Stop Making Sense

Ha! Tak tohle DVD jsem porvé viděl v 85 roce na VHS, přivezené z Jugoslávie a Byrne, poklusávající vedle kazetáku mě tenkrát úplně odstřelil. Chvíli potom mě pak vzal živák Laurie Andersson, která běhala po podiu s blikajícími žárokami na těle a Zappova podiová presentace jho žertovných skladeb. Jo, to byly časy. Tahle podívaná nezestárla, nedávno jsem si ji koupil a budete se divit, občas si ji celou pustím. (27.07.2010)

Hlava mi nebere, že jsem do svých dvaceti let neměl ponětí o tom, že Jonatham Demme a Talking Heads stvořili nejoriginálnější hudební dílo, které si lze představit. Rád bych někdy zašel na kafe se střihačkou tohoto veledíla a pověděl jí, že lépe už svou práci dělat nelze. Geniálně nasmímaná performance jedněch z nejlepších hudebníků světa. (06.03.2011)

Skupina Talking Heads předběhla svou dobu o pěkných pár koňských délek a i dnes je jejich zvuk a vlastně celá jejich stylizace stále originální. No a na koncertním jevišti jakbysmet (David Byrne má ostatně šťávu i na volné noze dodnes). Výborná je jakoby úsporná koncertní scéna, která je ovšem velmi funkční – viz. zapnutá “obyváková“ lampička při Naive Melody + projekce knihovničky za zády (holt laterna magica), Byrneovo trošku větší sako (jako správný slušný člověk a businessman co je jich kolem nás mraky), výborní doprovodní hudebníci (zvláště sboristky jsou lahůdka) atd. U nás film bohužel moc k sehnání není (spíše vůbec – všude na mě hleděli jak puci), vždyť koho by zajímala nějaká kapela z 80tých let!? Nakonec jsem ho koupil ve Stockholmu ve výprodeji! za pouhých 99,-! korun – švédských (21.10.2005)

Dávno před tím, než "umlčel jehňátka", natočil Demme film, který je dodnes označován za jeden z nejlepších hudebních dokumentů. Záznam vystoupení legendární novovlnné kapely Talking Heads je překvapivě uměřeně nasnímán (na tak ambiciózního režiséra a to navíc za kamerou stál Jordan Cronenweth, který předtím točil Blade Runnera !) bez zbytečných střihů a speciálních efektů. Velký podíl na jeho působivosti má frontman kapely David Byrne, jeho charismatický nervní projev a "divadelně" vystavěná gradující show. Film se v roce 1999 dočkal prodloužené (99 minut) a remasterované (zvuk) podoby. (02.01.2003)

Talking Heads rozhodně není kapela, která by byla mojí krevní skupinou, což je dáno tím, že jsem ji v podstatě vůbec neznal. Některé její písně ano, ale samotnou kapelu ne. Ten dokument je ale natočen tak dobře, že i když mě hudba nijak zásadně neoslovila, bavilo mě muzikanty sledovat. Některé hry světla a stínu byly skvělé. (31.03.2018)