Přezůvky štěstí

Pohádka, která dětem udělá tak akorát guláš v hlavě a ani dospělý z ní moudří nebudou kvůli značně překombinovanému scénáři. Hvězdičku navíc dávám hlavně za nádhernou výpravu, jež bohatě využívá atmosféry Prahy a za závěr, ve kterém nádherným způsobem ožívají postavy z Andersenových pohádek. Zaujalo mě i využívání stále stejných postav v odlišných obdobích a místech. Připoměnlo mi to stejný princip jako ve Spalovači mrtvol, ale nevím, jestli to zde nebylo jen z nedostatku herců. (20.03.2008)

Pche, zevraj rozpravka. Takto to dopadne ked sa do tohoto zanru pripletie Herz. Vysledkom je chaoticka, ponura, nic nehovoriaca nuda s peknymi kostymami, vypravou a hudbou ale to je tak jedine, co mozno na tomto diele ocenit. Viac sa toho pretancovalo nez udialo a zaverecna romanticka patminutovka to uz nezachranila. 45% (03.12.2009)

„Zavřete oči, teď máte být mrtvý...“ Vskutku netradiční cesta do světa pohádky, přání a snů, s honosnou výpravou a jedinečnou atmosférou, která v sobě ukrývá velký kus tajemna, romantiku i humor a grotesknost. Cesta do světa, kde je zároveň hlavním vládcem sám autor-režisér, který si originálně hraje se žánrem a nabízí výtvarně i hudebně krásně vyladěnou podívanou plnou úžasných nápadů. Juraj Herz tady opravdu kouzlí, už jen tím, kolik bláznivých myšlenek dokáže stylově přenést na plátno a zakomponovat je do klasického pohádkového námětu. Herz se tu sám rovněž v několika menších rolích objeví a trošku i odkazuje na některé své předchozí kousky (vyčarované plesové šaty na Janě Brejchové připomenou scénu z Panny a netvora, obsazení herečky do dvou protichodných kostýmních postav či karetní dejchánky zase Morgianu)... Spočátku jsem si při tom myslel, že mě tento kostymní výlet do staré Prahy kromě vizuální stránky moc neosloví, oplýval zvláštní komorní atmosféru, ale postupně si mě získal a nakonec jsem si tuto pohádku s půvabnou zasněnou princeznou Terezkou Pokornou, dost užil. Oceňuji, že se Herzovi podařilo všechny ty podivuhodné nápady, atrakce a příhody rozvrstvit napříč celým filmem, který mě tak postupně stále něčím mile překvapil, zabával, uchvacoval, až do konce... Je to pak zážitek, nechat se nést na stejné vlně s tvůrcem a plně vnímat tu nevyzpytatelnou krásu umění v takhle opravdu kouzelné a hravé podobě. [85%] (25.03.2022)

Podle mě to tak špatný nebylo... Herzovi se sice nedařilo úplně pořád držet tu správnou Andersenovskou poetiku, ale rozhodně není pravda, že by se k ní ani jednou nepřiblížil. Herecké obsazení bylo velmi kvalitní (pro mě osobně byla mimořádně příjemným překvapením účast Ivana Vyskočila coby policejního šéfa, to mu dokonale sedlo), i když mi popravdě nikdy nebyla moc sympatická Tereza Pokorná, ale to je věc vkusu... Takže: má to trochu mouchy, ale celek více než ujde. (10.04.2018)

Většinou se mi pohádkové příběhy Juraje Herze nelíbí. Ať už Císařovy nové šaty, Deváté srdce či Panna a netvor mi připadali místy až hororové, temné nebo nezáživné. Ani Kouzelné galoše nejsou zcela pohádkou, kterou bych doporučoval dětem. Film je spíše alegorií na lidská přání. Uvedení hrdinové totiž netouží vyloženě po tom, co se jim splní, spíše je to první věc, kterou vysloví po obutí galoší. Pouze student by chtěl žít v pohádce. Ale jak se ukazuje, ne každé přání skrývá své skutečné štěstí. Neboť ani pohádka není šťastnou volbou. Film opět působil výpravně, dobré kostýmy, kulisy a dekorace jsou samozřejmostí. Tím spíš, když se nám děj přesouval skrze různá historická období. A tentokrát jsem se nenudil, děj byl pořád zajímavý, protože se přezůvky přesouvaly a plnily ta nejrozmanitější přání. Jen moc nechápu, proč byli někteří herci dabovaní, tím spíše, že některým hercům hlasy vůbec nesedly a dokonce je dělaly staršími. A na druhé straně naprosto chápu, že se Juraj Herz zamiloval do Terezy Pokorné-Herzové, ta byla opravdu krásná. (28.12.2021)