Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princ Ludvík Otomar Karel XII. zrozený Vznešený je velmi spjatý se svou milující maminkou, královnou Ludmilou. Jenže Ludvík je princ už poněkud přerostlý, je mu 39 let. Bojí se skoro všeho, do ženění se nežene a většinu života se poflakuje po přepychovém zámku a přilehlých oborách. Moudrý král Radomil mu proto připraví nečekaný dárek – princ se jednoho rána probudí v lese v obyčejných šatech a v doprovodu drsného rytíře Hudrovala se má vydat do světa, aby poznal, co je život a snad konečně dospěl. Na velké dobrodružné cestě ho čekají věci, o kterých zatím jen četl v knihách. Potká mocného čaroděje, zlé čarodějnice, ducha i samotnou paní Smrt... a možná najde i lásku svého života. Co na to všechno řekne maminka? A bude spokojený otec král? (Bontonfilm)

(více)

Videa (4)

Trailer 2

Recenze (327)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Hodně nápadů je zajímavých, a asi bych si ani nestěžoval, že Ghek je všude. Dávat ale motiv zavírání do rakve do pohádky, byl fakt blbej nápad. Vyhodit přebytečného otravného norka Bolka. Skvělý byl duch Javorský, maska i projev. Huba fajn, maminka trochu protivná a Arabelu jsem tedy nepoznal, jen přízvuk byl slovensky měkký. Jako vždy to drží Vetchý a jeho přirozený "zahraju všechno a všude a všem se to bude líbit" šarm. Kemr nejvíc překvapil a i když bylo znát, že se jedná o nápodobu, nedopadlo to věru zle. ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Budař neměl Mamánka promovat jako svůj životní projekt. Očekávání by byla menší a následná zklamání logicky také. Prince překvapivě nevede komediální cestou, ale celou pohádku zbytečně tlačí do existenciálně spirituální roviny, na kterou ani nemá intelekt. Film je tak snesitelný jen díky účasti Kubařové s Vetchým. ()

Reklama

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

V jistých momentech jde zaregistrovat slušná a především uvědomělá práce s humorem, která je jen chvílemi přeci jen zabita krapet infantilní sázkou na jistotu. Klasická pohádková klišé se tu ovšem přeci jen krapet ohýbají a v jistém ohledu možná zamrzí, že Budař spíše nerealizoval ještě dospělejší pohádku, která by měla ještě větší přesah a proti klasickým pohádkovým pravidlům by šla ještě výrazněji. Na to je Princ Mamánek v součtu přeci jen víceméně rozkročený mezi sázkou na jistotu a vyššími ambicemi. Jako mix závanu starých časů a svěžího pokusu je to ovšem ve finále minimálně zajímavá podívaná. Ano, eskapády se šišlajícími zlými čarodějnicemi sice evokují skeč ze Tří tygrů a infantilnost pohádek Zdeňka Trošky, po očividném odkazu na Pána prstenů: Společenstvo Prstenu ovšem dochází k nadstavbě, za kterou by se nemusel stydět ani Ingmar Bergman. I když pochopitelně o poznání méně intelektuálnější.... ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Na Mamánka jsem byl docela zvědavý, protože Budařovu knihu z r. 2017 jsem sice nečetl, ale jako herce ho mám rád, navíc mi ten námět přišel vtipný. A musím říct, že mě to svým způsobem ohromilo (v což jsem tak trochu doufal). Působilo to na mě dojmem, že pokud by čistě náhodou někdo pořád nevěděl, jak moc je Budař talentovaný, tak tenhle film ho měl tím talentem přímo převálcovat, protože Budař to sám napsal, produkoval, režíroval, hraje titulní roli, nakreslil obrázky do závěrečných titulků, složil k tomu hudbu a s Veronikou Kubařovou nazpíval i závěrečný duet, který je asi nejkrásnější pohádkovou písní, jakou jsem kdy u české pohádky slyšel, fascinující! (Na druhou stranu už jsem narazil na reakci, že toho Budaře je tam až moc, takže samozřejmě záleží na úhlu pohledu). A ať už se bude o Mamánkovi říkat cokoli, nikdo tomu nemůže upřít minimálně 3 prvenství (alespoň co vím): 1) je to podle mě první česká pohádka, ve které se objevuje klasická hudba (Puccini, Mozart, Verdi ad.), 2) je to také asi první pohádka, kde je princ plešatý, a konečně 3) si také nevybavuji českou pohádku, která by byla tak bytostně autorská a kde by jeden tvůrce zastal tolik rolí, jak jsem již zmínil. Nicméně přes všechen obdiv, který ve mně ten film vyvolal - v první řadě za to, jak se nebojí jít svou cestou a jak vymyká snad všem pohádkám, které se tady po r. 89 natočily - jsem si taky uvědomil, že mě to vlastně bohužel moc nebavilo (v případě těch dvou uřvaných čarodějnic dokonce otravovalo), a nezaznamenal jsem ani, že by se dětičky v kině nějak smály (mnohem víc se smáli dospělí diváci), takže mám trochu podezření (na základě téhle zkušenosti), že dětský divák si to asi moc neužije, pokud ho to přímo nevyděsí (oběšenec Javorský je strašidelný víc než dost), a jsem celkově zvědavý, jakou to bude mít návštěvnost a ohlasy. ()

Šimpy 

všechny recenze uživatele

Na tomhle filmu je rozhodně sympatické, že si ho Budař komplet dělal sám. Nápad tu je a sousta originality...bohužel by to chtělo ještě trochu dotáhnout...princ mohl být ještě více rozmazlený a jeho střet s realitou mohl být delší a propracovanější, stejně tak jeho návrat v závěru mohl být epičtější a konec vyznívá do ztracena (bourání 4. zdi bylo nadbytečné, i když ho chápu). Horrorové pasáže rozhodně skvělé a když jsem slyšel mluvit dub, hned mi naskočil Kemr...nutno podotknout, že jsem o filmu dopředu nic nevěděl, snad až na to, že v něm hraje Jana Nagyová. Ale buďme rádi, že vzniklo něco nevšedního. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (15)

  • Kromě originální filmové hudby Jana Budaře zní v pohádce i několik známých melodií vážné hudby: Árie „Nessun Dorma“ z Pucciniho opery „Turandot“, árie „É lucevan le strela“ z Pucciniho opery „Tosca“, „Tanec komediantů“ od Bedřicha Smetany, 2. věta (Jaro) ze Čtvero ročních období Antonia Vivaldiho, Allegro z koncertu č. 3 Es dur pro lesní roh W. A. Mozarta. (HonzaBez)
  • Nápad natočit tuto pohádku dostal Jan Budař po návštěvě zámku Dětenice, kde také probíhala část natáčení. Točilo se také na jihu Moravy, v Žehrovské oboře v Českém ráji nebo kokořínských lesech. (rakovnik)

Reklama

Reklama