své slaboduchosti regresně kolečkovaly. A v tuto chvíli vskutku dokonáno jest! Všechno jde rázem do prdele, do anotace ke snímku se nemilosrdně vkrade „otravná, nudná a pomatená fantasy“ a vy opět následující hodinu a půl znechuceně sledujete uspávací epizodu „Alibaba a dvanáct fanatiků“ z nekonečné a tisíckrát omleté telenovely „Jak jsem poznal vaší Bibli“. Seňor Gonzáles se furt někde zjevuje a apoštolové se za ním s plným pytlem vypatlaných demagogických keců táhnou jak smrad. Pohádkaření následně podléhá i dříve kůl tribun Dementius, posílá daleko neškodnější Jupitera s Marsem do Juny a začíná se přiblble blahoslaveně usmívat s vševědoucím výrazem profesionálního downa v očích. Takže si můžeme odškrtnout jen další zkurvené fantasy píárko, ospravedlňující dva tisíce let teroru První římskokatolické a.s., jejímuž zabíjení a kradení ve jménu synátora by symbolicky daleko více slušelo, kdyby tehdy před přitlučením mlel schizofrenní pičoviny raději o hranol vedle visící zloděj a vrah Dysmas. Avšak pohádky jsou pohádky a já jsem docela zvědav, kdo bude mít hustší bajkařský základ, až jednou čmoudi z Koránu vyinterpretují, že byl Mohamed na Řípu první. Aha, oni už to vlastně zjistili. Rozlučme se dnes tedy památnými slovy jednoho moudrého muže, tedy mě: „Bůh nás ochraňuj před náboženstvím!“ (17.05.2016)