Berani

Když si chcete v kině vážně zarelaxovat, Berani jsou ta nejsprávnější volba. Islandské drama s prvky opatrného, funkčního humoru v takto atraktivních exteriérech je vážně vzácný zážitek, už jen díky netradičnímu scénáři o dvou bratrech, kteří prahnou láskou k ovcím, ale ne však jeden k druhému. Příběh obohacuje sušší humor, který celou stopáž funguje na jedničku a nemůže nikoho urazit. Spíš diváka upřímně zahřeje u srdce a pobaví, jak vážně se u něj dva bratři tváří. Pomalé tempo mi vůbec nevadilo, naopak jsem chtěla, aby to ještě dál pokračovalo. Finální dojemná scéna potom diváka už jen definitivně vyždíme a sebere mu všechen ten pocit klidu, který doteď díky výbornému, upřímnému a vtipnému scénáři měl. (18.12.2015)

Jediné, čo dokážem k tomuto filmu povedať je, že choďte sa naň pozrieť, kým ho premietajú v kine. "Hrútar" nie je len dobrou drámou, ale je to podľa mňa aj absolútne dych berúci film, ktorý na správnych miestach vie všetko odľahčiť výborným humorom. Máme tu dvoch hrdinov, ktorých jednanie je pochopiteľné a musia sa vyrovnávať s tragédiou, ktorá postihne celé ich ovčie stádo. Navyše s dlhoročnou históriou a rodokmeňom. Ale súčasne je tam ešte aj bratská rivalita, ktorá bude musieť nakoniec skončiť. Pre dobro oboch. A jediné čo k tomu stačí je spoločný cieľ. Nechcem veľa vypisovať. Proste sa na to choďte pozrieť. Tento film je vynikajúci. Silný, strhujúci, výborne natočený, veľmi dobre napísaný... proste na to choďte. Neoľutujete. Hodnotenie: A (14.04.2016)

Tento islandský film pro mne dokonale splňuje Gabinovo pravidlo, že dobrý film musí mít především dobrý příběh, dobrý příběh a dobrý příběh. Grímur Hákonarson spadá svým stylem do artové tvorby, ale zároveň točí dle svých slov především příběhy, které vycházejí z živých zkušeností jeho rodiny a známých na Islandu. Vypráví hranou formou o životě v prostředí své domoviny v odlehlých islandských horách, např. o tom, jaký nevyhnutný význam mají v životě těchto lidí stáda ovcí, a navrch tak splňuje i ten náhled do jiné kultury, který od návštěvy podobně exotické kinematografie očekávám. Spočátku jsem se vylekal dlouhých záběrů a pomalému tempa ve spojení s tak doslova studeným prostředím, ale moje obavy byly postupně vytěsněné sugestivní atmosférou, která mě pohlcovala a dávala možnost k hlubšímu procítění, a emocemi, které se podařilo vyvolat bez jediné stopy po citovém vydírání! Ten film mistrovsky a zároveň s minimem slov pracuje s napětím a vyprávěním o postavách, třeba již úvodní scéna, kdy se poprvé setkáváme se dvěma bratry, kteří spolu nemluví, a vidíme jejich izolované počínání, výrazy během krátkého střetu a projíždění brány směrem na soutěž, nám o jejich vztahu už tolik bez jediného slova naznačí, zneklidí, vzbudí očekávání... Berani jsou nakonec filmem nejen o dlouholeté nenávisti či životě na Islandě, ale zároveň i o někdy složitém procesu objevování potřeby vzájomného spojení a podpory v krizové situaci. // Měl jsem film možnost vidět v kině přímo s účastí pana režiséra, po projekci s ním následovalo rovněž zajímavé povídání a diskuze, obojí bylo pro mě zážitkem. [80%] (24.11.2022)

Na první pohled film, který svým dějem zrovna dvakrát netáhne. Dva rozhádaní bratři, kteří spolu nemluvily 40 let, ale má je spojit jejich společná láska k ovčímu stádu, o něž se starají. Pod tímhle ale tkví jeden tichý, silně emotivní skvost, který nepotřebuje slova, ani jimi moc neplýtvá, aby vás dovedl zaujmout. (19.08.2016)

I po čtyřiceti letech lze konečně zjistit, koho že já na tom světě vlastně mám. Žijí vedle sebe, v žilách jim koluje stejná krev ale nikdo pro ně není vzdálenější než ten druhý. Patří tam a nikam jinam. Do údolí pod majestátními horami. Zůstávají a za všech okolností bojují. Každý po svém i společnými silami. Nádherně poklidné drama s humorem, ke kterému je potřeba spousta tekutin, ale také velmi silným závěrem, který podtrhuje vynikající režii. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (12.01.2016)