24 týdnů

Spoločenská téma, ktorá rozdeľuje ľudskú spoločnosť na tri tábory vo všeobecnosti – interupcie nenarodených detí. Ide o otázku, v ktorej má právo rozhodnúť iba žena, partner ženy alebo dokonca spoločnosť? Po nedávnych protestoch a situácii v Poľsku asi najaktuálnejšia téma, ktorá je živá aj na Slovensku. Režisérka sa rozhodla rozoberať pohľad na túto otázku iba v rámci rodiných vzťahov a spoločenský pohľad na túto tému sa tu nerieši, čo je pre slovenského našinca škoda. Nech už ste akokoľvek štastný a spokojný vo svojom živote podobne ako Astrid, hlavná hrdinka príbehu, so svojím druhom a malou dcérou. Toto je niečo, čo vami zamáva, akokoľvek sa rozhodnete a ovplyvní všetkých navôkol, či už si dieťa necháte alebo nie. Začiatok filmu je veľmi energický ako život hlavného páru, ale po oznámení, že čakajú chlapca s Downovým syndrómom a srdcovou vadou, dostáva trhliny a z filmu sa vytráca život a na plátne dominujú sivé a studené farby. Rozhodnutie nie je prvoplánové a hlavný pár je dosť silný na to, aby sa dokázal vysporiadať s touto situáciou, ale ako plynie čas ich rozhodnutie je plné otázok, strachu, pochybností a koniec je emočné peklo, ktoré by som neprial zažiť žiadnemu páru. Film, ktorý sa vám dostane pod kožu a rozvíri v hlave po záverečných titulkách toľko myšlienok, že vám potrvá chvíľu, kým sa dostanete naspäť do reality. Veľmi silný film a Nemci po Toni Erdmanovi znova bodujú a že nemecký film je vraj mŕtvy. 8/10 (28.10.2016)

Skvělí herci a často až naturalistické záběry dodávají tomuhle drásavému dramatu velkou sílu. Můžeme snímku vyčítat, že společenská ostrakizace hlavní hrdinky není dostatečně vykreslená a hlavní záběr je v rodinných vztazích, nebo že postava Markuse je až karikaturně dobrá, aby se tak naléhavost ženina rozhodování ještě zvýraznila. Ale to přece není to hlavní. Snímek emočně vyčerpávajícím způsobem otevírá otázky, o čem všem může člověk/žena/partner sám rozhodnout? Samotný příběh jedné rodiny čelící nepřízni osudu vás možná chladnými nechá, ovšem následná bouře myšlenek, jež se ve vaší hlavě rozvíří, určitě ne. (11.10.2016)

Existuje len jeden vrodený omyl, a to ten, že sme tu preto, aby sme boli šťastní. S týmto konštatovaním prišiel už nemecký pesimistický idealizmus, hlavná hrdinka filmu si ho však nie je vedomá. O tom, či niekto po narodení bude mať šťastný či nešťastný život, nerozhoduje len počet jeho chromozómov. Sledovať 24 Wochen je vskutku prisilná kávička. O správnosti rozhodnutia Astrid nech nikto ale nevedie žiadne debaty. (23.03.2020)

Neskutečně silný a smutný snímek. Situace, která se může stát jakékoli dvojici a teď jak se rozhodnout? Velmi dobře zahrané, já jsem ani nedutala a konec jsem si proslzela. Osobně vím, jak bych asi jednala, ale v žádném případě bych nesoudila druhé jak to vyplynulo i ze závěrečné části......v každém případě se to ponese celým jejich životem. (24.05.2017)

V tomto filmu hlavní hrdinka a její manžel zjistí, že čekají dítě s Downovým syndromem. Vyrovnat se s tímto poznáním je velmi bolestné a rozhodnout se, zda podstoupit pozdní interrupci ve 24. týdnu těhotenství, je velmi obtížné. Jsem rád, že film nebyl nijak emocionálně vyhrocený, byť v závěru jsem se neubránil slzám. Určitě bych snímek doporučil všem samozvaným soudcům a raditelům, kteří mají neustálé nutkání kecat lidem do života svým blábolením o vraždách. (11.10.2016)