Vlak do Pusanu

World War Z na korejský způsob. Tam, kde si amíci vystačí povětšinou s přímočarou akcí, nasadí Korejci to své pověstné kouzlo. Ani nevím, jak ho nazvat, ale modří již vědí. Balancuje to přesně na hraně, ale až na kýč to jde jen výjimečně a na na jazyku zanechá tu pravou, asijskou příchuť. Mňam, zase jsem si pochutnal. (22.09.2016)

Není to špatné, byť jsem osobně filmů se zombíky už dost přesycen. Poněkud otravné mi zde ale přišlo, jak se zde permanentně zdůrazňuje význam rodiny (btw. příšerně mi tam vadila postava manžela těhotné ženy), a potom mě rovněž zarazilo, jak je ten film překvapivě krotký v zobrazení zombíckého řádění (znepokojivou atmosféru to má přesto velmi dobrou). Nějaké krve je zde v podstatě minimum (a ještě k tomu spíš připomíná chilli omáčku, kterou někdo rozmazal po oknech vagónů a bílé košili hlavní postavy), ačkoli si film podle mě vyloženě říká o drastické záběry utrhaných údů a požíraných mozků. Kdyby to bylo víc temnější a krvavější - a kdyby se ten film aspoň trochu obtěžoval s vysvětlením, kde se ta nákaza vzala - líbilo by se mi to asi víc. (30.12.2019)

Ani nevim proč, ale já fakt myslela, že se u toho budu bát. Výsledek? Ani omylem, pičo ale fakt ani omylem. Korejský zombíci jsou krásně mrštní a ty jejich pohyby to je žůžo labůžo, ale co se týká inteligenčního kvo kvo kvocientu, tak tu máme nejdebilnější zombíky v dějinách filmu. Zombíci jsou tak dutí, že si neumí otevřít dveře, ve tmě se zklidní jak sokol, kterýmu prdnete na hlavu kuklu a když na vás čuměj přes sklo a chtěj vás sežrat, stačí na sklo cáknout vodu, připlácnout noviny a zombíci jsou hned jako ovečky. Kdyby tedy cestující do Pusanu nebyli úplně retardovaný, dojeli by tam v klidu a v dost hojném počtu. Jenže jsou stejně intelechtuálně zdatní jako zombíci a tak se dočkáme perliček, jako otevření kupé plnýho nakažených (2x) trnutí hrůzou na místě když můžu utíkat (274x) a hysterického řvaní na místě dokud mě nesežerou (583x) . Hlavní hero je drtivou stopáž filmu strašnej mameluk a krom malé holčičky se dalo fandit snad jen týpkovi, co udělal ukázkovej bubínek své manželce, která ho láskyplně oslovuje IDIOTE a ráda do něj mlátí, aby pak najednou zjistila, jak hrozně ho miluje , když jí chcípne. Jujky spoiler. Pardon...No alespoň dík za ten ryze korejskej konec (26.08.2017)

Když si nechat vykousnout krkavici, tak jedině v jídelním voze! Díky silným katastrofickým výjevům a některým akčním jednotlivostem přifičí RegioZet na žánrové nástupiště se svěžím závanem vzduchu, nicméně jsou tu klišé vzorce a ryze jihokorejské melodramatické chvilky (sebezpyt u dojemného klavíru a ty sobecký tatínku, proč opustils maminku), kvůli kterým i přes svou rychlost přijíždí do cíle s 15 minutovým zpožděním a to může nejednoho cestujícího otrávit. Je myslím jasné, že nic z toho by se směrem na sever nestalo. A to nejen proto, že by na místním majiteli 95 % státních tukových rezerv nenašly zombie krk.. (21.09.2017)

Napínák to byl teda ukrutnej, takhle dobrá zombárna už se pár let neurodila. Recenze film často správně připodobňují k Snowpiercerovi a World War Z. Train to Busan je opravdu takový jejich prvotřídní kříženec, což bohužel platí především v jeho první půli, k níž v podstatě nelze mít výhrady, do cíle se ale dojede v třídě druhé. Pro zombie filmy typická sociální kritika je zde totiž místy až moc očividně vychtěná, objeví se nějaká ta nadbytečná odhalení a melodramatické momenty, které do té doby výtečně rozjetý katastrofický vál trochu zbrzdí (a natáhnou na mírně přepísklé dvě hodiny stopáže). Pozitivní dojem ale rozhodně zůstává. (12.09.2016)