Potomci lidí

Potomci lidí nejsou dokonalí - tak jako třeba United 93 nebo Clerks 2 - a přesto jsou mnohem zásadnější. Cuarón napsal další kapitolu filmových dějin, když zachytil budoucnost v tak neuvěřitelně živém obrazu, že všechny filmy posledních let o apokalyptických budoucnostech, utopiích, antiutopiích nebo totalitách blednou závistí (což platí i pro tolik velebenou Vendetu, jejíž televiznost a plochost vyniká právě ve srovnání s Potomky). Přitom měl Cuarón mnohem těžší úlohu než řada jeho kolegů - zachytit skutečný svět o dvacet let později (nebo potenciálně "skutečný", jednu ze snadno uvěřitelných verzí). K výzvě však přistoupil bez přetvářky a bez příkras, čímž se vyrýsuje nesmírně děsivá tvář budoucnosti, která přitom vypadá naprosto věrohodně a samozřejmě. Přitom jsou moudře akcentována nejpodstatnější témata dnešní doby (migrace, terorismus...) a do všední reality je zapracována veškerá nelidskost, tyranie i všudypřítomná anarchie. Cuarón navíc předvádí naprosto neuvěřitelné kousky, které vrcholí hlavně ve scénách útoku na auto a průniku skrze válečné pole. Vyniká ruční kamera, parádní triky i herecké výkony, a přesto se neztrácí komplexní filmový dojem a pocit, že jen sledujeme jeden výřez z hroutícího se světa. Zásadní dílo, které by měl vidět každý filmový fanoušek, tím spíš zájemci o střih nebo kameru... A i napodruhé nesmírně inspirující, teď už opravdu "bezchybný" zážitek. Jasný film roku. (11.10.2006)

Po všech stránkách zajímavý film. Má - li nějakou slabší stránku, pak nevykreslenost jednotlivých postav. Ale jinak chválím kameru či triky. Ten porod byl tolik věrohodnej, že jsem až nechtěl věřit, že vše je jenom dílem kompjutru. Mohu - li si dovolit vypujčit nějaký komentář, pak KevSpa to vystihla zcela: Dokonalá forma vítězí nad poněkud ošizeným obsahem. (11.05.2009)

Scénář: Alfonso Cuarón, Timothy J. Sexton, David Arata, Hawk Ostby, Mark Fergus .. Majstrštyk Alfonso Cuaróna, to bezpochyby. Mexický umělec, stojící z valné části za tímto projektem, odvedl doposud svoji nejlepší práci. Přesto mám dojem, že jako režisér je stále o třídu lepší, než scénárista. Příběh má několik děravých míst a možná je až moc podřízen extatickému vizuálnímu dojmu. ___ Ostatně právě formální stránka místy až redefinuje pojmy jako filmový realismus a naturalismus. Vše zahaleno do chladného kamerového filtru, který jen umocňuje tu beznaděj a odevzdanost temnému osudu. Práce kamery je rozhodně jedním z vrcholů snímku, kdy nasnímání složitě komponovaných scén jednoduše bere dech. Ač jsem při scéně, kdy tichem prostupuje pouze dětský pláč za radostného pohledu stovek očí, měl co dělat se slzami na tváři, do úplné katarze bohužel něco chybělo. Přesto návštěvu kina určitě doporučuji, možná jednoho dne budete litovat, že jste dali přednost krčení se u monitoru před plátnem .. já o druhé návštěvě silně uvažuji! ___ Zaslouží si lidstvo naději? Dokáže využít svojí poslední šanci a udrží si své místo na této planetě? Posuďte sami… (13.11.2006)

Při průběhu filmu mi to přišlo strašně moc dobré, ale ne zas až taková bomba, ovšem cestou domů se mi to furt uležovalo (nebo ulehávalo nevim) v hlavě a fakt jsem o tom musel přemýšlet. Scéna, když Clive Owen a Claire-Hope Ashitey jdou se řvoucím dítětem ze schodů a postupně utichá palba, všichni posvátně koukají a cítí novou naději se mi opravdu vryla do paměti, hlavně tím jak hned potom zase začalo válečené inferno a Cuarón nenásilně, bez jakýchkoli křečí poukázal na zbytečnost násilí, zabíjení a toho všeho. Hrozně mne chytla ta half-lifeovská atmosféra (obzvláště když Clive Owen jede hned ze začátku vlakem). Akční scény jsou též výborné a asi nejlepším Alfonsovým tahem je ta trocha tajemství, které kdyby odhalil, tak by se posral dojem z filmu. Co je to human project(?) proč jsou lidi neplodní atd. atd. Vysvětlení by bylo nejspíš trapné, tak to tam radši nedal. No a nakonec k hercům. Clive Owen přesný. Claire-Hope Ashitey výborná a Michael Caine je asi nejlepší zvlášť, když pustil tu neuvěřitelně bláznivou hudbu. (11.11.2006)

Největšími machry tohoto počinu jsou především kameraman a střihač. I když by se dalo o střihači polemizovat. On totiž tolik toho ve filmu neudělal. Všimněte si, že za celý film dojde možná ke třem, možná čtyřem střihům. Ale vlastně, méně někdy znamená více a v tomto filmu tuplem více. Mezi nejzajímavější patří samozřejmě scéna z auta a vlastně i úvodní scéna. Vše se tak odehráva v jednom záběru, že člověk úplně zapomene, že sleduje film. Jaksi ho to vtáhne do dění. Kromě této výborně stylizované kamery a promyšlené synchronizace všech zůčastněných se jedná o hutné sci-fi ze světa, kde se již nerodí děti. Něco podobného lze rovněž nalézt v románu Waltera Tevise Zpěv drozda. Potomci lidí bych bez okolků zařadil mezi top ten sci-fi filmů všech dob. (11.11.2011)