Naprostí cizinci

Tomuto filmu som sa dlhšie vyhýbal preto, lebo som sa obával vykrádačky už zmieňovaného Slova, pričom tvorcovia asi usúdili, že ten film videlo málo európanov, tak si to môžu dovoliť. Našťastie som sa mýlil, i keď tých styčných prvkov je vrátane námetu viac. Lenže Uplní cudzinci si s divákom hrajú omnoho chytrejšie, ako by sa na prvý pohľad zdalo, najmä ak si začnete po čase hovoriť, že predsa v jeden večer vám nebudú všetci vyvolávať a všetci písať. Ono sa to nakoniec elegantne vyrieši, ale chce to buď si o tom niekde prečítať, alebo nad tým dlhšie premýšľať, alebo ste génius a hneď vám to bude jasné. (15.10.2017)

Vždycky jsem měl slabost pro podobné komorní filmy, co se většinu času odehrávají na minimální ploše - ať už jde o různé home invasion horrory, napínavé thrillery, které nemá rád ani jejich režisér (Provaz je boží a je mi fuk, co Hitchcock říkal) nebo podobná konverzační dramata jako jsou Naprostí cizinci. To, že jsme na to koukali s přítelkyní a naše mobily, ležící na stole před námi, občas zasvítily, když přišla nějaká nová zpráva nebo email, dávalo celému dění na obrazovce bonusový přesah... Celé téma je natolik univerzální a pochopitelné, že snad neznám jiný film, co by zplodil tolik remaků. Dokonce jeden i u nás v ČR. (02.02.2021)

"Je to taková naše černá skříňka..." Se vším, co o sobě nevíme, nesmíme vědět a vlastně ani nechceme vědět. Skupina rádoby blízkých přátel a partnerů při jedné večeři vyzkouší, co vše tyto skříňky během pár hodin prozradí. A kolik toho naše důvěra, touhy a předsudky unesou. Okouzlující, krásné a lehké. (17.08.2017)

Partia kamarátov sa na spoločnej večeri rozhodne, že vyložia karty na stôl. Teda pardon, svoje mobily. A nič z toho, čo sa na nich v ten večer príjme nezostane utajené. Že je vám už teraz jasné ako to dopadne? No a čo, o to tu v podstate nejde. Užívajte si hodinu a pol perfektnú konverzačku, ktorú vám poskytol možno tak Carnage a ešte zopár filmov. "Nechcem, aby sme dopadli ako Barbie a Ken. Ty celá prerobená a ja bez gulí." Tak takýchto skvelých hlášok je tam neúrekom. Najviac som sa pobavila pri výmene dvoch mobilov a že to nebude múdry nápad mi došlo hneď. Top scéna je citlivý a inteligentný rozhovor otca s dcérou, pri ktorom vám rastie guča v hrdle. Poslednú pol hodinu už ide úplne do tuhého a vy sa bojíte ako to celé dopadne. Pretože ľudia sú veľmi krehkí a niektoré čierne skrinky proste nikdy netreba otvárať. Opäť sa len potvrdilo, že niečo, čo navonok pôsobí dokonale je vo vnútri hnilé a že ten, čo najviac podozrieva je práve ten, čo skrýva najviac tajomstiev. (07.06.2017)

Základní myšlenkou jednuduché a přitom velice aktuální téma. Konverzace u večeře se změní v pohled do soukromí skrze "ty malé černé krabičky, co ovládají náš život". Tohle málokdo ustojí ve skutečnosti, a ve filmu i díky několika chytrým manipulacím dochází k interakce naprosto všech. Ano, takhle uzavřený kruh je scénáristické zjednodušení, ale má to svůj účel a je to perfektně vypointované. Konstrukce příběhu tak vládne a některé postavy se odhalují, jiné jsou nakousnuté a některé se v podstatě svlečou do své přirozenosti. Na mě to působilo děsivě reálně a i povzdech v závěru, o křehkosti lidí je velice přesný. (16.12.2017)